Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zatáhl jsem za záchrannou brzdu

aktualizováno 
- Politika dává iluzi větší moci, než je tomu ve skutečnosti, říká Josef Zieleniec Jeho odpůrci tvrdí, že je šedou eminencí, Machiavellim, páterem Josefem, intrikánem, vládcem zákulisí. Jiní oponují, že právě on je prototypem rozvážného a slušného politika. Josef Zieleniec, bývalý šéf diplomacie a místopředseda Občanské demokratické strany a po dlouhou dobu jeden z nejpopulárnějších politiků země. Jeho říjnový dramatický odchod z funkcí vyvolal - jak se ukázalo až později - politické zemětřesení, které podle všeho ještě stále neskončilo. Přestože o Zieleniecovi kolují nejrůznější historky, při osobním hovoru jako šedá eminence příliš nepůsobí. Je poměrně přirozený, na rozdíl od nucených diplomatických úsměvů dokáže prokládat hovor vtipnými poznámkami. Jakmile však odpovídá na vážnější politické dotazy, úsměv z jeho rtů mizí. Váží každé slovo, jako by byl nadále ve svých funkcích.

Když jste se rozhodoval, že odstoupíte z funkce ministra zahraničí a místopředsedy ODS, radil jste se s někým?
Hovořil jsem o tom s lidmi, kterým věřím a jejichž úsudku si vážím - s manželkou, blízkými spolupracovníky, přáteli. Ale nakonec to stejně bylo jenom moje rozhodnutí. V okamžiku tak závažného kroku, který se netýká člověka jenom osobně, ale ovlivňuje celou společnost, se musí každý rozhodnout především sám. Ta osamělost v rozhodnutí a odpovědnosti je pro mě velmi závažným životním prožitkem.

S kým jste se tedy radil?
Já nejsem člověk, který na potkání prozrazuje všechna jména. Jsou to lidé, k nimž mám blízko politickým či přátelským vztahem.

Co jste dělal po odstoupení z funkcí?
Teď učím na fakultě sociálních věd, kde jsem své působení přerušil v okamžiku nástupu do funkce ministra zahraničních věcí. Budu přednášet o vybraných problémech evropské integrace. Můžu přitom spojit svoji ekonomickou erudici s poznatky, které mám z praktické politiky. Přípravou na přednášky jsem trávil týdny po odstoupení.

Vrátíte se do vysoké politiky?
Nikdo, zejména politik, nemůže do budoucna navždy vyloučit aktivní působení v politice. Politické angažování se totiž netýká jenom jeho vlastního života, ale souvisí i s pocitem jeho odpovědnosti vůči státu a společnosti. To jsou faktory nesmírně závažné při odchodu i při případném návratu. Ale na to já teď nemyslím, nemám pocit, že politická situace je taková, abych mohl začít uvažovat o tom, že bych se vrátil.

Jaká by musela být situace, abyste o tom uvažoval?
Můj odchod byl poměrně dramatický. Považoval jsem za nutné zatáhnout za záchrannou brzdu, neviděl jsem jiné východisko pro sebe, pro ODS, pro celou politickou scénu. V podobném okamžiku dobře poznáte lidi kolem sebe. A zatím se politická scéna ještě dostatečně neočistila od lidí, kteří podle mého mínění selhali. Mám pocit, že se v politice - dokonce i ve straně, které fandím, tedy Unii svobody - vyskytuje ještě dost lidí, kterých si nevážím. Proto se ještě nechci hlouběji angažovat.

A po volbách?
To záleží na tom, jaká bude kandidátka Unie svobody, jak volby dopadnou, jaké je a bude složení vedení Unie, co bude řešit její program.

To znamená, že v nejbližších měsících nebudete žádným vysokým funkcionářem Unie svobody?
Ne. Určitě ne.

Údajně jste se ale podílel na tvorbě jejího programu...
Už jsem unavený z toho, jak neustále odpovídám na otázky, které mi přisuzují úplně všechno, co se odehraje na politické scéně.

