filatelie
Když Ludvík Pytlíček jako třináctiletý začínající filatelista navštívil Světovou výstavu poštovních známek Praga 1955, začala v něm hlodat touha zúčastnit se jednou takové události jako soutěžící. Při další světové filatelistické výstavě v Praze o sedm let později si udělal definitivní představu, jakou cestou se bude za svým snem a cílem ubírat: nejlogičtější (umocněno tehdejšími podmínkami a okolnostmi) bude vytvoření sbírky, potažmo soutěžního exponátu, z domácí produkce. Vybral si známkovou produkci první republiky. Přes dvacet roků studoval odbornou literaturu, jezdil po výstavách a výměnných burzách, korespondoval, nakupoval, vyměňoval, zkoumal, konzultoval, zařazoval..., než se v roce 1984 odvážil přihlásit svůj exponát na národní filatelistickou výstavu. Úspěch na ní je totiž kvalifikačním předpokladem pro účast na výstavě světové. Stalo se a v roce 1985 se Pytlíčkův soutěžní exponát "Československo 1918-1939" objevil na světové výstavě v Římě. Hned získal velkou zlatou medaili, tedy nejvyšší cenu. V následujících letech nasbírala Pytlíčkova kolekce dalších jedenáct velkých zlatých medailí na světových výstavách ve Švédsku, Japonsku, Španělsku, Brazílii, Kanadě, Turecku, USA, Rusku, Indii, Číně a - v Praze. Oproti své italské premiéře samozřejmě soutěžní exponát doznal vylepšení a Ludvík Pytlíček se dnes pyšní nejúplnější a nejlepší sbírkou prvorepublikových známek: "Chybí mi jen jeden ze dvou typů jedné známky, abych měl sbírku i typologicky kompletní." Filatelistická produkce předválečného Československa čítá kolem 350 základních známek, varianty a četné odchylky nepočítaje. Sbírku, kterou má uloženu v bankovním sejfu, se Ludvík Pytlíček chystá letos předvést na světových výstavách v Londýně, Vídni a Jakartě. Na letiště i z letiště mu ji dopravuje bezpečnostní služba. Mezitím nosí sběratel svůj poklad v příručním zavazadle připoutaném k zápěstí. Jeho sbírka je pojištěna na sto milionů korun. Vyučený tkadlec (pro nevhodný původ nebyl připuštěn ke studiu), současný majitel drogerie, butiků a lahůdkářství a také soudní znalec v oboru poštovních známek je od loňska členem nejprestižnějšího filatelistického Clubu 100, který sídlí v Monaku a jemuž předsedá tamní panovník. Vedle šachového šampiona Karpova (ten se specializuje na belgické známky) byl mezi elitu sběratelů, obchodníků a zástupců nejvýznamnějších poštovních muzeí pozván jako jediná další veličina "z Východu". Členství v klubu je doživotní a opravňuje k vystavení jedné vzácnosti ze sbírky v rámci každoroční klubové přehlídky filatelistických rarit. A tak se letos začátkem prosince ocitne v Monte Carlu poprvé československá známka z unikátní sbírky Ludvíka Pytlíčka ze Semil. Pro přesnost: bude to desetikorunová rakouská známka s přetiskem Pošta československá 1919.
Když Ludvík Pytlíček jako třináctiletý začínající filatelista navštívil Světovou výstavu poštovních známek Praga 1955, začala v něm hlodat touha zúčastnit se jednou takové události jako soutěžící. Při další světové filatelistické výstavě v Praze o sedm let později si udělal definitivní představu, jakou cestou se bude za svým snem a cílem ubírat: nejlogičtější (umocněno tehdejšími podmínkami a okolnostmi) bude vytvoření sbírky, potažmo soutěžního exponátu, z domácí produkce. Vybral si známkovou produkci první republiky. Přes dvacet roků studoval odbornou literaturu, jezdil po výstavách a výměnných burzách, korespondoval, nakupoval, vyměňoval, zkoumal, konzultoval, zařazoval..., než se v roce 1984 odvážil přihlásit svůj exponát na národní filatelistickou výstavu. Úspěch na ní je totiž kvalifikačním předpokladem pro účast na výstavě světové. Stalo se a v roce 1985 se Pytlíčkův soutěžní exponát "Československo 1918-1939" objevil na světové výstavě v Římě. Hned získal velkou zlatou medaili, tedy nejvyšší cenu. V následujících letech nasbírala Pytlíčkova kolekce dalších jedenáct velkých zlatých medailí na světových výstavách ve Švédsku, Japonsku, Španělsku, Brazílii, Kanadě, Turecku, USA, Rusku, Indii, Číně a - v Praze. Oproti své italské premiéře samozřejmě soutěžní exponát doznal vylepšení a Ludvík Pytlíček se dnes pyšní nejúplnější a nejlepší sbírkou prvorepublikových známek: "Chybí mi jen jeden ze dvou typů jedné známky, abych měl sbírku i typologicky kompletní." Filatelistická produkce předválečného Československa čítá kolem 350 základních známek, varianty a četné odchylky nepočítaje. Sbírku, kterou má uloženu v bankovním sejfu, se Ludvík Pytlíček chystá letos předvést na světových výstavách v Londýně, Vídni a Jakartě. Na letiště i z letiště mu ji dopravuje bezpečnostní služba. Mezitím nosí sběratel svůj poklad v příručním zavazadle připoutaném k zápěstí. Jeho sbírka je pojištěna na sto milionů korun. Vyučený tkadlec (pro nevhodný původ nebyl připuštěn ke studiu), současný majitel drogerie, butiků a lahůdkářství a také soudní znalec v oboru poštovních známek je od loňska členem nejprestižnějšího filatelistického Clubu 100, který sídlí v Monaku a jemuž předsedá tamní panovník. Vedle šachového šampiona Karpova (ten se specializuje na belgické známky) byl mezi elitu sběratelů, obchodníků a zástupců nejvýznamnějších poštovních muzeí pozván jako jediná další veličina "z Východu". Členství v klubu je doživotní a opravňuje k vystavení jedné vzácnosti ze sbírky v rámci každoroční klubové přehlídky filatelistických rarit. A tak se letos začátkem prosince ocitne v Monte Carlu poprvé československá známka z unikátní sbírky Ludvíka Pytlíčka ze Semil. Pro přesnost: bude to desetikorunová rakouská známka s přetiskem Pošta československá 1919.
