Vlastina Svátková se v mládí živila i jako modelka.

Vlastina Svátková se v mládí živila i jako modelka. | foto: Lenka Hatašová, iDNES.cz

Herečka Svátková: Kariéru jsem začala na pohřebních obřadech

  • 8
S filmem Gangster Ka se herečka Vlastina Svátková (33) poprvé dostává do povědomí českých diváků. Hrála ale i v bondovce a navíc vydala dvě knížky, píše blog a vychovává dva syny. Herectví nikdy nestudovala, přesto nyní točí seriál na Slovensku a dokonce jeden i pro Čínu.

Jméno Vlastina není zcela běžné. Jak jste k němu přišla?
Tak nějak ke mně přišlo samo. Začala mi tak říkat maminka mého tehdejšího přítele a já už si ho nechala. To jméno. Někdo má pocit, když mě oslovuje Vlastino, že mi skoro nadává, že je to moc hrubé oslovení. Někomu to jméno přijde přímo humorné. Pamatuji si na jedno setkání s Ondřejem Sokolem, který potom, co jsem se mu představila, dostal záchvat smíchu a řekl: ,,Vlastina... jakože Vlastina taška... kde máš tašku?” Každopádně mě baví lidi pozorovat, jak nad tím jménem přemýšlejí a hlavně mně se fakt líbí.

Maminka je Slovenka, tatínek Čech. Mluvili jste doma jak?
Všelijak. Maminka slovensky, táta pletl obě národnosti dohromady a ještě k tomu se u nás Myjavě mluví typickým tvrdým nářečím. Takže když jsem se teď připravovala na natáčení velkého projektu v Bratislavě, zaplatila jsem si na pár hodin lektory a naučila se konečně správně vyslovovat některá slova, která jsem celý život vyslovovala úplně špatně.

Vaši synové Adam (8) a Kryštof (4) mluví česky, nebo slovensky?
Mluví česky, ale teď na ně intenzivně mluvím slovensky a pěkně jim s tím lezu na nervy. Mají smůlu. Odmítám přízvuky. Ve slovenštině i v češtině.

Jaká jste máma?
Přísná, ale i milující. S výčitkami svědomí, že dělám všechno špatně, že budou mít kluci v dospělosti komplexy. Dávat najevo, co cítíme, je u nás na prvním místě. Naučit se zpracovat i ty negativní emoce u dítěte, nechat ho, ať je v sobě neuzavírá, ať je ze sebe dostane, je dost náročné. Snažím se to dělat jinak než moji rodiče. Pořád si říkáme, že se máme rádi, že se na sebe těšíme, že nám bylo smutno. Tohle já ze svého dětství neznám. Není nic hezčího, než když za vámi přijde vaše dítě a řekne vám, že se chce s vámi pomazlit. Většinou v momentě, když jste v nějakém šíleném stresu, nestíháte, rozčilujete se... a dítě vás zastaví a otevře vám svým srdcem oči, abyste viděli, co je opravdu důležité.

Jste stále mladá, netoužíte ještě po holčičce?
Mladá možná ještě jsem, ale touhy mám většinou jenom reálné. Kluci už jsou víc a víc samostatní, pomáhají mi, cítí se důležitě, že maminku ochraňují, že mi můžou otevřít dveře nebo vzít tašku. My rozvedené matky máme tendence ze svých synů vychovávat gentlemany. Učíme je, jak se mají chovat k ženám, a zároveň kolem nich neskáčeme, učíme je samostatnosti a odvaze. Všechny své pocity nahlas pojmenovávám. Když to přeženu, klukům se omluvím. Když jsem unavená a místo mluvení koktám, kluci vědí, že večer pohádka nebude. Když potřebuju chvíli ticho a čas jenom pro sebe, kluci vědí, že jdu běhat do lesa, že to potřebuju. A taky vědí, že občas musím pracovat moc, protože splácím hypotéku na byt a oni by taky pořád něco chtěli.

