Kontakt s dětmi, desetiletým Jakubem a osmiletým Matějem, během pobytu v léčebně sice herec neztratil, ale víkendové návštěvy samozřejmě nemohly nahradit možnost být s nimi denně. Teď si promeškaný čas plně vynahrazuje.
"Kluci si postavili kapelu a i když jsou to takové začátky, mám z nich radost. Matýsek hraje na bicí, dostal bicí soupravu k Vánocům, Kuba se tam snaží držet basovou linku a jejich kamarád hraje na doprovodnou kytaru. Oba kluci chodili vždycky na kytaru a teď se snažím dohnat s nimi ještě klavír, takže je jednou týdně učím hrát. Jsem rád, že jsem zpátky a jsem v naprosté pohodě," říká Štolpa.
Do léčebny se ale jednou měsíčně vrací na takzvané A kluby, což je pravidelné sezení se všemi pacienty, kteří kúru podstoupili. Pozdraví známé a určitě se podívá do dílny, kde upletl při jedné z terapií nespočet proutěných košíků. Plánoval je plést také doma a naučit to své syny, ale zatím se k tomu prý nedostal. "Materiál mám, teď ještě sháním vrtačku, která je potřeba na výrobu dna košíku. Těším se na to, tahle činnost mě opravdu bavila a skvěle odreagovávala. Kluky to chci rozhodně naučit."
Zatím si se syny vyrazil za kulturou, v divadle Kalich se v neděli hrálo představení Mirjam Landové Bílý dalmatin. Potkal se tu například s kolegyní ze seriálu Velmi křehké vztahy Zdenkou Žádníkovou-Volencovou, nebo Janou Adamcovou, Janem Tunou, Elen Černou, Vlastou Korcem a jejich dětmi.
Vstříc vyšli Romanovi i v práci, do všech divadelních her, v nichž hrál, se mohl vrátit. "Byli na mě hodní, že počkali, stát na jevišti udělá vždycky radost a člověka to naladí optimismem a dobrou náladou," uvádí Štolpa. Kromě toho dolaďuje režijně nějaké hry, protože neměl kvůli své tříměsíční absenci možnost být u konečných fází zkoušek, a připravuje nové projekty. "O nich ale zatím nechci mluvit, možná z jisté pověrčivosti," uzavírá vyléčený Štolpa.