Když vyrazí Jan Šťastný s kočárem na procházku, baví se tím, že působí spíš jako otec než děda. K dědečkovství se však hrdě hlásí.
"Je to trochu kuriózní, ale jsem na to pyšný. A už se těším, až na mě Eliška poprvé zavolá: dědo," říká Šťastný, jenž se sám stal otcem poprvé ve třiadvaceti. A neměl s tím prý vůbec žádný problém. "Myslím, že tenhle věk je pro otcovství nejideálnější.
Marek dokonce nepotřebuje ani poradit. Až jsem naštvaný. Těšil jsem se, že se svými bohatými zkušenostmi mám co dát k dobru. Ale na druhé straně jsem rád, že jsou mladí zodpovědní a soběstační a chtějí se o dítě postarat sami. Tak to má být. Koneckonců, nám taky nikdo nepomáhal."
Nápomocen byl spokojený dědeček alespoň při příchodu Elišky na svět. Poskytoval v předsálí psychickou podporu svému synovi. "Na přítomnost na sále se Marek necítil. U porodu byla moje manželka, která je praktickou lékařkou. Víceméně na něm pracovala sama. Lékař-porodník přišel až na samé finále," vzpomíná Šťastný.
Jeho mladší syn Jan prý dělá, že ho příchod mimina do rodiny zase tak moc nebere. "Je mu čtrnáct a nechce přiznat, že je to naopak. Je to krásně cynické. Když se Eliška narodila, nejvíc ho zajímalo, o kolik titulů se rozmnožilo jeho jméno. Byl docela spokojený, že je vedle vnuka, švagra a synovce a já nevím čeho ještě taky strýc."
Jan Šťastný se momentálně objevuje současně na dvou televizních stanicích. Česká televize vysílá seriál Náměstíčko, ve kterém hraje faráře, na Nově jde Pojišťovna štěstí, kde ztvárňuje pojišťováka Franciho. To, že běží oba seriály současně, je náhoda. Točily se každý jindy a Šťastný se nemusel rychle "přehazovat" z role do role. Se sebevědomým pojišťovákem, který ho bavil také proto, že negativní postavy bývají zajímavější, i s rolí faráře, při níž se učil dívat se na svět očima duchovního plného katolických zásad, se ještě neloučí. Chystá se totiž pokračování obou seriálů.
Diváci si ho zatím nespojují ani s jedním z hrdinů. Sám nemůže posoudit, ve kterém je lepší. Nikdy se na sebe nedívá. "Ne že bych sám sebou úplně pohrdal, to ne. Prostě mám takovou zvláštní úchylku a dívat se na sebe nemůžu. To už je na jiných, aby se dívali."
Kromě televize zabírá Šťastnému čas rozhlas, dabing a divadlo. V Divadle na Vinohradech zkouší právě novou hru Charlotty Jonesové Pokorný Felix a To pravé Toma Stopparda.
 ROLE ZE ŽIVOTA. "Já už mám všechno, co jsem potřeboval," říká Jan Šťastný, když drží v náručí vnučku Elišku. Myslí tím také fakt, že díky dvěma synům má splněno i coby rodič. |
