Penzion Bukáček v Křižánkách je slabé tři kilometry od Milov. Z hlavní silnice se k němu odbočuje v zatáčce u kapličky: je tam cedule, ale za tmy není moc vidět a dá se minout. Když odbočíte správně, sjedete po cestičce k rybníku a za ním už je Bukáček. Moc pěkné,klidné místo stranou. Profukuje to tu, někdy i klouže, najdete dveře, touhle dobou na nich visí adventní věnec, vezmete za kliku, pak ještě za jednu a jste v teple. Tedy,když usednete blízko topení, začne vám být časem trochu horko. Ale to není to nejpodstatnější, Bukáček má jiné, bohatě převažující přednosti. Pojďme rovnou ke kuchyni, protože to je hlavní důvod, proč se sem lidé sjíždějí. A když gurmán v týdnu kolem Mikuláše navíc narazí na zvěřinové hody,je u vytržení dvojnásob. Třeba taková škvarková pomazánka z divočáka, to je skutečně mimořádná delikatesa. K tomu křupete teplé toustíky a sotva otřete ústa, nastupují srnčí řízečky s bramborovým salátem. Řízečky znamenité, salát jako ten vánoční od babičky. Nebo snad vyzkoušíte česnečku s uzeninou (píše a je z vás cítit ještě druhý den), daňčí vývar,zvěřinovou klobásu, pak jelení řízek, lovecký daňčí špíz (s růžičkovou kapustou, bohatě posypaný sýrem) či zajíce na smetaně? Pak přijde vhod kafíčko, s krajkovanou hladinkou za deset korun. A i když zrovna hody nebudou, je z čeho vybrat. Třeba přírodní dřevorubecký řízek, ten byl velmi dobrý. Zcela čerstvý zelný salát s restovaným drůběžím masem (mimochodem dorazil asi minutu po objednání) taky stál za to. O poctivosti porcí je snad zbytečné mluvit. (Pro dětičky se dají bez problému domluvit poloviční.) Ano, tady se dobře jí. Takhle nějak by mohl vypadat kulinární "zlatý český standard". Na zdi tu visívalo ocenění z nejcennějších, diplom lyžařského oddílu Mars Svratka, vyplněný takto: "disciplína: množství a kvalita jídel, kategorie: světová". Samozřejmě diplom za 1. místo. (V době zvěřinových hodů pověsili místo diplomu kůži z divočáka, ale třeba se na své místo vrátí.) Pochválit zaslouží i obsluha, tedy ony sličné mladé dámy (plus jeden pán), které by se klidně uplatnily dejme tomu v nějakém lepším restaurantu v Latinské čtvrti a okolí. Ovšem jsou tak štíhlé, že se zdá být skoro vyloučeno, aby se stravovaly u Bukáčků. Ale chybička se vloudí: k druhému lahvovému pivu by se patřilo přinést i novou sklenku a nenechat hostovi tu původní, se zbytky pěny. Že to takhle v tuzemských restauracích bohužel chodívá, je jen slabá polehčující okolnost. Pokud jde o ceny, jsou přiměřené. Předkrm, hlavní jídlo a nějaké to pití se většinou vejdou do dvou set, a to i o hodech (třeba srnčí řízečky byly za 130). Lokál Bukáčku je útulný, rádio naštěstí hodně ztlumené. Pěkné žluté ubrusy, na stolech svíčky. Na zemi koberec, dřevěná podlaha by však asi vypadala líp. Po zdech obrazy zdejšího drsného kraje hlubokých lesů a bludných kamenů, vesměs za zimního spánku. Ostatně, kousek odsud leží slavné Kameničky Antonína Slavíčka. V pátek a v sobotu večer tu bývá docela plno, a proto si stůl řekněme pro čtyři raději pojistěte dopředu. Zajdou sem "turisti" a na sváteční večeři i místní rodinky; lehce hozené do gala, dobře naložené a zahřáté rozprávějí o zabijačkách nebo o tom, jestli se mladí budou brát. Salonek se hodí například na srazy lesáků.
PENZION BUKÁČEK,
Křižánky 41, okres Žďár nad Sázavou. Otevřeno úterý-neděle 11-22 hod. Osm až devět stolů, asi 40 míst, navíc salonek.
Prazdroj 12° 16 Kč ***
Kvalita obsluhy ****
Celkový dojem *****
Žádná hvězdička je nejméně, pět nejvíc. Útratu si platí autoři sami, o hodnocení personál neví.
PENZION BUKÁČEK,
Křižánky 41, okres Žďár nad Sázavou. Otevřeno úterý-neděle 11-22 hod. Osm až devět stolů, asi 40 míst, navíc salonek.
Prazdroj 12° 16 Kč ***
Kvalita obsluhy ****
Celkový dojem *****
Žádná hvězdička je nejméně, pět nejvíc. Útratu si platí autoři sami, o hodnocení personál neví.
 Příjemné prostředí Bukáčka však moc často prázdnotou nezeje |
