Zatímco hieroglyfy z chrámu v Edfu popisují potřebné příměsi a výrobní proces, z hieroglyfů z Philaé se dozvídáme o způsobu aplikace parfémů. Další studnicí znalostí byly při šest let trvajících studiích pro vědce spisy řeckého historika Plútarcha, napsal list The Times.
Parfémy si Egypťané nenanášeli přímo na tělo, jak je zvykem dnes. Parfémové kuličky, v nichž převládala vůně máty, jalovce a skořice, nechávali nahřívat nad dřevěným uhlím. Těžké aróma, které zaplavilo místnost, tak rychle proniklo přítomným do vlasů i kůže.
Parfém prý užívali jak stavitelé pyramid Staré říše více než 2000 let př.n.l., tak i známí vládcové Amenhotepové či Tutanchámon Nové říše. Ve výrobě parfému se pokračovalo i později, ovšem se změněným složením s obsahem alkoholu.
Kromě rozemletého jalovce, máty a skořice se do vonné směsi přidávaly také pistáciové oříšky, myrta, palmové víno, kadidlo a med. Po několikadenním výrobním procesu se směs tvarovala do kuliček o průměru jednoho centimetru, které se pak nahřívaly.
Firma L'Oréal prohlásila, že nemá v úmyslu parfém prodávat, protože prý ji k výzkumu vedly čistě vědecké zájmy.