Hovoříte o selhání některých politiků. Vy sám jste neselhal?
Když člověk hodnotí, co mohl udělat, najde vždycky dost momentů, kdy se mohl rozhodnout jinak. Především si vyčítám, že v rámci budování ODS a působení v jejím vedení jsem nevystupoval dost razantně proti tomu, aby se moc soustředila do jedněch rukou - a myslím tím nejenom moc čistě politickou, ale i tu, jež ovlivňovala i všechny ostatní stránky života ODS. Dlouhodobě jsem se snažil proti tomu protestovat, ale mohl jsem vystupovat daleko důrazněji, konkrétněji a častěji. V tom okamžiku, kdy se ukázalo, že někteří činitelé ODS provozují nepřijatelné aktivity související s financováním strany, nebylo pro mne jiné cesty než zatáhnout za tu záchrannou brzdu.

Byla situace v ODS skutečně tak vážná?
Při osobních setkáních s představiteli strany mi někteří do očí tvrdili, že za určitých podmínek politika ospravedlňuje finanční machinace. S tím zásadně nemohu souhlasit.

Myslíte si také, že politika, možnost mít moc, lidi korumpuje?
Politika dává nepochybně iluzi daleko větší moci, než je tomu ve skutečnosti. A politici často zapomínají, co platí v demokracii: že politik odněkud vzešel a že se tam zase vrátí, že na politickém výsluní je pouze z vůle voličů. Mnoho politiků zapomíná, že zákony, které pomáhají utvářet, platí také pro ně. Demokracie ale musí mít dostatečné mechanismy k tomu, aby politikovi každý den připomínala, že funguje v rámci velmi přesně daných pravidel, která pro něj platí dokonce v první řadě.
Na druhou stranu - my představujeme první generaci demokratických politiků po mnoha letech. A teď zažíváme první velkou krizi důvěry.
Přes všechny problémy, které v poslední době nastaly, si myslím, že je to také určitá katarze, která vymezí ještě přesněji pravidla fungování politiky a politiků a každému budoucímu aktérovi připomene, že z olympu bude muset jednou sestoupit. A že musí pomýšlet také na okolnosti, za nichž bude sestupovat.
Není v politice nic tak důležitého, jako to, že pravidla platí především pro ty, kdo je tvoří.

Bylo těžké opouštět vysokou politiku? Nebo už byla dávka nespokojenosti tak velká, že vaše rozhodnutí bylo lehké?
Bylo těžké, ale já jsem ani minutu neváhal. Věděl jsem, že nepřijmou-li kolegové v grémiu ODS můj požadavek jednoznačného a otevřeného vyřešení problému s černými penězi, odejdu. To není jenom otázka politického rozhodnutí, jsou přece meze, které člověk nemůže nikdy přestoupit. Těžké bylo vědomí, že takové rozhodnutí v tak složitých podmínkách nemusí veřejnost pochopit, přijmout. Ale já jsem byl vždy přesvědčen, že člověk musí žít především v míru sám se sebou, a to má být kritériem jeho chování a jednání. Kdybych se měl rozhodovat znovu, tak nezaváhám ani vteřinu.

Jenže mnozí vám vyčítají, že všechno pořád jenom zamlžujete.
Myslím, že jsem měl poměrně malý prostor, abych mohl volit způsob, jakým zdůvodním své rozhodnutí. To jsou nekonečné diskuse - zda jsem neměl přímo říci všechno to, co jsem slyšel na zasedání grémia ODS. To byl jeden názor - jiní zase tvrdili, že pokud jsem nemohl říci všechno, tak jsem neměl říkat nic. Myslím, že neexistovala ideální varianta.

Proč jste tedy neřekl hned všechno?
Chtěl jsem dát šanci vnitřnímu vývoji uvnitř vedení ODS. I když jsem řekl pouze to, co bylo absolutně nezpochybnitelné, trvalo i těm nejslušnějším z grémia ODS měsíc, než potvrdili moje slova a než si uvědomili, že se zbytkem kolegů není možná dohoda, která by vedla k čestnému řešení.

