"Je pravda, že si od něj mohu půjčit ateliér, flexaret i model, ale to je všechno. Myšlenka je moje. Mám třeba několik dní představu, která se postupně vyjasňuje. Číhám jako šelma na příležitost a pak vychrlím za půl roku víc fotek než Jan za pět let."
"On už viděl statisíce fotografií - dobrou pozná okamžitě. Když někomu ukazuje ty mé, aby je na divácích testoval, a ony se líbí, vidím na něm, že by žárlivě zuřil, kdyby to byly práce někoho jiného."
Na výstavě se prodalo sedm Sářiných fotografií. Jejich autorka jim otevřeně přiznává silný erotický nádech a touhu proniknout do mužského světa: "Když zmáčknu spoušť, je to jako extáze, třeba jako bych hodinu běžela. Zvláštní stav. Když se mi focení daří, dá se to srovnat s tím, když jsem s Janem jako s milencem."
Sára přiznává, že je to i její jméno, které jí dnes otevírá mnohé dveře jako fotografce. Vzhledem k tomu, že s Janem Saudkem nejsou manželé, nechala se přejmenovat: "Znali jsme se dva roky a oba jsme si byli jistí, že si to přejeme."
Za nové příjmení zaplatila pouhých pět set korun - zdražení na tisícovku přišlo až o rok později. Přesto Sára říká, že by se příjmení už nikdy nevzdala. Ani v případě rozchodu s Janem. "Je to nádherné jméno, jméno, které svítí. Rodinné stříbro. Zůstala by mi alespoň krásná vzpomínka."