Vášemu tatínkovi bylo loni jednaosmdesát let. Teď je časté, že si muži ve vyšším věku pořizují děti. Jaké jim tím připravují dětství? Vnímal jste třeba v deseti letech, že je váš otec starší než tátové kamarádů?
Samozřejmě že si lidé mysleli, že to je můj děda.
A vy jste se tím nějak zabýval?
Prostě mě měl později, protože mou mámu potkal později. Předtím měl moji ségru a ještě předtím jedno manželství. Hrál se mnou fotbal, hokej, stejně jako jiní tátové, jen byl o sedmapadesát let starší než já. Navíc je to teď i takový zajímavý reklamní tahák.
Ve vaší hlavě už zaujímá nějaké místo plánování dítěte?
No ježíšmarjá. Jistě.
Jistě? Je vám čtyřiadvacet.
Přemýšlím o tom. Teď je trend, že se nejdříve dělá kariéra a až pak se přemýšlí o děcku. Ne že bych nechtěl nejdřív kariéru. Rád bych byl zajištěný. Rád bych stál na vlastních nohách. Nechtěl bych, aby moje dítě vyrůstalo v jednopokojovém bytě. Ale člověk by si měl dát pozor a odhadnout čas, aby nebylo pozdě. Scházím se s kamarádkami ze střední školy. Dvě z nich studujou medicínu a vyprávějí mi, jaký problém je teď otěhotnět. Takže se ten čas nesmí prokaučovat.
Není to jen další z vašich mystifikací?
Děti jsou přece skvělé. Jsem v tomhle směru přecitlivělý, někdy asi působím jako úchyl. Když vidím dítě nebo zvíře, rozněžňuju se. Mám pocit, že bych je nejraději láskou zmačkal do kuličky.
Čtěte ve čtvrtek v Magazínu DNES
Proč se nepřihlásil do SuperStar? Co mu při fotbale radí Ivan Trojan? Proč se písničky jeho kapely nehrají v rádiích? Celý rozhovor a netradiční fotografie najdete ve čtvrtečním Magazínu DNES.
