Svobodová: Dnes jsem ráda, že se mi narodil kluk

  17:00
Nebyl to veselý rozhovor a v jednu chvíli bylo lepší v něm na pár minut přestat. To když Vendula Svobodová mluvila o dceři Kláře, která před pěti lety zemřela na leukemii. Dva dny před její smrtí založila nadaci Kapka naděje a dnes má se skladatelem Karlem Svobodou půlročního syna Jakuba. Před pár dny ji televizní diváci zvolili Ženou roku.

Vendula Svobodová na obálce Magazínu DNES | foto: MF DNES

Dostáváte anonymy?
Někdy ano. Úplně první jsem dostala před rokem. Byla jsem těhotná a s mužem a přáteli jsme odjížděli na dovolenou. Někomu asi přišlo líto, že jedeme o Vánocích k moři, a napsal mi, že já i moje dítě stejně chcípneme na rakovinu. Doslova: že si jedu máchat prdel do moře. Že jeho zdravé děti nemají co jíst a já si klidně podporuju nemocný chcípáky.

Vypadají ty dopisy tak, jak je známe z filmů? Bílý papír a na něm vystřihaná písmena z novin?
To ne. Většinou jsou napsané ručně a někdy jsou v nich i pravopisné chyby. Ten poslední mě velice pobavil. Přišel po mé návštěvě ve vile VyVolených, byl napsaný na utržené obálce a stálo v něm, že mě asi pálí dobré BIDLO.

Píšou vám lidi, že chtějí peníze?
Často. "Dejte mi peníze na pračku. Nemám to pro sebe, ale pro svou dceru." To je jedna skupina. Druhá potřebuje peníze na léčení. Jedna paní chtěla drahé vitaminy, tak jsem jí velice slušně napsala, že Kapka naděje je určená pro nemocné děti. Ona mi odpověděla, že jsem pěkná svině a že se mi v životě nic nesplní. Už se nepodepsala, ale písmo i razítko pošty byly stejné.

Píšou vám i lidi, že přišli o dítě?
Svěřují se, potřebují se vypovídat. Je to tak složité téma, že to není komu říct. Kvůli tomu nám také doma začala krize: manžel o tom nechtěl mluvit, já ano. Je jedno, jestli přijdete o dítě při dopravní nehodě, při srdeční operaci nebo při rakovině. Nikdo vám nepomůže. Proto má Kapka na příští rok jako jeden z programů pomoc těmto lidem. Psychologickou, na základě klasického kroužku lidí se stejnou zkušeností.

Zase tak, jak to vidíme ve filmech? Lidi sedí v kroužku a zpovídají se: "Jsem Honza a jsem alkoholik."
Přesně tak. Jsem Honza a přišel jsem o dítě. Tak a tak to bylo, takhle se cítím a teď kvůli tomu piju.

Vy teď máte půlročního syna Jakuba. Už víte, jak mu jednou řeknete, že mohl mít téměř o deset let starší sestru?
Myslela jsem na to. Nedávno u nás byla na návštěvě kamarádka, která má sedmiletou holčičku. Ta zaslechla jméno Klára a zeptala se, kdo to je. Najednou jsme byly v situaci, jak malé holce vysvětlit smrt. Kamarádka jí řekla: "To je Venduly dcera, která umřela na těžkou nemoc a už není mezi námi." Ona pochopila a už neřekla ani slovo. Tečka, jedna věta. Doufám, že na to jednou nebudu sama a že před tou situací budeme stát s manželem oba. Jakub je Klárce tak neuvěřitelně podobný... Říkám, že na 99 procent, a to jedno procento je pindík. Několikrát se mi stalo, že ležel v postýlce a já mu řekla Kláro.

