Tandemovým seskokem zažijete pocit beztíže

Seskoky padákem nejsou již několik let ani v Česku jenom výsadou vojáků a sportovců, ale může si je vyzkoušet na vlastní kůži prakticky kdokoliv. Atraktivitu tohoto sportu zvyšuje i fakt, že se jedná o jedinou možnost ochutnat za život pocit beztíže, která vzniká na Zemi právě jen za volného pádu. Podobným způsobem jsou pro pobyt v kosmu cvičeni i astronauté. Právě možnosti stát se alespoň na chvilku astronautem v poslední době využívá stále více lidí, toužících si vyzkoušet, kde leží hranice jejich pudu sebezáchovy.

Tandemový výškový seskok, při němž je zájemce o neobyčejný zážitek připnut speciálním postrojem ke zkušenému instruktorovi, je ideálním metodou pro ty, kteří chtějí zažít slast ze stoprocentní adrenalinové bomby.

Seskok od předletové přípravy po vystoupání letounu do výšky mezi 3000 až 4000 metry až po přistání nezabere více než hodinu. Ovšem pocity, které zažije odvážlivec během výskoku z letounu po hlavě a takřka minutového volného pádu, se prostě nedají slovy popsat. V bezpečné výšce instruktor padák otevře a nechá odvážlivce asi deset minut padák řídit. Teprve přistávací manévr kvůli bezpečnému přistání řídí zase instruktor.

V České republice se tandemovými seskoky zabývají dvě soukromé společnosti z Prahy a ze severní Moravy. Majitel pražského Tandem Centra a zároveň jeden z nejzkušenějších instruktorů Jindřich Kantor odpověděl na otázku, co ho nutí věnovat se této aktivitě, lakonicky: "Nevydržel bych sedět celý den na zadku někde v kanceláři. Potřebuji pro svůj život kapku vzruchu." Vzhledem k tomu, že jen skákáním se dá v Česku jen těžko uživit, už jen proto, že seskoky jsou sezónní záležitostí, musejí si lidé s tímto koníčkem vydělávat i něčím jiným.

"Přes léto se z letiště prakticky nehneme. V podstatě tu žijeme. Máme tu vše, co potřebujeme. A přes zimu dělám někde po stavbách nebo u nějaké bezpečnostní agentury," vysvětlil nevzrušeně muž, kterého asi jen tak něco v životě nerozhází.

Během volného pádu přechází podle lékařů lidské tělo na činnost, při níž jsou záměrně vyvolávány stresové a extrémní stavy. Zrychluje se puls, zvyšuje svalové napětí a játra uvolňují krevní cukr. Zároveň tukové tkáně odbourávají přebytečné zásoby a mozek uvolňuje endorfiny, které mají utlumit utrpení spojené s případným zraněním.

Podle psychologů je však na chtěném stresu nejzajímavější, že výjimečnost situace vyvolává stavy podobné jogínské meditaci. Dosažení nebo někdy i krátkodobé překročení hranice vlastních možností pak dokáže osobnost člověka psychicky očistit a naplnit sebedůvěrou pro další život.


Témata: Letiště, zima