Věra Martinová a Anežka Petrásková, matka a dcera

Věra Martinová a Anežka Petrásková, matka a dcera | foto: Lenka Hatašová, iDNES.cz

RODINA POD LUPOU: Máme stejný vkus, říkají o mužích Martinová s dcerou

Věra Martinová má se svou devatenáctiletou dcerou Anežkou Petráskovou idylický vztah. A to i proto, že jsou hlavně kamarádky, které si dobře rozumí. V rubrice Rodina pod lupou se shodly i na výběru mužů.

ČÍM SI VZÁJEMNĚ LEZEME NA NERVY
Anežka: My se, myslím, snažíme navzájem respektovat naše nešvary, ale když už bych měla něco zmínit, asi by to bylo to, že já se snažím mít vše zorganizované a uspořádané, mamka je více spontánní a lítá si v oblacích, což jsou možná věci, které nás dostanou do rozepře. I když, to je možná moc silné slovo. Většinou se tomu nakonec zasmějeme. 

JAK ČASTO SE HÁDÁME
Věra: Nehádáme se, diskutujeme.

V ČEM SE SHODNEME
Věra: Podobný názor máme na módu, kupodivu i v muzice se poměrně dobře shodneme. Horší je to s kuchyní. Na rozdíl ode mne Anežka nejí vajíčka, houby, dušenou zeleninu, játra…  
Anežka: Myslím, že na módu, jak jsem již zmiňovala, a kromě toho také celkem na chlapy. Například když se společně díváme na filmy, většinou se shodneme, jakého fešáka bychom braly, samozřejmě s nadsázkou.

CO ŘÍKÁM NA JEJÍ PARTNERY
Věra: Já se snažím zaujímat k dceřiným partnerům neutrální postoj. Kdyby mi nějaký přirostl k srdci a rozešli se, nemůžu s tím nic dělat a bylo by mi to líto. Vzhledem k tomu, že já jsem si do partnerů taky nenechala mluvit, musela bych skousnout i toho, kdo by mi k srdci naopak nepřirostl. Důležité je, aby s ním moje dítě bylo šťastné. 

Anežka Petrásková, dcera Věry Martinové / Fotograf: LENKA HATAŠOVÁ / Make-up: MONIKA NAVRÁTILOVÁ / Styling: MARTIN GRUNTORÁD / 5. Avenue, Bizaar, Swarovski, Dirberg/Kern, Jablonex / fotografováno v hotelu Augustine

Anežka: Mamka je velmi ohleduplná a tolerantní. Sama by, myslím, nebyla ráda, kdyby jí někdo zakazoval ovoce, na které má takovou chuť. Já jsem navíc celkem opatrná, takže se nepouštím do vztahů, které se mi nezdají bezpečné. I když zamilovanosti člověk neporučí. Avšak musím říct, že já osobně poslouchám srdce, ale i rozum.

KDY JSEM SE O NI NEJVÍC BÁLA
Věra: Když dostala na dovolené v Černé hoře virový zápal plic, měla obrovské horečky, nemohli jsme domů, protože jsme tam byli letecky a zprvu odmítla přijet i pohotovost. To byla totální bezmoc…
Anežka: Rozhodně to bylo, když mamku postihla ta hrozná nemoc před dvěma lety (více o nemoci zde). To bylo velmi těžké období pro celou rodinu. Naštěstí vše dopadlo, jak nejlépe mohlo!

ČÍM SE NEJVÍC PŘEKVAPUJEME 
Věra: Anežka se dlouho aktivně neprojevovala muzikantsky. Moc mile mě překvapilo, když mi vcelku bez přípravy vystřihla vokály na vánočním CD.
Anežka: Mamka mě, musím říct, poslední dobou celkově hodně překvapuje, hlavně tím, jak se snaží brát vše pozitivně a ještě víc tím, že se jí to daří. My totiž máme pesimismus v rodině a mamka s ním poslední rok účinně bojuje. Mám z ní radost!

Věra Martinová

CO SPOLU PODNIKÁME NEJRADĚJI
Anežka: Myslím, že jsme s mamkou na stejné vlně co se týče módy, takže když se nám chce, vydáme se společně po obchodech a necháme se inspirovat. Ale ohledně takových těch výjimečnějších akcí už asi čtvrtým rokem držíme tradici, že jezdíme společně za teplem, kde si užíváme holčičí pohodu. Já osobně bych ráda mamku zlákala na moji milovanou jógu, ale to se mi prozatím nějak nedaří.
Věra: Obě máme rády cestování, takže si každý rok vyhradíme čas jenom pro sebe a někam odletíme. V létě hrajeme tenis a jezdíme na kole. No a jako většina ženských spolu rády nakupujeme.

CO JSEM Z NÍ CHTĚLA MÍT
Věra: Dobrého a spokojeného člověka, ať už bude dělat v životě cokoli. Nejsem ten typ rodiče, co si chce za každou cenu přes dítě řešit své nesplněné ambice.

Věra Martinová a její dcera Anežka Petrásková

Věra Martinová s dcerou v šatech od Blanky Matragi

JAKÝ MI DALA NEJKRÁSNĚJŠÍ DÁREK
Věra: Vždycky mi udělá největší radost něčím vlastnoručně vyrobeným.
Anežka: Bylo to v květnu na mé 19. narozeniny, kdy jsem od mamky dostala dárek, který by si přála dostat snad každá dívka. Byly to šaty z vlastnoručně vyrobeného oříšku ze sádry. Připadala jsem si jako v té pohádce. Šaty jsem si vzala pro štěstí na maturitu a oříšek mám stále vystavený v pokoji.

,