Čaj, oblíbený hlavně v Číně, Japonsku a na Tchaj-wanu, má pak trpčí a výraznější chuť, kterou znalec nekazí cukrem. Zelený čaj má menší obsah kofeinu a taninů. Různé výzkumy, vedené především v Japonsku a Spojených státech, ukazují, že obsahuje například látky bránící tvorbě zubního kazu a onemocnění dásní, dále snižuje hladinu cholesterolu, a dokonce přispívá k ochraně organismu proti zhoubným nádorům.
Nezvyklý rituál přípravy
Konvici nebo větší šálek s víčkem nejprve propláchnete vroucí vodou, aby se zahřál. Pak nasypete čajové listy v množství podle chuti (běžně se doporučuje asi 4-5 gramů čaje na 250 mililitrů vody) a zalijete horkou vodou. Experti radí v případě zeleného čaje na okamžik konvici s vodou odstavit, aby voda přímo nevřela. Zakryjete víčkem se speciálním otvorem na páru a necháte asi tři minuty vyluhovat. Při přelévání do menších šálků na pití je dobré přidržovat víčko tak, aby aroma unikalo co nejméně. Zvláštností této přípravy čaje je potom opakované zalévání použitých čajových lístků vodou. To se ovšem týká jen nejkvalitnějšího materiálu, který lze přelít vřelou vodou i třikrát. První dávku Číňané považují jen za úvodní, »seznamovací«, protože výluh je sice aromatický, ale poměrně slabý. Až druhý je ten pravý, nejlepší chuti. Ještě třetí čaj je dobrý, ale pro čtvrté zalití existuje jen omluva, že půjde o uklidňující nápoj před spaním. Pokud nehodláte zalévat lístky ihned za sebou, musí v konvici zůstat zcela bez vody a ne příliš dlouho, rozhodně ne do druhého dne.
Vzdálená vůně květů
Ve světě jsou populární zelené čaje ochucené okvětními lístky různých rostlin. Především jde o čaj jasmínový, ale třeba také lotosový, akátový nebo růžový. Vyrábějí se dosud podle tradiční receptury: Do porcelánové nádoby se střídavě ukládají vrstvy čajových lístků a okvětní plátky příslušné rostliny. Utěsněná nádoba se pak ponoří do horké vody a vzniklým teplem se z okvětních lístků uvolňují aromatické látky. Samotné kvítky se k čaji přimíchávají jen pro efekt a zvlášť v případě jasmínového prozrazují horší kvalitu. Příprava pak zůstává stejná jako u běžného zeleného čaje.
Nezvyklý rituál přípravy
Konvici nebo větší šálek s víčkem nejprve propláchnete vroucí vodou, aby se zahřál. Pak nasypete čajové listy v množství podle chuti (běžně se doporučuje asi 4-5 gramů čaje na 250 mililitrů vody) a zalijete horkou vodou. Experti radí v případě zeleného čaje na okamžik konvici s vodou odstavit, aby voda přímo nevřela. Zakryjete víčkem se speciálním otvorem na páru a necháte asi tři minuty vyluhovat. Při přelévání do menších šálků na pití je dobré přidržovat víčko tak, aby aroma unikalo co nejméně. Zvláštností této přípravy čaje je potom opakované zalévání použitých čajových lístků vodou. To se ovšem týká jen nejkvalitnějšího materiálu, který lze přelít vřelou vodou i třikrát. První dávku Číňané považují jen za úvodní, »seznamovací«, protože výluh je sice aromatický, ale poměrně slabý. Až druhý je ten pravý, nejlepší chuti. Ještě třetí čaj je dobrý, ale pro čtvrté zalití existuje jen omluva, že půjde o uklidňující nápoj před spaním. Pokud nehodláte zalévat lístky ihned za sebou, musí v konvici zůstat zcela bez vody a ne příliš dlouho, rozhodně ne do druhého dne.
Vzdálená vůně květů
Ve světě jsou populární zelené čaje ochucené okvětními lístky různých rostlin. Především jde o čaj jasmínový, ale třeba také lotosový, akátový nebo růžový. Vyrábějí se dosud podle tradiční receptury: Do porcelánové nádoby se střídavě ukládají vrstvy čajových lístků a okvětní plátky příslušné rostliny. Utěsněná nádoba se pak ponoří do horké vody a vzniklým teplem se z okvětních lístků uvolňují aromatické látky. Samotné kvítky se k čaji přimíchávají jen pro efekt a zvlášť v případě jasmínového prozrazují horší kvalitu. Příprava pak zůstává stejná jako u běžného zeleného čaje.
 Zelený čaj má nejen povzbuzující účinky, ale je i zdravý - například obsahuje látky bránící tvorbě zubního kazu a onemocnění dásní. |
