Podle zastánců teze o nezodpovědných lovcích by si z prehistorie mělo brát lidstvo lekci především nyní, kdy před očima lidí zanikají další živočišné druhy.
Alroy, biolog z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře, patří k zastáncům teorie bleskové války, již zveřejnil před 34 lety Paul Martin z Arizonské státní univerzity. "Je to jasný případ ekologické katastrofy, která zasáhla celý kontinent a jejímiž původci byli lidé. Přitom neměli v úmyslu něco podobného způsobit a netušili, co vlastně činí. Dokládá to, jak vážný dopad může mít činnost člověka, jednajícího ve vší nevinnosti a bez zlé vůle," tvrdí Alroy.
Martin hovořil o tom, že lidé jsou kritičtí k vlastním skutkům v moderní době, ale váhají přičítat chyby a špatnosti pravěkým předkům. "Jsme stále stejní, pořád zkoušíme svou sílu," tvrdil.
Většina vědců se shoduje, že člověk se objevil na africkém kontinentu, odkud postupně postupoval do Evropy a Asie; až relativně nedávno se dostal také do Severní Ameriky, Austrálie a na Madagaskar. A na všech těchto místech byl jeho příchod spojen s masovým vymíráním zvěře.
V Severní Americe před 13.000 až 12.000 lety, tedy po příchodu lidí, vyhynuly desítky druhů, mezi nimi mamuti, mastodonti, tapíři, velcí velbloudi, lamy, bizoni s obřími rohy, šavlozubé kočkovité šelmy, antilopy s vidlicovými rohy, druh
horských koz, pásovců, vlků a medvědů. Vyhynutí trvalo podle počítačového modelu 1200 let, což je z hlediska prehistorie mrknutí oka.
Něco podobného lze pozorovat také v Austrálii. Ví se, že lidé sem z Asie dorazili před 60.000 až 50.000 lety. Richard Roberts z univerzity v Melbourne a jeho kolegové se domnívají, že masové vymírání zvěře se zde objevilo zhruba před 46.400 lety a trvalo 3000 let. "Můžeme říci, že to zcela určitě souvisí s příchodem
člověka," tvrdí Roberts.
Vylučuje klimatický faktor, protože poslední doba ledová nastala až 25.000 let po vymření některých živočichů. Není si jist, zda šlo v Austrálii o podobnou bleskovou válku, o níž hovoří v souvislosti se Severní Amerikou Alroy, nebo zda se
člověk s velkými zvířaty žil delší dobu pohromadě.
Specialista na savce Timothy Flannery z muzea v Adelaide se kloní k teorii, že člověk v Austrálii velká zvířata vyhubil nadměrným lovem. Roberts s ním polemizuje a říká, že je možné, že zvířata mizela postupně a že jejich vymírání nesouviselo výhradně
s nekontrolovaným lovením, ale také s chaosem, který nastal po příchodu člověka v životním prostředí. Lidé například pálili porosty, aby si vytvořili přístupové cesty k lovištím.
Vzhledem k izolaci australského kontinentu se zde vyvíjely exotické druhy zvířat, jako jsou vačnatci. Mezi dnes navěky ztracené vačnatce patří klokan obrovský, vačnatý vlk Thylacoleo či býložravý Diprotodon, který se podobal vombatovi a velikostí převyšoval dnešního nosorožce.
Podle Robertse padá vina za vymírání živočichů na člověka především proto, že kdyby zanikání druhů souviselo s klimatickými změnami, musely by druhy zanikat v tutéž dobu na různých místech zeměkoule.
Biolog Ross MacPhee z New Yorku zastává jiný názor. Myslí si, že zánik druhů sice souvisí s člověkem ale nikoli s jeho brutalitou. Lidé prý příchodem na zcela nová území zanesli do těchto krajů nemoci, jimiž se nakazila zvěř a podlehla jim.
Přenašeči infekcí prý mohli být psi, s nimiž lidé migrovali. Je to teorie podobná té o neštovicích, jež zavlekli do Nového světa v 16. století Evropané a jimž podlehly milióny indiánů. "Nevěřím hypotéze o nadměrném vybíjení a lovu. Ale je zřejmé, že ty katastrofické změny nastaly, když přišel člověk," souhlasí MacPhee.
Chce, aby Alroy na počítači simuloval dopad nemocí přenesených do nových oblastí člověkem. Nejvíc o všem pochybuje ten, kdo s tím začal. "Zdá se, že příchod lidí se časově shoduje z vymíráním zvířat. Ale co se vlastně stalo? Nemáme přímé důkazy, nevíme, jak přesně se ti lidé chovali ani jaké okolnosti nastaly," připouští Martin.
15. června 2001 11:44
