I přes nehodu, která mu obrátila život vzhůru nohama, se mladý sportovec snaží myslet pozitivně. "S úsměvem jsem se vzbudil v podstatě po první operaci, což ohromě pomohlo rodině, která byla tím, co se stalo, zaskočená a hodně je to trápilo," líčí svoje pocity. "Neměl jsem deprese, furt to beru s úsměvem."
Původní prognózy lékařů nebyly optimistické. Zachovi dokonce předpovídaly, že ochrnuté zůstanou nejen nohy, ale i ruce. "Řekli mi, že budu hýbat jen hlavou, což se hned v nemocnici v Hradci nepotvrdilo, tam jsem začal hýbat levou rukou a začaly se objevovat i pohyby v pravé. To se po následné operaci v Motole zlepšilo a teď je to tak, jak to je. Ruce dobře ovládám, levá je silnější. Pravá se začíná probouzet," popisuje aktuální stav.
Na osudného 29. srpna 2009, kdy se přáteli nechal ve Vrchlabí vyhecovat ke dvěma skokům na lyžích do vody, si pamatuje velmi dobře. Nic by ale na této události neměnil. "Nelituju toho, že jsem skočil. Ani jednou jsem nelitoval. Prostě to tak je, asi to tak mělo být," snaží se být nad věcí.
"Neměl jsem ztrátu paměti. Pamatuji si, jak jsem stoupal vodou, jak mě kamarád vytáhl, pamatuji si úplně všechno. Měl jsem skákat jeden skok, přemluvili mě k druhému, ten jsem měl promyšlený, chtěl jsem něco jednoduchého, ale souhra chyb a náhod, euforie z předchozího dne s částí alkoholu zapříčinila, že se stalo to, co se stalo. Už od odrazové hrany jsem věděl, že to špatně dopadne. Šel jsem přímo na hlavu, jakoby do šipky."
Martin přiznal, že si zpočátku myslel, že má lehčí úraz. "Myslel jsem si, že to bude jen nějaký otřes, ale když jsem ležel v sanitce v nafukovací matraci, věděl jsem, že je to špatný. A když mi řekli, že letí helikoptéra, nebylo o čem přemýšlet."
V pořadu Reflex na Markíze, která iDNES.cz poskytla celou reportáž, zůstává Martin Zach optimistou i ve vyhlídkách do budoucna. Věří, že osud zamíchá kartami tak, jako před necelým rokem. "Nikdy jsem si nepřipustil, že bych neměl chodit, nebo že bych měl zůstat ležet. Nohy necítím, cítím od prsou nahoru. Nebojím se toho, vím, že doktoři něco vymyslí," uzavírá Muž roku 2009 Zach, jehož druhým domovem je nyní rehabilitační centrum v Kladrubech.
