Když k těmhle polorozbořeným garážím někdo zabloudí, zděšeně zrychlí své kroky: Cože, tady bydlí lidi? Jsem v pražském Hloubětíně? Anebo někde v Bombaji?
Ale opravdu jsme v Hloubětíně u železniční trati a vyplašeně nakukujeme do jedné z garáží, v níž sice není ani přes den nic moc vidět, ale každý hned pozná, že je plná špinavých krámů.
Vstříc nám jde podivná bytost – je v ženské noční košili, na tváři třídenní strniště. "Co si přejete?" ptá se zcela lidsky.
Vysvětlujeme náš plán – rádi bychom aspoň trochu zpříjemnili Vánoce nějakému páru bez domova a jen tak mimochodem si přitom poslechli jeho příběh.
"Já jsem Týna," podává nám osoba podobná Michaelu Jacksonovi těsně po vyfárání svou překvapivě silnou pracku. "Klidně napište o nás dvou – já jsem transka a už osm let žiju tady s Dědou. Dědo!"
Už si nevzpomenou, kdy jedli naposledy řízek se salátem. Nevědí, jak přijmout od druhých dárky. Měli jsme tři týdny na to, abychom jim pomohli se rozpomenout na některé vánoční zvyky a tradice...
Čtěte již ve středu v Magazínu DNES
Jaké dárky si navzájem koupili? Proč jim tak chutnal bramborový salát? Jak vzniklo jejich neobvyklé přátelství? Celou reportáž čtěte ve středu v Magazínu DNES