Jste vystrašená, když má třeba jen obyčejnou rýmu?
Zrovna teď ji má a já vím, že je to normální rýma. Byli jsme na mnoha genetických testech a Jakub je zdravé miminko. Kdyby se ta hrůza měla opakovat, tak je to snad jedna k milionu. Pane bože... Moje máma měla stejný osud. Než jsem se narodila já, měla kluka, který umřel tři dny po porodu. Kvůli tomu mě pak nenechala ani vylézt na strom. Když pro mě přišli kamarádi, ať jdu ven, tak jsem nikdy nemohla. Až když se to stalo mně, tak jsem mámu pochopila. Rozhodně bych se ale nechtěla chovat stejně, protože vím, jak mi v tu chvíli bylo. Chtěla jsem dělat věci jako ostatní a místo toho jsem si doma hrála sama s kočkama. Četla jsem si a chodila na ryby, kam na mě babička s dědou viděli. Dospělí chlapi rybáři a já. Uřízli mi klacek, na to dali olůvko, háček a chytala jsem vedle nich.

Jak jste se o smrti svého bratra dozvěděla vy?
Nedozvěděla jsem se to. Když jsem začala číst, přečetla jsem si jeho jméno na náhrobku a zeptala se mámy, kdo to byl. Dodnes mi to pořádně nevysvětlila, nechce o tom se mnou mluvit. Stejně tak se mnou nechtěla mluvit o smrti Kláry. Až když se narodil Jakub, tak na to došlo. Po pěti letech. Věděla jsem, že máma není člověk, který vám pomůže tím, že je silnější než vy. Naopak. Vím, že je to s otcem hrozně sebralo.

Jste teď jako rodiče jiní?
Karel je jiný. Kláře se sice hodně věnoval, ale Jakubovi mnohem víc. Pořád s ním někde leží, lebedí si, drží ho za ručičku a hraje si s ním. Je to samozřejmě věkem, ale ještě víc tou negativní zkušeností. Dřív pracoval v Praze a teď si všechny počítače přestěhoval domů. Vidím na něj z kuchyně.

Klára by řekla: Mami, to je pitomec

Jaké jsou dnes vzpomínky na dceru? Když vaříte, řeknete si například: Tohle měla Klára ráda?
Nebo když dávají Včelí medvídky, ty milovala. Jsou to už vzpomínky v dobrém, bez depresivního záchvatu. Klára měla velkou vyřídilku a ke všemu měla poznámku. Než jsem za vámi přišla, nemohla jsem zaparkovat. Představovala jsem si, jak by seděla vzadu v autě a říkala: "Mami, to je pitomec..." Na to, jaký to byl průšvih, byla neobvykle veselá a silná. Včera byl v televizi dokument o Christopheru Reeveovi, který hrál Supermana. Devět let se léčil po pádu z koně a celou tu dobu věřil, že bude chodit. Jeho tělo fungovalo po úrazu na dvacet pět procent a on se dostal na sedmdesát pět. Tou vírou. Tím, že se strašně snažil. Tam jsem si uvědomila, jak strašně silná byla Klára. Dva roky vydržela neuvěřitelné věci. A smála se.

Co o nemoci věděla?
Když měla jít na transplantaci kostní dřeně, snažila jsem se jí vysvětlit, jak to funguje. Nakreslila jsem dva panáčky a udělala v nich krevní řečiště, jedno tmavé a druhé červené. Udělala jsem šipku, že její krev je tmavá, špatná, a že dostane tu zdravou od hodné paní zWalesu. Říkala jsem jí, že musíme vybít ty ošklivé bacily. Nevěděla jsem, jak to před malým dítětem pojmenovat, tak jsme tomu nejhoršímu bacilu, když jí bylo opravdu špatně aměla horečky, říkali Prezident. Jako šéf všech bacilů. Měla pistoli a pořád mu hrozila, že ho vyžene.

Vyptávala se na něco? Třeba proč jde na chemoterapii, když jí je pak tolik špatně? Nebo proč nemá vlasy?
Měla tak veliké oči, že jí to i slušelo. Ono je to hrozné, ale těm dětem, které jsou v nemocnici mezi ostatními, to všechno přijde normální. Ráno se potkají a říkají si: "Kolik máš dneska krvinek?" Berou to jako hru...

