Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vlasta Horváth: Ten tvrďák, to jsem já

  19:27aktualizováno  19:27
Mnoho lidí vzal u srdce svým procítěným zpěvem, ale pro porotu byl dlouho příliš málo odvázaný. „To, co je ve mně doopravdy, jsem skrýval,“ říká Vlasta Horváth.

Co vám maminka zpívala před spaním, když jste byl malý kluk?
Moc si nepamatuju, že by mi zpívala, ale pamatuju si, že jsem dlouho spal u ní v posteli. Do čtyř let jsem to vyžadoval. Vlezl jsem vždycky do máminy postele, pak přišel táta a zeptal se: „Co ty tady děláš?“ Byl naštvanej, že musel chodit spát vedle. Asi jsem byl takovej trošku rozmazlenej.

Buďte klidný, tohle je úplně normální. Tak kdo vás jako dítě učil první písničky?
Vlastně nikdo, máma moc nezpívá. Ale táta vždycky chtěl, abychom něco uměli a neměli to v životě tak těžký. Chodil jsem na klavír a měl jsem štěstí, že mě to bavilo. Zpívání přišlo až v pubertě. Ale klavír mi zůstal. Když si chci zpívat, jdu a sednu si k němu.

Kolik máte sourozenců?
Tři bráchy.

Rodiče se snažili o holku?
Jasně. Já jsem třetí, po pěti letech se narodil ještě jeden. Pak už to vzdali.

Nosil jste si v sobě odmalička představu o Vlastovi Horváthovi-zpěvákovi?
Snil jsem, že budu hrát na stadionech. Postupně jsem samozřejmě střízlivěl. Ale teď vím jistě, že nechci skončit v tom skladu, co v něm dělám. Sám se divím, že jsem byl tak málo průbojnej a tak dlouho to vydržel. Chci zpívat, i kdyby to mělo být v muzikálu v divadle.

Popravdě, měla jsem vás zaškatulkovaného v romantických ploužácích. V poslední době ale ukazujete svůj hrubý hlas.
Rockový balady mám rád, to zpívám se zavřenýma očima... Ale rychlé tvrdší písničky mě zase nastartují opačně. To, jak jsem zpíval třeba Ježka a Život, co je jen náhoda, jsem v sobě skrýval. Ani jsem neměl v plánu zpívat to takhle tvrdě, ale pak přišla kapela a nakopla mě. Tak tohle jsem opravdu já, tenhle tvrďák.

Ale? Takže když se doma hádáte, lítají třísky?
To ne. Moje přítelkyně Markéta je křehká bytost. Když mi ujedou nervy a zařvu, maximálně jednou odpoví. Pak už neřekne nic. Takže bouře je krátká, já pak přijdu a řeknu promiň.

Holky byly vždycky větší

Jak se se jménem Vlasta balí holky?
Tak na to vám něco řeknu! (směje se) Markéta tvrdí, že když jsme se potkali poprvé, což bylo na jedné diskotéce, a já jsem se jí představil jako Vlasta, vyděsila se.

Nevyčítal jste to rodičům?
To ne. Moje máma je Vlasta, a protože pořád chtěli tu holku a já to zase nebyl, máma jí asi chtěla mít kousek aspoň v mým jméně.

Máte přezdívku?
Jo, Vlastič. Nebo Horvy, tak říkají mýmu bráchovi na fotbale.

Jak vypadala vaše první láska?
To vím naprosto přesně, bylo mi šestnáct, jí patnáct, chodila na gympl, špinavá blondýnka, vlasy na mikádo... No a samozřejmě byla o hlavu větší, protože já byl vždycky mrňavej, cítil jsem se takovej „pod ní“. Ale tak jsem to měl se svými 165 centimetry skoro vždycky.

Jak jste si namluvil Markétu?
Studovala obchodní akademii a byla v Čerčanech na praxi v cukrárně. Miluju sladký a do té cukrárny jsem pořád chodil. Přišel jsem, uviděl ji, hodilo to takovou tu jiskru, a tak jsem ji tam chodil pořád okukovat. Pak jsem ji potkal na diskotéce a šli jsme spolu do kina.

Kdo to navrhl první?
Samozřejmě já, ale bylo to vzájemný. Oslovil jsem ji, až když jsem viděl, že má zájem. V tom jsem byl hrdej, holky jsem nikdy moc nedobejval.

Hrdej, nebo plachej?
Možná i plachej.

Byla to vaše první holka?
V sexu ano.

Povíte mi, jaké to bylo?
Nemůžu říct, že přenádherný, protože jsme byli nezkušení, ale bylo to velké vzrušení a byl jsem zvědavej.

Zakřiknutý kluk, jehož prostota je odzbrojující, říkají o vás. Je tohle vaše silná zbraň?
Tak samozřejmě se v tom poznávám. Ale že bych to používal nějak záměrně, to ne.

Fandí vám spousta žen, které jsou starší než vy. Dostával jste takhle třeba i učitelky ve škole?
To ne. Já byl nesmělej a na starší bych si nikdy netroufl. Kdyby mi někdo řekl, že po mně jde žena, které je třeba dvaatřicet, řekl bych si: „To už je strašně moc!“ Ale nepříjemné mi to není.

