V jeskyních Moravského krasu

Nemyslete si, že jsme zkoumali jeskyně v Moravském krasu jen tak. To vůbec ne! Maminka už totiž nemůže poslouchat, jak na podzim pořád kašlu a rozhodla se zasáhnout. U paní doktorky na alergologii visel papírek, že chudákům, jako jsem já, pomáhají jeskyně,a tak jsme zase brzy měli batohy za dveřma. Na čtrnáct dní jsme se přestěhovali do chatky u rybníka v Jedovnicích. Máma, táta, já, im ůj brácha Makovec, který vůbec nekašle a dokonce ode mě nechytl ani plané neštovice. Myslel jsem si, že to je nespravedlivé, ale bydlelo tam s námi víc takových rodin, kterým kašlal jen jeden sourozenec. Mrázkovým z Děčína dokonce kašlal jen jeden ze čtyř, a taky tam byli všichni. Paní Mrázková říkala, že by Otíkovi bylo smutno, protože jejich rodina na sobě hrozně lpí. My na sobě s Makovcem taky lpíme,někdy nás tatínek dokonce od sebe nem ůže ani odtrhnout. Každé dopoledne jsme dvě hodiny museli pobýt v Kateřinské jeskyni, kde byla tma a 8 stupňů nad nulou. To byl ten léčebný pobyt, který mě nadosmrti zbaví alergických potíží. Rodiče tam mohli být s námi, ale pravidelně jezdili jen Mrázkovi, ostatní rodiče se střídali. yž jeli tatínkové, sedli si na židli nebo na lehátko a do deseti minut spali. Nejdřív usínal pan Fousek z P elhřimova, který byl také alergický a říkal, že má vyzkoušeno, že ve spánku se člověk nejvíc uvolní a léčebné účinky jeskyně můžou teprve správně působit. Když s námi jely maminky, hráli jsme většinou celé dvě hodiny mlsná kozo pojď na zelí nebo chodí Pešek okolo. Odpoledne si každá rodina vzala batoh a svačinu a vyrazila podle mapy prozkoumávat okolí. V Moravském krasu je totiž mnohem víc jeskyň, než ty, do kterých se jezdí na hromadné prohlídky! Mají super jména, která jsem si všechna napsal a Makovec se je naučil zpaměti. Netopýrka, Smrtná, Srnčí, Ovčí, Kraví, P ekárna, V erunčina, Švédův stůl, Mastnej Flek, Býčí skála, Rudické propadání... Jedna se asi brzy bude jmenovat Mrázková, protože paní Mrázková se v lese propadla do díry a celá rodina začala hrabat a vyhrabala jeskyni a ta prý na mapě ještě vůbec není zapsaná. Nevím, jestli mě jeskynní léčebna nadosmrti zbaví alergických potíží, ale za rok sem pojedeme zas. Tatínkovi tu strašně chutnají polévky a maminka m yslí, že zdejší pan doktor je opravdu kapacita. T ajně si ho vyfotila a jeho fotku má pod voňavým kapesníčkem v nočním stolku. Můj brácha Makovec při výlovu rybníka spadl do bahna a konečně dostal aspoň rýmu a já teď budu čekat, jestli se splní jedno děsně tajné tajemství. V Kateřinské jeskyni jsem si pohladil kouzelný černý krápník. Hrozně jsem myslel na to, že bych potřeboval ještě několik dalších sourozenců, aby nás bylo víc, aspoň jako Mrázkových. Když jsme s Makovcem jen dva, tak se můžeme třeba přetrhnout, ale novou jeskyni nikdy nevyhrabem.