Pamatujete si ten den před osmi lety, kdy vám doktoři poprvé řekli Klářinu diagnózu?
Úplně přesně. Bylo to v listopadu, v pondělí, byl první sníh a Klára měla chřipku. Byla jsem s ní o víkendu na pohotovosti, protože jí neklesaly teploty a bylo jí špatně. Řekli mi, že v sobotu jí krev vzít nemůžou a že musím přijít v pondělí. Tam ji prohlédli a přesně ve chvíli, když jsem dojela na parkovací místo domů, což je z Prahy nějakých čtyřicet minut, mi telefonoval manžel. Oni to zavolali jemu, protože se báli, že bych se někde vybourala.

Co vám řekl?
Ať si okamžitě sbalíme tašky a vrátíme se zpátky. Že je Klára hodně nemocná. Já říkám: "Co je? Co má?" A on, ať rychle jedu, že mi to řekne, až se uvidíme. Začala jsem na něj řvát, že mi to musí říct. Hned. Tak mi to řekl: "Má leukemii." Sedla jsem si doma u plotu, který byl společný se Štaidlovými, a začala brečet. Nevěděla jsem, komu to mám říct. Šla jsem za Láďou a ten na mě zůstal koukat. To jsou přesně věci, které vám proletí, když slyšíte takovou diagnózu.

Že je konec?
Samozřejmě. Smrt. Pak se člověk vzchopí a začne bojovat. Vždycky, když jsem ve zprávách viděla reportáže z onkologie, přepnula jsem na jiný program a chtěla strčit hlavu do písku. Přitom jsem už charitu dělala. Krátce předtím mi přišel dopis od jedné paní z Černošic, kde jsem bydlela. Psala, že má leukemii a že potřebuje peníze na transplantaci kostní dřeně do zahraničí. Než jsme stačili zorganizovat koncert, umřela.

Kdo byl během těch dvou let Klářiny nemoci statečnější? Vy, nebo manžel?
Těžko říct. Chlapi tohle berou jinak, jako osobní prohru. Začala jsem si vyčítat, že si mě na starý kolena vzal a že jsem mu jako mladá holka přinesla do života neštěstí. Kdyby si mě nevzal, tak by mu nemuselo umřít dítě. Ale asi Karel byl ten statečnější. V životě už toho zažil hodně, zemřela mu tchyně, maminka imanželka v jednom roce.

Karel tehdy požádal o rozvod

Jak to u vás vypadá v lednu -v den, kdy by měla mít Klára narozeniny? Teď by byly desáté.
Čtvrtého ledna... Shodou okolností je to den svatby prezidenta Havla. Když byl Kláře rok, vzal si Dagmar Veškrnovou. Samozřejmě se na to snažím nemyslet. Často mi někdo říká: "Narodilo se vám nové dítě, to je přece super!" No super... V žádném případě to není náplast na to, co se stalo. Ještě horší je výročí její smrti. Už když byla nemocná, připravovala jsem založení Kapky naděje. Měla jsem všechny papíry, datum vzniku bylo stanovené na 24. srpna a ona 22. srpna umřela. Kolegové mi říkali, že chápou, když to posuneme. Řekla jsem ne, že nevidím důvod. Tam začala ta moje paličatost, to, že jsem se s její smrtí dodnes nevyrovnala, a slib, že pomůžu dětem, jako je ona.

Pamatujete si poslední věc, kterou vám řekla?
Bylo to předtím, než ji odvezli na ARO. Měla slabý pulz a přestávala sama dýchat. Přes noc se její stav zhoršil, tak jsem hned volala Karla, aby ji ještě stihnul. Měla s sebou králíka, kterého dostala od té paní zWalesu, a říkala: "Mami, já tam nechci jít sama. Mami." To bylo naposledy, co jsem od ní to "mami" slyšela. Nemohla jsem jít s ní, protože když dítě intubují, dělají to velmi rychle a rodič by jim překážel. Říkala jsem jí, že s ní jde místo mě ten králíček a že ji pohlídá. Za pár hodin lékaři přišli... a nesli mi králíka a náušnice.