Psali o jedné vaší kolegyni, že vaši dvouměsíční absenci v práci kvůli SuperStar obrečela.
Aha, tak to je člověk, který patří mezi mé hodně dobré přátele, můžu jí říct cokoli.

Markéta na ni nežárlí?
Ne, to vůbec. Té paní je 57!

Taky o vás někde napsali, že si v baru umíte počínat dost sebejistě.
Cože? To psali?

Klidně ten váš obrázek hodného kluka zbořte. Neumíte snad pořádně zlobit?
No asi jako každý. Ale nebyl jsem nikdy žádný grázl.

Češi a rasisti? Vyvracím!

Zkusil jste si někdy drogy?
Ne, nezkoušel jsem ani kouřit.

Marihuanu?
Ne! V životě ne.

Toluen?
Ne, ježišmarjá!

Ptám se záměrně proto, že jsem bydlela několik let v romské čtvrti a tohle tam byl bohužel dost typický obrázek.
Já vím. Je to tak. Možná takhle hledají útěk od reality, od toho, že je společnost vytěsnila. Taky jsem si užil, křičeli na mě „černá hubo!“, ale možná jsem měl štěstí na lidi, kteří mi pomohli hodit to za hlavu.

Jaké to je, když si černej kluk – promiňte, že se ptám takhle...
Řekněte to, jak chcete.

... namlouvá bílou holku?
Jediný problém byl s tím, že někteří lidi si udělají určitý názor dopředu. Když jsem začínal chodit s Markétou, malinko se to projevilo u jejího táty. Ale to je všechno pryč a dnes si moc rozumíme.

Co vám psali lidi během SuperStar?
Když jsem postoupil do finálové dvanáctky, na internetu pod mou fotku někdo napsal: „To snad ne! Otevřu stránku a bafne tam na mě Cikán!“ Ti další mu naštěstí dali pořádnou rychtu.

Myslíte, že jsou Češi tolerantní?
Naprosto. Protože kdyby nebyli, tak by mě přece v SuperStar nepřežili. Když dopustili, abych mezi těmi osmi tisíci lidmi v konkurzech došel až sem, tak rasisti fakt nejsou.

Co povíte lidem, kteří řeknou, že by nechtěli mít za sousedy Romy?
Co na to mám říct. Nechci, aby to vypadalo, že se stavím na stranu lidí, kteří takhle mluví, ale kdybych vám bez ohledu na rasu přivedl do domu někoho, kdo by se dobře nechoval, taky by vám to vadilo. Může to být i předsudek, ale viděl jsem dost případů, že to nefunguje.

Jsem jedním z nich, z té romské čtvrti jsem utekla.
A já vám to nevyvracím. Někdy si říkám, že když já musel celej život dokazovat, že to jde i slušně, proč nemůžou i ostatní. Ale možná jsem měl jen štěstí, že mě doma nějak vychovali a dali na ten klavír. Taky s rodiči odjakživa žiju mezi bílými, neumím romsky, ani neznám romské zvyky.

Co myslíte, jak moc vás zkazí sláva?
Málo. V tom si strašně věřím. Nikdy jsem nebyl sebevědomej typ, pěveckou soutěž jsem chtěl zkusit dávno a odhodlal jsem se až v 27 letech, kdy jsou tu se mnou šestnáctiletí... Můj život už má nějaký svý koleje, i teď je to pořád stejný. V neděli jedu hned domů a tam se cítím nejlíp. Cédečko a koncerty, to bych moc chtěl, ale všechno to okolo beru jen jako nutný zlo.

Není vám příjemné, když se za vámi na ulici holky otáčejí?
Ale jo, je. Ze začátku jsem si ale říkal: Proboha, kdo může chtít můj autogram? Když si u nás v pizzerii přišli lidi pro podpis na lístky s útratou, nechápal jsem, jakou to má hodnotu. Strašně jsem se styděl.

Víte, co budete dělat ten večer, kdy vypadnete?
Preventivně si ten pocit každý večer ordinuju. Představuju si, jak se budu tvářit, co budu lidem říkat, až tam budu stát... Nad večerem, který přijde pak, nepřemýšlím, ale asi to ze mě všechno spadne, pojedu domů, pustím si televizi nebo nějakou muziku a budu relaxovat.

Co slzy, ty nepřijdou?
Mohlo by se to stát. Kdybych to opravdu, jak se říká, podělal. Ale pokud budu mít dobrý pocit a lidi přesto řeknou, že mám vypadnout, tak to bude v pořádku.

Antihvězda? Kdoví. Možná ještě něco skrývá
Kdo dal na první pohled a vsadil na to, že Vlastimil Horváth je „milej a upřímnej kluk“, kterého by si každá ženská měla přát mít doma, mohl by si po rozhovoru s ním říci: Tahle sázka byla dobrá investice.

I na druhý pohled, kdy s ním mluvíte tváří v tvář, je tenhle kluk (jakkoli je mu už sedmadvacet) týž Vlasta Horváth, který na vás kouká z televize.

