Chov prasat je ze zákona povolen pouze palestinským občanům z křesťanské menšiny v zemi, kteří mohou jejich maso konzumovat. Proto také Knesset (parlament) nikdy jeho konzumaci nemohl zakázat, ačkoliv váha fundamentalistických stran roste.
Na 120.000 kusů prasat, které se v současnosti v Izraeli porážejí, přichází do mrazáků a obchodů jakoby pokoutně. Fotografie poražených zvířat jsou zakázané a jen vzácně se mohou objevit jejich snímky v chlévech.
Podle Gabriela Eichenwalda, ředitele závodu Mizra, který je nyní největší v zemi, přichází dnes vepřové v podobě řízků, šunky a vídeňských párků na stoly tří miliónů izraelských "hříšníků", tedy poloviny obyvatel země.
Ačkoliv jde o zákaz náboženského původu, požívání vepřového a výrobků z něj se zdržují i mnozí nepříliš horliví Izraelci. Jde o potraviny doporučované od třetího století křesťanské éry jako "symbol odlišení" mezi vyznavači Krista a judaismu, připomíná list The Jerusalem Report.
Podle zákona z roku 1949 ve všech veřejných zařízeních poskytujících jídlo, například ve školách nebo v ozbrojených silách, jediné povolené potraviny jsou ty vyrobené podle
židovského rituálu, tedy "košer". Vepř představuje antitezi "košer". Velkou změnu způsobili imigranti z bývalého Sovětského svazu, kteří do Izraele začali přicházet v 70. letech, a později z Ruské federace. Dnes jich je zde milión, tedy asi 20 procent
obyvatelstva Židovského státu.
Podle listu "zákaz požívání vepřového pochází z Písma svatého a od prastarých dob toto zdržování, stejně jako praxe obřízky u chlapců (sedmý den po narození), bylo chápáno jako věrnost zákonům judaismu".
Ti, kdo přežili nacistický holocaust za druhé světové války, vyprávějí, že nemálo židů se raději obětovalo, než by okusili vepřové, které jim někdy bývalo předkládáno s hrozbou smrti, jestliže ho nepozřou. Na základě rituálního zákazu, jejž racionalističtí židé
vysvětlují hygienickými důvody, totiž aby se zabránilo nákaze lidí trichinózou přenášenou prasaty, se v křesťanských kruzích kdysi věřilo, že "židé věří ve vepře".
V době španělské inkvizice před pěti stoletími se pro označení "nevěřících židů" používala synonyma prasete nebo selete a také výrazy "zlotřilec", "zvrácenec". Časopis informoval, že nedávno v oblasti Aškalonu osm ruských přistěhovalců, řezníků prodávajících vepřové, dostalo pokutu od soudu s odůvodněním, že "během historie byl vepř v židovské
tradici symbolem odpornosti".
Židovská nacionalistka Tatiana Soskindová pobouřila loni islámský svět proti Izraeli a byla odsouzena "za útok proti citům muslimů". V posvátném městě Hebronu totiž vyvěsila plakát s obrazem prasete a titulem "prorok Mohamed", který svým následovníkům vepřové rovněž zakázal. Jeden ruský spoluobčan Soskindové, Avigdor Eskin, byl odsouzen k 18 měsícům vězení za to, že s dalšími židovskými extremisty zneuctil mešity Al-Aksá a Umarovu (Skalní dóm) v Jeruzalémě, kam zanesli vepřovou hlavu.
Odhaduje se, že těch 9000 tun vepřového, které země vyrábí, konzumuje asi 800.000 imigrantů z Ruska a bývalých sovětských republik (120 z nich pracuje v závodě Mizra), stejně jako dalších 200.000 zahraničních pracovníků a přes milión Izraelců, ovšem
vždy téměř v ilegalitě.