Chcete na chvíli přestat?
Ne, o Kláře mluvím ráda. Když jste se ale ptal na ty anonymy, tak jsem dostala jeden hnusný, kvůli kterému jsem brečela. Psala mi nějaká paní, prý vzdělaná žurnalistka, že mi neřekne jméno, ale že si o mně může myslet ledacos, když klidně v televizi mluvím o smrti své dcery. To je přesně ono, rozdíl mezi tím, kdo takovou věc zažije, a tím, kdo ji nezažije. Tohle vám může říct jen hlupák. Stojí mě hodně síly o tom mluvit. Sám cítíte, že se mi klepe hlas a mám slzy v očích.

Ten den, když Klára zemřela - jak vypadala vaše cesta z Motola domů? Seděli jste v autě a mlčeli?
Šli jsme k Vltavě, sedli si na břeh a koukali na vodu, protože ji Klára měla ráda. Drželi jsme se za ruce, mlčeli a nevěřili. Když jsme přijeli domů, utrhla jsem na zahradě kytky, šla je hodit do rybníka a pak jsme si vzali prášky na spaní. Ráno jsme jeli do Motola pro její věci.

Co člověk v takové situaci dělá dál? Všechny ty věci vyhází? Nebo si sedne k lahvi whisky? Nebo mlčí a chce být sám?
Věci vyklidila její chůva, protože já na to neměla sílu. Zařídila i zpopelnění, pohřeb by bylo zbytečné drásání se. Chtěla jsem o tom mluvit, ale Karel moc ne. Tak přišly debaty s kamarádkami, lahev vína, která jen prohloubila mou depresi. Nemluvili jsme o tom, Karel se snažil nebýt doma a vyhledával jinou společnost. Asi chápete, že ženy nezatížené takovým průšvihem jsou zábavnější.

Když jste spolu nemluvili, co chybělo k tomu, abyste dnes měla zpátky dívčí jméno a nebydlela v Jevanech?
Bydlela bych ve svém baráku v Černošicích na břehu Berounky, kde jsem chytala ty ryby. Byla bych svobodná nebo bych si zase našla staršího chlapa... Karel tehdy požádal o rozvod, což byl od něj krok, aby mě získal zpátky na sto procent. Vymkla jsem se mu prací. Nemohla jsem být doma, protože bych se upila. Uvědomila jsem si, že vínem nic nevyřeším, a začala jsem makat. Za tu dobu, než se narodil Kuba, jsem Kapku dotáhla tam, kde je teď.

Tou žádostí o rozvod se váš vztah srovnal?
Dá se to tak říct. Karlovi jsem vysvětlila, že zkrátka musím pracovat. Kvůli Kláře i kvůli sobě. Řekl, že dobře a že žádost necháme vypršet. Rok ležela na úřadě a pak zanikla. Přišlo mi šílené dávat na právníky peníze, které jsem neměla. Za všechny jsem založila Kapku. Bylo to hrozné období a dodnes o něm nemluvíme. Včera jsem se Karla ptala, jestli by to udělal znova. Jestli by na mě znovu byl tak tvrdý a jestli by znovu řekl: Buď tvoje práce, nebo já. Odpověděl mi, že ano.

Vždycky se mi líbili starší muži

Ještě na jeden den zavzpomínejte - a už to bude veselejší. Kdy vám lékaři oznámili, že jste znovu těhotná?
Koupila jsem si gravitest, protože jsem to tušila. Vyšel pozitivní. Hned jsem to volala Karlovi a on mi řekl: "Počkej, počkej, o tom si musíme promluvit." Měly jsme tenkrát s kamarádkou takový rituál. Chodily jsme do lesa na procházky, tam jsme si ty gravitesty dělaly a pak je zakopávaly. Karel to nevěděl. Nechtěla jsem ho tím deptat.

Copak se čas od času neptal?
Ptal, ale já hrála tu silnou, aby on byl v pohodě. Chlap nesmí v životě ženy cítit jen reprodukční funkci.

