Troška má Velikonoce každý den

Režisér Zdeněk Troška žije v pohodě a s úsměvem. Ví se o něm, že rád houbaří a má rád hudbu. Zdaleka ne každý ví, že k jeho koníčkům patří i historie, kreslení a vaření. Jeho životním krédem je jednoduchost, takže si zbytečně nekomplikuje život, a to se týká i stravy. Zdeněk Troška totiž - bez ohledu na blížící se Velikonoce - celý život jí převážně vajíčka. Zvýšeného cholesterolu se ale nebojí. Každé jídlo důkladně zapije rajčatovou šťávou.

Žije zkrátka skromně. "Nemám vily, bazény a rolls-royce. Kromě jihočeské chalupy mi stačí 1+1 v činžáku na Žižkově a jsem nejspokojenější člověk na světě, protože ten byt je vlastně jen obytná knihovna s pianinem, psacím stolem a postelí," prozradil autor tří vesnických komedií Slunce, seno... nebo pohádek Z pekla štěstí a Princezna ze mlejna.

Režisérova oblíbená herečka a kamarádka Helena Růžičková o něm s láskou říká: „Zdeněk nemusí jíst, nemusí mít žádný komfort, film to je jeho svět a nic jiného by dělat nemohl. Klidně může jíst celý život míchaná vajíčka a k nim popíjet rajčatovou šťávu, hlavně když může točit. Ze všeho nejvíce na světě miluje svoji práci a to tak, jako nikdo jiný."

"Je jí ochotný obětovat úplně všechno,“ prozrazuje herečka a dodává: „Kolikrát jsem mu říkala, že po těch metrácích vajec jednou zblbne, ale díky té rajčatové šťávě mu to nehrozí. Rajčatová šťáva je totiž hrozně prospěšná a má vliv na snižování cholesterolu, takže si lehce poradí s těmi platy vajec, které si Zdeněk

Zdeněk Troška je jedním z nejpopulárnějších a komerčně nejúspěšnějších režisérů českého filmu posledních dvaceti let. 
     Rodák z Hoštic u Volyně (18. 5. 1953) absolvoval středoškolská studia na Lycée Camot ve francouzském Dijonu a poté filmovou a televizní režii na pražské FAMU (1978). Jeho filmy získaly mnoho ocenění a byly prodány do více než 30 zemí světa.
     Svůj první celovečerní film "Bota jménem Melichar" natočil v roce l982. Proslavil se zejména komediální trilogií „Slunce, seno…“ A kdo by si dnes dokázal představit vánoční televizní obrazovku bez některé z jeho pohádek - O princezně Jasněnce a létajícím ševci, dvoudílných Princezna ze mlejna a Z pekla štěstí?
     Jeho poslední film se jmenuje Kameňák - letní, bláznivá, lidová komedie, odehrávající se na malém jihočeském městečku zvaném Kameňákov.

usmaží nebo umíchá.“

A co dělá Zdeněk Troška když zrovna netočí nebo nejí vajíčka? "Chodím na hrady a zámky, toulám se přírodou a poslouchám vážnou muziku hlavně z devatenáctého století. A obíhám antikvariáty, to je moje další vášeň".

Vajíčková strava očima odborníků
O Velikonocích se všichni projevujeme jako skuteční žrouti vajec. Ale nejen to. Blížící se velikonoční svátky jsou jedním z období, kdy se stoly doslova prohýbají pod množstvím lákavých pochoutek. Strážci zdravé výživy ale zdůrazňují: Čeho je moc, toho je příliš. Velikonoční přejídání, které následují po několikatýdenním postním obdobím, je snad ze všeho nejhorší, varují. Nejde přitom tolik o samotná vajíčka. Ta jsou totiž ve skutečnosti mnohem menší cholesterolovou bombou než třeba buřty nebo sýry.

Člověk by se měl při jídle denně udržet do 300 miligramů cholesterolu, průměrně ale do sebe dostane až 800 miligramů a o Velikonocích ještě mnohem více. Experti na výživu si nedělají iluze, že tradici velikonočního cpaní přerušíme. A tak se snaží lidem aspoň doporučit, aby jedli kromě tučných pokrmů také dostatek zeleniny, ovoce a uhlohydrátů, které jsou bohatě zastoupeny například v chlebu, ale třeba i velikonočním mazanci. A to je pochopitelně dobrá zpráva pro ty, kteří nejsou zrovna velkými milovníky rajčatové šťávy.

Režisér Zdeněk Troška