Patřil jste léta mezi nejpopulárnější politiky země. Jak jste vnímal situaci, v níž jste se ocitl poté, co vás média pasovala za strůjce puče, za člověka, který stál v pozadí začátku politické krize v zemi?
Bylo pro mě velmi nepříjemné, když jsem četl ty hory nesmyslů. Na druhé straně je důležité, aby politik měl absolutní jistotu, že postupoval správně a čestně a že jinak postupovat nemohl. Pokud je o tom přesvědčen, snadněji unese i to, co se občas objevuje v novinách nebo v televizi.
Myslím, že občané, na rozdíl od některých novinářů, nemají krátkou paměť a dovedou si dát dohromady to, co bylo řečeno a napsáno, s tím, co se ví dnes.
Občané si určitě dali dohromady to, co říkali konkrétní lidé, politici, jak se za těch několik měsíců měnily jejich postoje a názory a jak za tu doby někteří politici i několikrát převlékli kabát. Každý rozumný člověk si z toho podle mne vyvodí závěry.
Já osobně jsem připraven podstoupit úplný rozbor všech svých vyjádření za celou dobu, co jsem v politice.

Setkal jste se na veřejnosti s nějakými nepřátelskými reakcemi, protože jste takzvaný pučista?
Od doby, co nejsem ministr, chodím po Praze pěšky a setkávám se se stovkami lidí - a lidé jsou přátelští. Neměl jsem vlastně žádný problém. Důležité je dívat se lidem přímo do očí a ne jenom na ně shlížet z billboardu. Je to důležité i pro psychické zdraví každého člověka a pro politika zejména.

Psychicky jste tedy od doby svého odstoupení posílil?
Mám pocit, že jsem nezačal něco úplně nového, městskou dopravou jsem jezdil i předtím. Setkání s lidmi jsou ale pro mě mimořádně posilující, jejich množstvím se mi jenom prodlužují moje cesty po Praze. Na druhé straně se dozvím to, jaký je skutečný obraz politiky.

Nezapomenete na to, až zase budete ve vysoké politice?
Já se zpět do vysoké politiky nehrnu.

Ale kdybyste se vrátil...
Budu se snažit na to nezapomínat, ostatně nezapomínal jsem na to nikdy.

Když jste byl s manželkou Pavlou poslední den na ministerstvu zahraničí, prohlásila, že si vás teď více užije. Stalo se?
Stalo. Ale už si začíná stěžovat, že se jí při chodu domácnosti pletu do věcí, o kterých je zvyklá rozhodovat sama. Už by chtěla, abych doma do všeho nemluvil.

Do čeho jí mluvíte?
Jsem člověk zvídavý a aktivní, a tak hovořím do věcí, v nichž cítí manželka doménu vlastní seberealizace při vedení domácnosti - například jestli má koupit takový, či onaký hrnek. Prý abych už byl pryč a začal dělat něco jiného.

Taky jste chtěl dodělat některé věci, jež jste za ta léta v domácnosti zanedbal.
Jsem kutil a doma jsem předtím dokázal nejrůznější věci. Půlku nábytku jsem například udělal kdysi sám. Když jsem byl ministrem, museli jsme ovšem zvát na opravy řemeslníky... Ale teď už jsem zase opravil všechny zámky, dveře, vypínače.

A nekutil jste jenom proto, že jste se potřeboval zabavit?
Ty domácí kutilské práce jsem dělal vždycky rád. Rád poznávám různé jiné oblasti, rozebírám věci, skládám, opravuji.

Ztratil jste kvůli svému odchodu z vysoké politiky nějaké přátele?
Ne. To rozhodně ne. I když mnoha lidem v ODS se můj odchod nelíbil. Ale za těchto okolností je to jejich problém, ne můj.

Jak se chováte, když potkáte Miroslava Macka, který se o vás nevyjadřuje právě lichotivě?
Od té doby jsem ho nepotkal. Ale mám pocit, že politika nemá být o osobních věcech, nýbrž o tom, jak sloužit veřejnosti. Kdo přenáší do politiky osobní rozměr, měl by se nad sebou zamyslet.