Často jste říkala, že chcete znovu dceru. Ale nebylo by to srovnání s Klárou až příliš kruté?
Bylo. Dneska jsem ráda, že mám kluka.

Není poslední, že?
Snad ne. A víte co? Některé věci už jsou teď jedno. Karlovi bude v prosinci šedesát sedm, takže na to jednou stejně asi budu sama. Teď si to čím dál víc uvědomuju.

Bojíte se samoty?
Bojím. Nedokážu si život bez něj představit a často na to myslím. Zvažovala jsem, že bychom si mohli vzít opuštěné dítě z domova, ale nevím, jestli by Karel souhlasil. Až bude Jakub v pubertě, Karlovi bude osmdesát. Nějaký chlap mi napsal, že s ním nebude hrát fotbal, ale on by ho nehrál, ani kdyby byl táta ve dvaceti. Jistě, není to přirozené. Ale když se podíváte, Charlie Chaplin, Anthony Quinn, těch lidí bylo hodně. Já jsem od svých dvaceti let žila s jediným mužem a on mi řekl: "Nemůžu ti udělat, abys neměla děti."

Manžel už vám nejednu starost připravil. Krátce předtím, než mu bylo pětašedesát, zkolaboval na tiskové konferenci.
Byla to naštěstí jen dehydratace. Duchapřítomný kamarád Janis Sidovský vyndal kytku z vázy a vylil na něj vodu. Karel má totiž vysoký tlak. Myslel si, že na tu tiskovku přijde kritik Rejžek, tak si vzal o jeden prášek navíc.

Vám bylo jedenadvacet, když jste se poznali. Nesla jste mu kafe, polila ho a pak jste spolu začali chodit. Co žena po dvacítce vidí na muži, kterému je čtyřiapadesát?
Vždycky se mi líbili starší muži a Karel nebyl první. S těmi mladými jsem si neměla o čem povídat. Asi je to i strádání z dětství, kdy byl táta pořád v práci a vychovávala mě babička. Chyběl tam chlap. Karel mi nepřipadal starý, byl zábavný.

A taky bohatý. Tu otázku už jste asi slyšet stokrát: Zamilovala byste se i do dělníka staršího o třicet let?
Ale já měla známost s člověkem, kterému bylo osmačtyřicet a vůbec nebyl slavný ani bohatý. Kdybych takhle uvažovala, muselo by být Karlovi devadesát, aby za rok umřel. Teď s ním budu žít do padesáti nebo do šedesáti, a kdo mě pak bude chtít? I když na tom finančně nebudu špatně. Ale samozřejmě nepopírám, že je fajn být zajištěná.

Když jste se potkali, on byl velmi krátce vdovec, že?
Asi půl roku, jeho žena zemřela na rakovinu. Dodnes o ní hezky mluví a v Jevanech je stále její dvoumetrový obraz. Karlovi známí mi to dávali sežrat, ale já jsem žádné manželství nerozvedla. On řekl svým dětem, že je mu sice přes padesát, ale že svůj život nekončí a že potřebuje žít. Byla jsem hrozně mladá a dnes se na všechno dívám jinak. Dnes už bych to asi neudělala.

Jak to myslíte?
No neudělala. Neuvědomila jsem si, že tam jsou dvě Karlovy děti: Petrovi bylo čtrnáct, byl fantastickej, ale Jana byla o rok starší než já a žárlila. Dneska ji chápu, ale tehdy jsem každou chvíli cítila něco jako: Co nám sem lezeš! Spoustu nocí jsem tehdy proplakala.

Co jste o Karlu Svobodovi v jedenadvaceti letech věděla?
Nic. Všichni byli hotoví z toho, že přijde Svoboda, a já se jich ptala: "Co je? Kdo to je?" Pak jsem si vzpomněla, jak mi máma zakazovala se dívat na Studio Kamarád. Vždycky jsem si zapnula závěrečné titulky od Včelky Máji a skákala u nich v punčocháčích. Pak jsem se musela samozřejmě zahloubat do jeho tvorby, protože mou znalost jaksi očekával.

