VIDEO: Poplakala jsem si, říká Černochová o duševní očistě v Německu

  • 2
Třicetiletá zpěvačka Tereza Černochová prožila několikaměsíční duševní očistu u koní v Německu. Prý proto, aby našla samu sebe. Dostavil se i pláč, který poukázal na stesk související s odchodem jejího otce Karla Černocha. Ten před téměř šesti lety podlehl rakovině.

Dlouho jsem o vás neslyšel. Vidím, že máte psa a nový účes. Jak se daří?
Tak kromě toho, že mám pejska, tak mám ještě koně. A ta fialová ve vlasech je od šály. Hodně teď prší, tak ji pořád nosím (smích).

Rád bych se zastavil u vás coby zpěvačky. Upřímně říkám, že nevím, kam si vás zařadit. Jak to vidíte vy?
To je hodně těžká otázka… Mně to přijde tak, že dělám diametrálně odlišné věci, než které by ode mne chtěli lidé slyšet. Já jsem se teď na nějakou dobu odmlčela a jela jsem na tři měsíce pracovat do Německa ke koním do sportovní stáje. Hudbu jsem proto odložila, abych se v tom trochu zorientovala i já. Doufám, že jsem na dobré cestě. Čeká mě spousta krásné práce, tak doufám, že obstojím a že to, co chci, naplním.

Co vám vám práce u koní dala, čemu jste se naučila?
Něco jsem se naučila o sobě, třeba to, že jsem chabrusák na všechny své svaly, které mám, nicméně jsem překvapila sama sebe tím, že jsem to dala, protože je to fyzicky náročná práce. Taky si myslím, že jsem se tam hezky vyplakala, sama nad sebou rozjímala, v úplném poklidu, s nikým jsem o tom nemluvila, až se dostavilo asi třicet procent vnitřního klidu. A do úplného uspokojení a klidu mi chybí už jen sedmdesát procent, což je podle mě nemožné. To umí jen Buddha nebo dalajlama.

A co ta hudba?
Bude to ještě dlouhá cesta, ale důležité je, že vím, co se odehrává uvnitř, muzika je pro mě hodně emoční záležitost. Jsem ráda, že mám dva a půl roku roztočenou desku, na kterou budu doufám pyšná. Myslím si, že za tu dobu prošla takovými proměnami, že už to bude finální.

Tereza Černochová v roce 2007: jedna z posledních fotek s tátou Karlem Černochem

Je to už téměř šest let, co váš otec Karel Černoch podlehl rakovině. Mohl ten pláč, který se dostavil, souviset právě s jeho odchodem?
Myslím si, že jeho absence v mém životě je natolik zásadní a velká, že to ještě nějakou dobu bude trvat. Ale rozhodla jsem se, že dokonám jednu věc, která se mi za těch skoro šest let, co tu není, nepodařila, a to je koncert pro něj, který bude 11. listopadu v Praze.

Jaký bude?
Je to pouze pro zvané osobnosti, ještě to nevědí, protože pozvánky budeme teprve posílat. Točí to Česká televize a režíruje Zdeněk Suchý, což je můj kamarád. Bude to hezký, pěkný koncert, žádná estráda, muzikantský majstrštyk. A to mě teď zaměstnává na asi dvanáct hodin denně a já to musím dát, protože si myslím, že se mi v tu chvíli uleví a já mu to tam nahoru pošlu a vystavím mu slávu.