Dalším důležitým tématem setkání bylo, jak bránit rabování archeologických památek, jež ztěžuje pokrok v bádání.
Mayská kultura se rozvíjela od 3. století př.n.l. až do 15. století n.l. na území sahajícím od jižních částí Mexika přes Guatemalu a Belize až po severní oblasti Hondurasu a Salvadoru.
Archeolog Patrick Culbert ze Spojených států obhajoval tezi, že postupný pád mayského impéria způsobil prudký vzrůst počtu obyvatelstva v kombinaci s krizí zemědělské produkce od 8. století.
Culbert založil svou teorii na výzkumu zemědělství. V 8. století na severu Guatemaly a v jižním Mexiku dosáhl počet obyvatelstva vrcholu, tedy asi dvěstě lidí na kilometr čtvereční, což je číslo srovnatelné s poměry v Číně.
Aby mohli nasytit tolik osob, Mayové museli zintenzívnit zemědělskou výrobu a v důsledku toho vyčerpali půdu. "To vyvolalo nedostatek potravin a následně i drastický úbytek obyvatelstva a posléze úpadek jejich civilizace," zdůraznil vědec. Dodal, že úbytek Mayů představoval během jediného století 75 procent.
Nápisy na některých stélách v severoguatemalském Tikalu prozrazují, že v závěrečném období zbytky obyvatel opustily velká palácová města a usazovaly se na jiných územích.
Další snižování počtu obyvatelstva měly na svědomí i války, které se střídaly s obdobími zemědělských prací. Jakmile skončily žně, zesílily boje mezi komunitami. Bojů se účastnila nejen šlechta, ale i prostí lidé. Nicméně Mark Child z Harvardovy university poznamenal, že střety mezi Mayi se odehrávaly prakticky po celý rok.
