S manželem, Biserem Arichtevem, jste se seznámila díky seriálu Vyprávěj, který on režíroval. Pak přišla svatba, role Magdalény v První republice - to je jak příběh z Červené knihovny ...
Naše setkání bylo hezké a osudové. Od prvního dne to mezi námi jiskřilo, ale ani jeden si nedovolil cokoli udělat. Vím, že jsme to vzájemně cítili v pohledech a v blízkosti toho druhého. Jak natáčení ubíhalo, přišel večírek k seriálu a my jsme se poprvé políbili a už jsme spolu zůstali. Po pár procházkách a večeřích jsme odjeli do Thajska na Vánoce a zjistili, že chceme být už jen spolu. Mám vedle manžela pocit jistoty a bezpečí.
Po svatbě většinou v románech přichází potomek. Jak to je u vás?
Děti oba moc chceme, ale nijak na ně nespěcháme. Mně se to hodně mění. Jeden den tak a druhý den tak. Je pravda, že když jsme točili Republiku, tak jsme si říkali, že natočíme druhou sérii a pak bude miminko. Ta se zatím netočila.
Veronika Arichteva s manželem
Dáváte tedy přednost práci před založením rodiny?
Já nejsem kariéristka. Je to o tom, že až přijde ten čas a budu to cítit, tak jo. Bude mi dvacet devět, takže si myslím, že ještě dobrý. Když jsem byla mladší, tak jsem hrozně chtěla dítě a říkala si, že chci být mladá maminka. Nakonec se to věkem a časem posouvá, protože mít dítě, to je zodpovědnost. Pak už život bude hlavně o dítěti. Pomalu se na to připravuju, ale zatím ještě máme s manželem volnost, tak uvidíme.
Veronika Arichteva- rozená Veronika Nová - před První republikou hrála v seriálech Vyprávěj nebo Ordinace v růžové zahradě - mezi její partnery patřili Tomáš Klus a Michal Kavalčík známý jako Ruda z Ostravy - v srpnu 2013 se provdala za režiséra Bisera A. Arichteva |
Pokračování seriálu První republika se z finančních důvodů pozastavilo. Přinesl vám další herecké příležitosti?
To pozastavení mi trošku zkomplikovalo pracovní plány, a nejen mně. Odmítla jsem kvůli tomu nabídky, protože se plánovalo dopředu natáčení dalších dílů Republiky. Pak se to začalo odsouvat a odsouvat. Na druhou stranu mi pak zbyl čas na divadlo, takže jezdím na představení. Taky mám čas se věnovat manželovi a kamarádkám, se kterými máme pořad v televizi o autech, humorně pojatý. Jak reagovat na policajty. Jmenuje se Dámská jízda.
Kdyby už žádná seriálová nabídka nepřišla, dá se uživit jen divadlem?
Já jezdím zájezdovku, nemám stálé angažmá. Mám čtyři věci, tak se tím uživit dá. Jsou tam jiné peníze. Navíc nemusím hrát každý den, mám tak deset, dvanáct představení a můžu si i sama vybrat termíny, kdy budu hrát, což mi hodně vyhovuje.
Taky hodně cestujete. Pokud vím, teď jste se vrátila po měsíci z Floridy.
Byla jsem tam na doporučení Jirky Mádla i Terezky Voříškové studovat. Bydlela jsem u kamarádů, kteří tam mají dům. Dopoledne jsem chodila na pláž, odpoledne do školy, o víkendu jezdila na výlety. Neměla jsem studijní vízum, ale na 4 hodiny denně nebylo třeba, tak jsem to pojala jako studijní dovolenou s kamarády. Bylo to fajn.
Přineslo vám to něco?
Já anglicky mluvím, ale chtěla jsem se rozmluvit. V Praze se k rozšíření slovíček nedokopu. Je sice lepší odjet do zahraničí na rok, aby se člověk zlepšil, ale i za ten měsíc jsem se rozmluvila. Teď přemýšlím, že si najdu učitele, rodilého mluvčího, se kterým budu dvakrát týdně pořádně mluvit. Aby to k něčemu bylo.
Jela jste tam bez manželka. Co na takovou studijní dovolenou říkal?
No kdybych řekla, že si jedu jenom na dovolenou lehnout na pláž, to by asi šťastný nebyl, i když vím, že by mi nic nezakazoval. Podporuje mě. On vlastně chtěl jet taky, ale kvůli práci nemohl. Ale myslím si, že si lidé v manželství potřebují odpočinout. A pak jsme se na sebe těšili. Minulý rok jsme s manželem hodně cestovali spolu. Letos si to užiju spíš já, protože manžel začíná od června točit.
Když teď máte méně práce, jak trávíte volno?
Mimo chvíle s manželem, které si společně užíváme plnými doušky, miluju spánek a lenošení. Taky ráda chodím do kina, do divadla, nebo jen tak na procházku s pejskem Ebbinkou. S přáteli si moc ráda zajdu na dobré jídlo či víno a s kamarádkami Martinou Pártlovou a Nikol Štíbrovou si užívám takové ty holčičí věci.
I když je manžel režisér, neznamená to však pro vás záruku pracovních nabídek. Do čeho byste se tedy místo herectví nejraději pustila?
Nejspíše do práce producentky. Můj táta je filmový producent, takže základy této práce mě provázely už od dětství a přiznám se, že mě to vždy fascinovalo. Jsem organizační typ, určitě bych se v této profesi našla.
