Vážení návštěvníci zeměkoule!

Co byste chtěli vzkázat lidem, kteří tu budou žít za tisíc let? Co byste jim chtěli o sobě a o současném světě napsat nebo nakreslit? Vytvořit něco, co tu bude ještě za tisíc let, se pokusily děti z motolské nemocnice a jejich vrstevníci z redakce internetového časopisu Lifebook (www.
Co byste chtěli vzkázat lidem, kteří tu budou žít za tisíc let? Co byste jim chtěli o sobě a o současném světě napsat nebo nakreslit? Vytvořit něco, co tu bude ještě za tisíc let, se pokusily děti z motolské nemocnice a jejich vrstevníci z redakce internetového časopisu Lifebook (www.lifebook.cz). Máte teď vzácnou příležitost vzkazy do roku 3001 číst (a třeba k nim přidat ten svůj):

Milí lidé!

To, co právě držíte v rukou, je papír.Vyrábíme ho ze dřeva, dřevo je ze stromů, stromy těžíme z lesů a lesy rostou z půdy. Možná ani jednu věc neznáte… Doopravdy netuším, jaký máte život. Jestli znáte přírodu. P okud ne, chtěla bych se vám za všechny lidi, žijící v této době, omluvit.
(Lenka Čížko vá, 14 let)

Dnes se píše rok 2001. Na naší planetě v současnosti neprobíhá žádná světová válka. Dnešní lidé žijí v panelových bytech, v Americe v mrakodrapech. Honí se, aby stihli zaměstnání, fitness, navařit, vyprat, pardon - dát prádlo do automatické pračky a křiknout na babičku, aby ho za hodinu pověsila. Večer vyženou děti ven se psem. Na výlety místo do přírody, na hrady nebo zámky, jezdí po hypermarketech. Hypernova, Tesco, Elektro. Běhají s vozíky, proplétají se mezi lidmi, nakupují potraviny do zásoby, pasty a kartáčky na dva roky a šampony, jako kdyby nemohli po další měsíce z domova ani na krok.
(Petra Přibylová, 12 let)

Obyvatelé Země!

Jestli teď někdo čte můj dopis, znamená to, že je lidstvo schopné přežít vše.Doufám, že jste se poučili z našich chyb, přestali jste se vyvražďovat navzájem a začali jste konečně žít v souladu s přírodou. Rozvoj civilizace nás dohnal ke stále větší spotřebě, až jsme došli tak daleko, že jsme si začali otravovat životní prostor vlastními odpady.Přestalo nám záležet na přírodě a soustředili jsme se jen na techniku. Předháněli jsme jeden druhého v tom, kdo bude mít dokonalejší automobil, větší a nákladnější dům, opotřebované věci jsme často měnili za nové a staré jsme odhazovali.
(Petr Novosad, 14 let)

Takové vymoženosti, co máme my, jsou někdy i nepotřebné.Například auto.Vy určitě jezdíte v kočárech, které jsou taženy koňmi, takže vás nezatěžuje smog z výfuko vých plynů.
(Lenka Pastyrniako vá, 12 let)

Ahoj lidi!

Doufám, že nepíši žádným ufounům, ale normálním lidem. A taky doufám, že se nestal opačný případ a já nepíšu neandrtálcům. Jak to u vás vypadá?
(Jana Doležalová, 11 let)

Náš styl léčby jste už doufám nahradili za dokonalé servisy náhradních dílů… Mohli jste také dopadnout špatně. No doufám, že jste tu za nás ještě nevyužívanou část mozku využili užitečně.
(Ivo Zvejika, 11 let)

V novém roce 3001 Ti přeji hodně zdraví, štěstí, čerstvého vzduchu a pitné vody.P ozdravuje Tě Kája z planety Země.
(Kája Svoboda, 13 let)

Není podstatné, zda bude život v budoucnu lehčí nebo těžší, záleží jen na tom, s jakými lidmi na světě budete sdílet radost ze života.
(Kateřina Fibikaro vá, 15 let)

Vážení přátelé z budoucnosti

Jestli máte zvířata, tak je nechte, jak se narodila. Nepřeměňujte je, ale chraňte. Vždy zvíře vypadá lépe tak, jak se narodilo, a klonování a podobné přeměny jsou proti přírodě.
(Jiří Sandner,13 let)

Hele, vy lidi z budoucnosti, já vás lituju. Vy máte super techniku, stroje, počítače a vynálezy, ale nemáte to, co máme my.Já bych to s váma teda neměnil. U nás je větší sranda.
(Miroslav Lisner,15 let)

My už jsme po smrti, vy doufám žijete.Chovejte se dobře ke zvířatům a lesům, udržujte své domy, vylepšujte továrn y a rozšiřujte lidstvo.Nevím, jak to u V ás vypadá, ale věřte, u nás bylo krásně.Snažte se, aby nebyly války a aby pokra čovala čeština. To je náš krásný jazyk. Zachovejte staré názvy měst. Starejte se o naši památku. Napište další dopis jako svědectví i vy, ať tato štafeta pokračuje.
(Bára Večerková, 11 let)

***

Na přípravě této stránky se podíleli především: Iveta Kučerová, Karel Smejkal, studenti Osmiletého gymnázia v Mladé Boleslavi a Německé školy v Praze.