Když jste ho tehdy přivedla domů, měli rodiče pochybnosti?
Ti už se mnou zažili takové věci, že jen řekli: "Pane bože, snad víš, co děláš." Táta žárlil a nápadníky vyháněl. Na jednoho hodil stehno od kuřete, na druhého stříkal hadicí. Když jsem přivedla Karla, byl to asi i na něj příliš silný kalibr.

Začala jste tedy žít s mužem, který... nechci říct úplně, že měl pověst proutníka, ale ženy ho zajímaly a on zajímal je.
To jsem pochopila až později. Zrovna nedávno jsem mu to říkala a on povídá: "Vždyť jsi věděla, jakej jsem." No nevím, kdybych to věděla až tak do detailů... Je fakt, že na Karla se i v těchhle letech musí dávat pozor. Jednak dobře vypadá, jednak něco dokázal a jednak hodně holek chce být zpěvačkami. Na druhou stranu ať zkusí štěstí.

Odolává?
To se musíte zeptat jeho. Ale myslím, že teď už jo.

Teď? Takže to tak nebylo vždycky?
Myslím, že ne.

To vám nevadilo?
Fyzická nevěra není nevěra duševní. To je pak průšvih. Kdyby se zamiloval, tak odejde, stejně jako bych odešla já.

Tak jeden příklad. Mluvilo se o Leoně Machálkové, když spolu točili desku. Co je na tom pravdy?
Vždyť vám říkám: kdyby ji miloval, tak s ní odejde.

Vendula Svobodová
Naposledy ovládla vyhlašování výsledků nové ankety Top Celebrity: vyhrála kategorii žen a s manželem Karlem Svobodou i kategorii nejoblíbenější pár. Narodila se 18. února 1972, s hudebním skladatelem Svobodou se seznámila, když pracovala jako asistentka ve Straně podnikatelů. Jejich dcera Klára v roce 1998 onemocněla leukemií a za dva roky, když jí byly čtyři a půl, zemřela. Letos v květnu se jim narodil zdravý syn Jakub. Na konci minulého roku, když byla v pátém měsíci těhotenství, byla s manželem na Maledivách, kde přežili tsunami. Vendula Svobodová se po Klářině smrti začala zajímat o pomoc dětem s poruchami krvetvorby a v roce 2000 založila nadační fond Kapka naděje, který získal už přes 60 milionů korun. Nejvíc, 22 milionů, se podařilo získat letos při návštěvě vily VyVolených.

  • Nejčtenější

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

22. března 2024  19:07,  aktualizováno  20:05

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

24. března 2024

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

26. března 2024  15:14

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila....

Budu upřímná, jedno dítě mi stačí, přiznává Patricie Pagáčová

22. března 2024

Moderuje jenom výjimečně. Patricie Pagáčová se cítí být především herečkou. I když na velkou roli...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Konec konspirací. Diagnóza princezny Kate přepisuje příběh uplynulých týdnů

23. března 2024  17:15

V královské rodině představuje Kate (42) závan svěžesti. Z lavičky v rozkvetlé zahradě vyslala...

Kristen Stewartová a její snoubenka si před svatbou nechaly zmrazit vajíčka

28. března 2024  9:12

Herečka Kristen Stewartová (33) prozradila, že si se snoubenkou Dylan Meyerovou (37) nechaly...

Herci za katedrou: Profesor Hrbolek, fyzikářka a nechybí ani Igor Hnízdo

28. března 2024

Některé jsme milovali, další nám lezli na nervy. Každý z nás měl oblíbené i neoblíbené filmové a...

Labilní Hajská i prvňáček Oliva. Seriálu My všichni školou povinní je 40 let

28. března 2024

Nesmrtelný, kultovní, herecky nabitý a znamenitě napsaný. V My všichni školou povinní si najdou své...

Životních křižovatek je v mém životě spousta, říká herečka Zuzana Kajnarová

28. března 2024

Premium Pro svou práci potřebuje Zuzana Kajnarová nové impulzy, a i proto nezůstává v televizních...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...