Vlastně je to taková antihvězda. Když v den rozhovorů a natáčení vystoupí s Alim Amirim z auta a z mraků se rozprší, donchuan Ali ihned přiskočí k dvěma dívkám pod deštník. Vlasta však postává na dešti a do seznamování se nehrne. Při rozhovoru se zdvořile optá, zda by si mohl koupit klobásu, protože od rána nejedl, ale pak ji nechá vystydnout. „Vážně vám to nevadí?“ ptá se, když ho pobízím k jídlu, protože povídání z diktafonu si mohu doma bez problémů přehrát i s tou klobásou.

Hodně se směje a odpovídá spontánně na cokoli. První milování, vtipy o Romech – ptejte se na vše, neuráží se a nic nezamlouvá. Moc mu toho „tvrďáka“ nevěřím a říkám si, jestli by nějakou tu injekci „manýrů superstar“ nepotřeboval naordinovat. Pak přijde na řadu focení v kostýmu Lancelota a Vlasta nasadí drsný výraz. Nemám pocit, že to hraje, a vzpomenu si, jak to rozbalil při swingu a blues. Možná je v něm ještě něco, co se vidí až na třetí pohled. (Martina Riebauerová)

První dva finalisté SuperStar 2 Vlastimil Horváth (vlevo) a Michal Hudček.

První dva finalisté SuperStar 2 Vlastimil Horváth (vlevo) a Michal Hudček.

Vlasta Horvát se raduje z postupu do finále SuperStar. (20. února 2004)

Finalista SuperStar 2 Vlastimil Horváth. (20. února 2005)

První dva finalisté druhé řady SuperStar - Michal Hudček (vlevo) a Vlastimil Horváth.

Vlastmil Horváth zazpíval píseň Karla Gotta (17.4. 2005)

Vlastimil Horváth - finálový večer Folk & Country soutěže Česko hledá SuperStar II. (24.4. 2005)

Vlasta Horváth se podepisuje fanouškům. (24.4.2005)

Vlasta Horváth se vydal společně s ostatními do kina, ale držel se trochu v ústraní. (27.4.2005)

Vlastimil Horváth - Česko hledá SuperStar II. (1.5.2005)

Finalista SuperStar Vlasta Horváth. (8. května 2005)

Vlastimil Horváth zpívá píseň divadla Semafor - finále soutěže Česko hledá SuperStar II. (15.5.2005)

Vlastimil Horváth před porotou - finále soutěže Česko hledá SuperStar II. (15.5.2005)

Vlastimil Horváth postoupil v soutěži Česko hledá SuperStar II. (15.5.2005)

Vlasta Horváth

Vlasta Horváth

Vlasta Horváth

Vlasta Horváth






Nejčtenější

Paris Hiltonová (Cannes, 20. května 2014)
Paris Hiltonová: Zveřejnění nahrávky sexu mi zničilo život

Dědička hotelového impéria Paris Hiltonová (36) říká, že mohla být druhou princeznou Dianou, kterou miloval celý svět.... celý článek

Heidi Janků a její manžel Ivo Pavlík
Zemřel hudebník Ivo Pavlík, manžel Heidi Janků

V sobotu zemřel hudebník Ivo Pavlík (†84), manžel zpěvačky Heidi Janků (54) a první manžel nedávno zesnulé Věry... celý článek

Jennifer Anistonová (Los Angeles, 7. prosince 2016)
Anistonová: Nechápu, proč se řeší moje bradavky, stojí mi od přírody

Když hrála Jennifer Anistonová (48) v seriálu Přátelé, snad v každé scéně jí stály bradavky. Tehdy ji podezřívali, že... celý článek

Lukáš Krpálek, jeho syn Antonín a manželka Eva (2016)
Manželé Krpálkovi: Hlavně ať druhé dítě není divočák

Je to rok, co Lukáš Krpálek (26) získal olympijské zlato. Krátce před tím se mu narodil syn Antonín, a také proto si... celý článek

Paris Jacksonová na Met Gala (New York, 1. května 2017)
Jacksonová: Jsem normální člověk s celulitidou, jizvami a kily navíc

Dcera krále popu Michaela Jacksona se stále častěji objevuje na fotografiích v předních světových módních magazínech.... celý článek

Další z rubriky

Hudebník Ivo Pavlík měl dnes pohřeb v pražských Strašnicích
Přátelé a rodina se naposledy rozloučili s hudebníkem Ivo Pavlíkem

Ve dvě hodiny odpoledne proběhlo poslední rozloučení s hudebníkem Ivo Pavlíkem, který zemřel minulý týden ve věku... celý článek

Audrey Hepburnová
Máma normálně jedla, neměla anorexii, říká syn Audrey Hepburnové

Designér Luca Dotti (47) o své matce, herečce Audrey Hepburnové slýchal všelijaké příběhy. Jedna povídačka se ho dotkla... celý článek

Andrea s manželem Mikolášem při výběru kočárku pro jejich miminko (2017)
Andrea Růžičková konečně porodila. Jméno syna hned neprozradila

Herečka Andrea Růžičková (33) několik dní přenášela a snažila se vyvolat porod všemožnými cestami. Vždy ale sázela... celý článek



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.