Viewegh: Rodili jsme dceru Sáru

Michal Viewegh je rád, že mohl být u porodu své dcery. Sára se narodila před čtrnácti dny ve Vrchlabí. Porod trval podle jeho slov třináct hodin. "Bylo to únavné i pro mě, natož pak pro Veroniku - ale zároveň to bylo nádherné. Nepoužívám slovo nádherné často, ale sem se bezpochyby hodí," svěřil se nejznámější český spisovatel exkluzívně pro iDNES.

Michal Viewegh s rodinou - Spisovatel Michal Viewegh se čtrnáctidenní dcerou Sárou a mnaželkou Veronikou.(16.5. 2003) | foto: Dan Materna, MF DNES

Absolvoval jste kurz pro tatínky u porodu? Chodil jste tam opravdu poctivě a věřil, že získané zkušenosti u porodu uplatníte? Nebo v tom byla spíš zvědavost spisovatele?
Ano, ve smíchovském A-centru. Na první lekci jsem šel s jistou nedůvěrou - bál jsem se přílišné "alternativnosti" - ale brzy jsem se jí zbavil. Bylo to milé, srdečné, neformální a především opravdu užitečné. Byl to předporodní kurz především pro rodičky, nicméně tatínkové byli vítáni. Absovoval jsem čtyři dvouhodinové lekce ze šesti. O případném literární zpracování této zkušenosti jsem opravdu nepřemýšlel, měl jsme plnou hlavu toho, jak to zvládnu u porodu.

Proč jste si vybrali právě porodnici ve Vrchlabí?
Tohle jsem dobrovolně nechal rozhodnout Veroniku - měla několik příznivých referencí od známých a z internetu. Byla to dobrá volba, nemohl jsem si to tam vynachválit. Hlavně jsem oceňoval, že tam celý ten týden mohu bydlet s nimi.

Nemocnice většinou od tatínků u porodů vybírají něco jako "vstupné". Platil jste něco, ať už za školení, nebo za možnost být u toho?
Něco málo tuším ano, ale nešlo o víc než o pár stovek. Pár stovek za šanci být u narození dcery? To je směšně málo.

Proběhl porod Sáry klasicky, nebo zvolila Vaše žena nějaký netradiční způsob?
Rodili jsme v soukromé nemocnici ve Vrchlabí, kde stejně jako ve smíchovském A-centru razí heslo "porod není nemoc". Vše probíhá pokud možno přirozenou cestou, žádné epidurály, nástřihy, nic takového. 

Sára se narodila ve Vrchlabí 29. dubna ve znamení Býka krátce před čtvrtou hodinou ranní. Vážila 3,17 kilogramu.

Prvních pár hodin, kdy nebyly Veroničiny kontrakce ještě tak silné, jsme strávili víceméně sami na pokoji - šlo o malý, ale hezký pokoj s vlastním záchodem a koupelnou, za který jsme zaplatili pouhých 600 korun za noc.

Později jsme přešli do takzvaného porodního pokoje, kde jsou míče, vana, ribstol, různé stoličky a další porodní "pomůcky". Rodička si sama vybere to, co jí v danou chvíli vyhovuje nejvíc. Veronika střídala vanu, mě a stoličku. Finále se odehrálo vestoje a na stoličce.

Jaké jsou vaše dojmy z porodu? Byl jste tam něco platný? Zúročil jste vědomosti nabyté při školení?
Snažil jsem se nejen nepřekážet, ale zároveň být i něco platný - to jest například masírovat záda, jak nás to učili v kurzu, nebo přikládat studenou žínku, což už jsem uměl před kurzem. Veronika tvrdí, že jí moje přítomnost pomáhala.

Omdléval jste při porodu, podléhal panice, nebo naopak v klidu při porodu fotografoval?

Michal Viewegh už má jednu dceru Michaelu
z prvního manželství.
Sedmadvacetiletou bývalou zdravotní sestru Veroniku Kodýtkovou si vzal v jedenačtyřicetiletech po dlouhém období mládeneckého života. Svatební obřad vedl 20. července 2002 Vieweghův otec Josef, starosta města Sázavy, pod širým nebem uprostřed zdí sázavského kláštera.

Neomdléval, ale ani nefotil. To mě vůbec nenapadlo. První fotky Sáry jsme udělali až druhý den. 
 
Už příbuzní, jak už to bývá, rozhodli komu je Sára podobná?
Pusu má evidentně po Veronice, šedomodré oči prý po mé babičce Věře. Po mně má naštěstí jen vysoké inteligentní čelo.

Plánujete rodinnou dovolenou?
Letos budeme po letech bez moře, na tak dlouhou cestu je Sára přece jen malá. Taky nás v létě čeká stěhování do nového domu v Sázavě.

Sára už nyní inspiruje některé Vaše novinové články. Vznikne jednou něco jako zapisovatelé otcovský lásky II.?
To nemůžu vyloučit. Tajně doufám, že u Sářiny puberty budu trpět míň...