Vlastina Svátková je velmi krásná žena

Novinářka, pedagožka, herečka, spisovatelka, modelka, blogerka. Vy jste žena mnoha tváří. Čím se cítíte nejvíc?
Modelka určitě ne. Nikdy. Neměla jsem tyto ambice, modelingem jsem si nevydělala ani korunu, spíš jsem si vybírala opačnou cestu. Jako novinářka jsem o zajímavých lidech psala a dělala s nimi rozhovory. Ano, vystudovala jsem pedagogickou fakultu, ale to jenom kvůli mamince, která chtěla, abych měla diplom a titul, který si stejně nikam nepíšu. A já chtěla mít klid, tak jsem tu školu dostudovala, ale ještě si k ní přidala další, masmediální komunikaci. Vždycky jsem chtěla dělat něco kreativního, něco, co nepodléhá nějakým pravidlům a příkazům a bude to moje vlastní “duševní” dílo. Něco tvořit. Psala jsem a hrála od malička, jenom ten přechod do praktického života, do profese, která vás uživí, je často kámen úrazu.

Jak jste se dostala k spaní blogu?
Začala jsem ho nejistě a vyděšeně psát, když jsem byla poprvé těhotná a odstavená od hraní. Psala jsem intimní fejetony o vztazích, lásce, dětství, mateřství, o životě smutně i vesele. A lidem se to líbilo. Nakonec z těch fejetonů vznikly dvě knížky věnované mým dětem.

Vlastina Svátková bývá často objektem mnoha fotografů

Co je pravdy na tom, že jste svou profesionální kariéru začala na pohřebních obřadech?
Je to pravda. Na gymnáziu hledali někoho, kdo tuto regulérně placenou práci vezme. Samozřejmě jsem to chtěla dělat. Moje první brigáda. Nemusela jsem sedět ve škole a mohla jsem absolvovat tu nejlepší hereckou školu života. Přednášela jsem dvě básně, jednu nad katafalkem při obřadu a druhou nad hrobem. Dramaturgicky jsem si vybírala sama, jakou báseň komu přednesu. Navíc jsem pozorovala ty absurdní výjevy lidské existence, kdy dva hrobníci pokaždé připravovali v truhle nebožtíka, česali ho, já u toho stála, oni si povídali vtipy, já koukala na toho mrtvého, oni se smáli jako šílení a pak se otevřeli dveře a já vešla před plný sál pozůstalých. Bylo mi třináct.

Hrála jste ve filmu Casino Royale. Jak jste k této roli přišla?
Klasicky. Pozvali mě na casting a já ho vyhrála. Dnes nechápu, proč kvůli těm třem sekundám ve filmu dělali tak velký herecký casting, ale tak nějak tuším, že jenom proto, aby zjistili, že ta herečka, kterou vyberou, vůbec netuší, do čeho jde, a z těch hvězd kolem sebe se nezblázní. To se trefili, já skoro vůbec nevylezla ze šatny a přečetla jsem tam tři knížky.

Herci mívají prázdniny. Měla jste je letos?
Jakoby ani prázdniny nebyly. Pracovala jsem skoro pořád. Ale naštěstí jsem měla půl roku dopředu zaplacenou jednu jedinou dovolenou, takže se mi podařilo na týden s kluky odjet do jižních Čech na kola a dokonce jsme sjížděli Vltavu.

Kryštof a Adam vyrazili společně s maminkou Vlastinou Svátkovou sjíždět o prázdninách Vltavu

A teď teprve začne ten pracovní kolotoč.
Přesně. Mám hodně práce. Točím seriál na Slovensku, takže jsem pořád na cestách a točím velkolepý seriál z 2. světové války pro čínskou televizi. A do toho jsme měli premiéru filmu Gangster Ka a 26. listopadu máme druhou premiéru Gangster Ka: Afričan. Povedlo se to. Myslím. Teď jsem nás pochválila. Učím se totiž sama sebe pochválit a moc mi to zatím nejde. (smích)

Zkusila jste si v životě hodně věcí, je ještě něco, co máte v plánu?
Nemám žádný plán. Tak maximálně vím, co budu dělat zítra, ale i to se může ještě změnit. Je to svým způsobem úleva, protože na ničem nelpíte a přijímáte vše, jak to přijde. I dobré i zlé. Baví mě nechat se životem překvapovat. Přijímat výzvy, překonávat své vlastní hranice a omezení. Mám v plánu v tom žití takhle nějak pokračovat.

V novém filmu Jana Pachla si zahrála manželku gangstera: