Hned ve středu ráno si Tony prohlédl místo, kde se staví byt, do kterého se nastěhuje na podzim roku 2007.
„Velmi mile mě překvapil. Uvažoval jsem o domku za Prahou, ale vizualizace, které mi předvedli ve Finepu mi vyrazily dech. Byt jsem si zamiloval už teď. Hlavně tu zahrádku, která k němu patří,“ rozplýval se.
Tonyho také zajímalo, kde bude bydlet Vladko. Viditelná úleva přišla, když zjistil, že sousedi na jednom patře nebudou. „Nebudu se s ním navštěvovat, ale potkávat se asi budeme,“ dodal diplomaticky.
Pak se to Tony vydal pro další velmi příjemnou cenu. Zájezdy od společnosti Sunny Days v hodnotě jednoho milionu korun. Zde se domluvil se zástupci cestovní kanceláře na možnosti zájezdů pro ostatní VyVolené 2. „Nechci to ničím podmiňovat. Každý tam bude mít na své jméno otevřený účet s jistou částkou. Může si vybrat zájezd kam chce a s kým chce. Pokud to bude stát víc, než bude daný kredit, tak si to doplatí,“ vysvětluje novopečený milionář.
Tony se vrátil do vily
Následoval oběd společně s ostatními VyVolenými a výherci soutěže společnosti Ahold ve vile. Jednalo se zřejmě o poslední setkání na tomto místě. Tony se osvěžil, rozdal několik autogramů a nemohl si odpustit jednu „kanadu“. „Domluvili jsme se s ostatníma, že hodíme Martina do vody. Tohle nesnáší, ale ve vile to k němu neodmyslitelně patří,“ smál se Tony.
Nakonec byl ale Martin rád, že se ve vedru, které ten den panovalo příjemně osvěžil. Po chvíli jej následovali i další. Zvlášť korpulentní Sanny přivítala ledové osvěžení s nadšením.
Tony ale musel vilu opustit dříve než ostatní, i když je zvyklý odtud odcházet jako poslední. Čekalo ho vyřízení potřebné administrativy v Sazka aréně se zástupci společnosti Sazka. Od té bude po dobu jednoho roku dostávat měsíční rentu ve výší 500 000 Kč, celkem tedy 6 milionů korun. Byl zároveň ubezpečen, že daně z tohoto přijmu platit nemusí, protože je za něj zaplatí právě společnost Sazka.
Odjel bez řidičáku
Posledním místem, kde Tonyho sponzoři ten den čekali byla společnost Renault na Zličíně. Tam jel Tony už značně unaven a v autě usnul. Naštěstí se na poslední křižovatce probudil a tak měl pár minut na to, aby se probral. V autosalonu na něj čekal nablýskaný Renault Espace.
„Z toho auta mám fakt radost. Hned si ho odvezu. Že můžu?“ ptal se přítomných zástupců Renaultu. Tak rychle to ale nešlo. Bylo ještě potřeba zapózovat fotografům, vyřídit potřebné náležitosti včetně sepsání pojistné smlouvy a pak už Tonymu nebránilo nic v tom, aby se jel s novým autem pochlubit přítelkyni Renatě.
Jak se ale přiznal, po cestě měl strach, aby se nesetkal s policií. „Neměl jsem s sebou řidičák. Někam jsem ho doma založil a ráno jsem neměl čas ho hledat, tak jsem to risknul a naštěstí žádný problém nenastal. Slibuji, že jsem to udělal naposled!“
