Za šílené krávy prý mohou antilopy

Londýn - Divoké antilopy ze zábavních parků mohou podle novozélandského vědce za rozšíření nemoci šílených krav v Británii. Podle jeho teorie posloužila zvířata po smrti jako krmivo pro hospodářský dobytek. Z nemocných antilop se pak onemocnění přeneslo i na hovězí dobytek.

"Je to hypotéza, ke které se přikláním ze všeho nejvíce," prohlašuje novozélandský vědec Roger Morris.

První případy BSE byly v Británii zaznamenány v roce 1986. Lidská obdoba BSE, která je variantou Creutzfeldt-Jacobovy nemoci, byla ve Spojeném království zjištěna v roce 1996, ale první člověk se nakazil už v roce 1994. V Británii je známo 97 případů lidí, kteří ochořeli touto variantou Creutzfeldt-Jacobovy nemoci. Devět z nich je ještě naživu.

Dosavadní teorie předpokládaly, že se pro zvířata i člověka smrtelná nemoc BSE - bovinní spongiformní encefalopatie - v Británii rozšířila následovně: dobytek se nakazil krmivem, které bylo připraveno z nemocných ovcí. Morris však tvrdí, že nejprve byla BSE zjištěna u divokých antilop. "Také jiné práce připisují původ nemoci divokým zvířatům a já jsem krok po kroku sledoval proces šíření infekce... Přitom lze aplikovat případ africké antilopy," vysvětlil Morris.

Vědec svou hypotézu považuje za natolik zajímavou, že by se měla ještě ověřit. "Problém je, že divoké antilopy, které trpí nemocí, lze jen velmi obtížně nalézt, protože je velmi rychle sežerou lvi a hyeny," poznamenal. "Je to jako hledání jehly v kupce sena," povzdychl si.