SuperStar Aneta - kolotoč začíná

  • 98
Miliony lidí sledovaly, jak se zrodila nová hvězda. Spát šla ve čtyři ráno a po šesté ji budili. Musela do rádia odpovídat na otázky. Odpoledne padala únavou. A to je teprve začátek nového života Anety Langerové.

"Týý jo! Tak tohle že je to naše krásný ospalý městečko? Takový bordel tady..." ujelo Anetě nad jednou fotografií v MF DNES. Silná slova zradil dojatě roztřesený hlas. Na fotce se totiž tísnil třítisícový dav lidí z jejích rodných Říčan. Ti ji přišli v neděli večer podpořit na náměstí před velkoplošnou obrazovku.

"Tak pojď, musíme jít, přečteš si to jindy," tahal ji z jedné schůzky na druhou mluvčí televize Nova Dan Plovajko. Jen nerada se nechala odtrhnout od textu, který popisoval, jak moc jí sousedé fandili.

Jenže kolotoč schůzek se nesměl zbrzdit: v 11.30 rozhovor pro noviny, pak internetové odpovědi na webové stránce Novy. Přesun, další rozhovor a focení pro titulní stranu magazínu. Večer místo spánku stěhování do jiného hotelu. A dnes velmi brzy ráno Snídaně s Novou.

Chvíli po druhé odpoledne jí hlava unaveně klesla do dlaní nad klávesnicí počítače. "Už se mi rozplizávají písmenka," usmála se. "Ale nestěžuju si. Patří to k tomu," pohodila hlavou dívka, která je ve skutečnosti mnohem drobnější a štíhlejší než na obrazovce.

Diář první české SuperStar byl plný nejen první den po vítězství. Je nabitý až do konce týdne. Dny jsou rozplánované po minutách. Kdyby jí v rádiu nepřichystali k snídani koblihy a rajčata, které miluje, nestihla by se za celý den ani najíst. Těžko říct, kdy bude líp.

Ten nejhorší kolotoč povinností však skončí už teď o víkendu koncertem všech finalistů soutěže. "Volný čas? Hmm. Poslední týdny jsem měla volno vždycky jen v pondělí. A to jsem byla ve škole, abych stihla všechny písemky. S rodinou jsem se viděla tak dvě hodiny týdně," popisuje.

"Mrzí mě to hlavně kvůli synovcům. Bojím se, že mě ten starší už ani nepozná." Blízcí jí chybějí stejně jako přátelé. "Nejlepší dárek by byl, kdyby je někdo sezval. Sedli bychom k ohni a třeba opékali buřty," zasnila se.

Stres a shon spojené se soutěží jí pomáhaly zvládnout vzpomínky na maminku. "Umřela před třemi lety. Bylo mi čtrnáct. Ale pořád cítím, že tady je. Každý den na ni myslím. Ke zpívání mě přivedla ona," zvážní.

Aby se nemusela stydět před mámou ani sama před sebou, nehodlá v kariéře dělat kompromisy. "Nebudu cvičenou opicí, kterou tahají z jedné show do druhé. Chci zpívat, co mi půjde ze srdce. Ne to, do čeho mě někdo bude nutit," říká tvrdě. "Tohle jsem já. A to oblečení jsem si prosadila," zapíchla prst do fotky, kde má maskáčové kalhoty a kapuci přes hlavu. Ale nemá jen tvář drsné a nepoddajné rockerky.

Když taxikář cestou na další rozhovor přeladil rádio, ozvalo se z něj: "Tady Ladislav. Chtěl bych písničku pro Anetku za to, že nezapomněla na mou dceru."

"To je jedna popálená holčička. Dozvěděla jsem se o ní náhodou a poslala jsem jí pozdrav, protože je taky Aneta. Doufám, že ji stihnu brzy navštívit," říká. Fotku nemocné dívky nosí pořád s sebou. "Mám ráda děti," usměje se na vysvětlenou.

Aneta Langerová během on-line rozhovoru v redakci iDNES. (21.6.2004)

,