Není vám líto, že i v důsledku vašeho odchodu se rozpadla ODS, která navíc nemá příliš dobré vyhlídky ve volbách? Vždyť je to strana kterou jste spoluzakládal a výrazně se podílel na jejím programu.
Samozřejmě je mi to líto a přemítám, zda jsem tomu mohl zabránit a prosadit řešení, která by nevedla k takovým koncům.

Setkal jste se od své demise s Václavem Klausem?
Ne. Pohybujeme se každý v jiných prostorech. A jak už jsem řekl, já chodím pěšky.

Vy nemáte auto?
Máme favorita z roku 1990. Ale jezdí s ním hlavně manželka.

Mohou současné rozpory narušit vaše dlouholeté vztahy s Václavem Klausem? Byli jste blízcí přátelé, nebo jenom političtí partneři?
Znali jsme se dlouhá léta, měli jsme mnoho názorů podobných, na něco jsme měli názory odlišné. Ale politika našemu vztahu dominuje.

Proč si tak důsledně hlídáte své soukromí? Jste opravdu Machiavelli či šedá eminence, jak o vás píše tisk?
Myslíte, že Machiavelli se pozná podle toho, že si novináře nepouští do bytu? Lidé by měli hodnotit politika podle jeho skutků. Je jako oráč, který za sebou zanechává brázdu. Všechno ostatní je náhražkou. Po revoluci byli v politice všichni nováčky, proto se pozornost hodně soustředila na jejich soukromý život. Ale takový zájem by měl být na okraji, politik by se měl prezentovat svými výsledky. Je zaměstnancem občanů, kteří si ho najali, aby pro ně spravoval určitou oblast veřejného života.




Nejčtenější

Paris Hiltonová (Cannes, 20. května 2014)
Paris Hiltonová: Zveřejnění nahrávky sexu mi zničilo život

Dědička hotelového impéria Paris Hiltonová (36) říká, že mohla být druhou princeznou Dianou, kterou miloval celý svět....

Marta Jandová si roli matky užívá. Práce má na nějakou dobu stopku.
Marta Jandová o dalším dítěti: Nejsem nejmladší a vím, jak to je

Zpěvačka Marta Jandová (43) prozradila, že by si dovedla představit vetší rodinu. S manželem Miroslavem Vernerem (39)...

Jennifer Anistonová (Los Angeles, 7. prosince 2016)
Anistonová: Nechápu, proč se řeší moje bradavky, stojí mi od přírody

Když hrála Jennifer Anistonová (48) v seriálu Přátelé, snad v každé scéně jí stály bradavky. Tehdy ji podezřívali, že...

Lukáš Krpálek, jeho syn Antonín a manželka Eva (2016)
Manželé Krpálkovi: Hlavně ať druhé dítě není divočák

Je to rok, co Lukáš Krpálek (26) získal olympijské zlato. Krátce před tím se mu narodil syn Antonín, a také proto si...

Paris Jacksonová na Met Gala (New York, 1. května 2017)
Jacksonová: Jsem normální člověk s celulitidou, jizvami a kily navíc

Dcera krále popu Michaela Jacksona se stále častěji objevuje na fotografiích v předních světových módních magazínech....

Další z rubriky

Dánský korunní princ Frederik a korunní princezna Mary (Tokio, 27. března 2015)
Dánského prince nechtěli v Austrálii pustit do baru, neměl u sebe občanku

Dánského korunního prince Frederika (49) nechtěli na návštěvě Austrálie vpustit do baru, protože u sebe neměl doklad...

Těhotná Lenka Zahradnická a její partner Michal
Lenka Zahradnická je maminkou. Dcera dostala jméno Jasmínka

Herečka Lenka Zahradnická (32) s partnerem Michalem teprve minulý týden pořídili kočárek a dnes už je miminko na světě....

Jakub Voráček během otevření fanzóny k mistrovství světa u Galerie Harfa
Syna si užívám, je to milionové dítě, říká Jakub Voráček

Kapitán národního hokejového týmu a nejlépe placený český sportovec Jakub Voráček (27) ustál nedávnou nevěru se...

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.