Stanislava Jachnická

Stanislava Jachnická | foto: Lenka Hatašová, iDNES.cz

Nerada zpívám Smraďocha, říká česká Phoebe Stanislava Jachnická

  • 12
Když promluví, okamžitě vám naskočí obrázek praštěné blondýnky jménem Phoebe ze seriálu Přátelé, ačkoli od té doby dabovala pěknou řádku jiných postav. Stanislava Jachnická (49) patří k hercům, kteří se vzepřeli podmínkám dabingových studií a říká, že se proti úpadku dabingu musí ozvat i diváci.

Váš hlas je velmi specifický, poznávají vás lidé, když promluvíte?
Ano stává se mi to. Kolikrát už rovnou říkám, ano jsem to já. Ale čekám, kdy se mi to vymstí. Kdy se mě budou chtít zeptat na něco jiného a já budu vypadat nafoukaně. Nerada zpívám “Smraďocha” (nejznámější písnička praštěné Phoebe v seriálu Přátelé, pozn. red.), protože si ho nepamatuju.

Jak vlastně vznikl zpěv Phoebe v české verzi seriálu?
Během dabingu Přátel nebyl na zpěv čas. Takže režisér poprosil jednoho herce, který trochu hraje na kytaru. Já jsem zpívala, absolutně to k sobě nešlo a z toho vznikly ty prapodivné skladby. Navíc ten anglický text k tomu pasuje lépe, český se do toho nevešel. Jenže byl daný, nemohla jsem ho měnit. Ale co se týče melodie, tam jsem měla volnou ruku, bylo to podobné, ale stejné ne.

Je dabing náročná disciplína?
Dabing je specifické odvětví. Výjimečně ho dělají i lidé, co nemají hereckou školu a jsou výborní a někteří to dělají už od dětství. Člověk se musí naučit zvládnout obraz a poslech ve sluchátkách a zároveň čtení a potom když máte přirozený talent a dodáte tomu ten výraz, výsledek je zaručený.

Jste ráda, že vás při dabingu nikdo nevidí? Předpokládám, že se do role vžijete a pak mimo gestikulaci přidáte i nějaký ten úšklebek v obličeji.
Na čtení je v místnosti jen taková malá černá lampička a mně už se kolikrát stalo, že jsem si ji spletla s mikrofonem a zvukař na mě volal: „mluv na mikrofon,“ a já už jsem nevěděla, jak víc na něj mluvit, než mi došlo, že povídám do lampičky. To kdyby někdo viděl, tak se asi hodně baví. Mně vyhovuje, že jsem tam sama. Dabing kvalitního filmu prožívám, často i skutečně brečím. Nikdo by pak nebyl zvědavý na to, jak mi tečou slzy i nudle. Sice to zní hezky přirozeně, ale kdyby někdo vešel do studia, asi by nevěřil vlastním očím. Když dabuju sama, tak je film hotový třeba za dvě, tři hodiny. Ve více lidech to trvá zhruba den.

Jak jste se k dabingu dostala?
Přirozeně ze školy. My jsme měli dabingové kurzy, kde jsme se učili nejen mluvit, ale i přenést do hlasu pocity. A díky tomu, že si nás studenty brali občas na dabing, tak jsem si tam vytvořila známé. Nejdřív jsem chodila na malé roličky a pak si mě někdo všiml a postupně to šlo samo.

A jak to bylo s Phoebe?
V té době nikdo netušil, že to bude tak slavný sitcom, tak se to nějak obsadilo a najednou se točilo deset let. Myslím si, že se ale obsazení povedlo, my jsme jako parta fungovali a bavilo nás to. Nedávno jsem dabovala úspěšný seriál Terapie online a musím říct, že to bylo hodně těžký.. Hraje tu sice Lisa Kudrowová, ale v Přátelích, jak jich bylo víc, tak jsme se o dabing podělili.. Tady mluví hlavně ona, na obrazovce je její velký detail a mluví přes skype. Často nedokončí větu a najednou začne mluvit o něčem jiném, takže já si rozhodně neoddechnu.

Kolem českého dabingu byl nedávno velký poprask. Herci se bouřili proti rychlé a levné práci. Jaká je situace nyní?
Agentura Manpower dabérům nabídla, že je bude zastupovat, aby začala dabingová studia dodržovat jednotná pravidla. Není to kvůli závratným částkám, ale aby to bylo jasně dané. Nám se stalo, že jsme až po nadabování dostali smlouvu a najednou jsme koukali, kolik nám za to bude vyplaceno. Není tomu tak ve všech studiích, jen jsme opravdu chtěli, aby byla pravidla a aby si dabing držel úroveň. Dopadlo to tak, že v některých studiích se zasekli a začali si brát lidi z ulice. Myslím, že už to bude vadit i divákům a jediná šance je, že se ozvou.

Kromě dabingu vás živí divadlo. Máte stálé angažmá?
Já hraju jako stálý host v divadle ABC. Teď jsem zkoušela s divadlem Různých jmen, což je parta, která jezdí po různých divadlech pro školy. Hrajeme široký repertoár a to mě baví. Jen se občas stane, že vstáváme v pět ráno, protože vyrážíme třeba do Vyškova.

Jak trávíte volný čas?
Venku se psem na procházce. Nebo se jen tak projedu s rodinou na kole. To je takový fajn oddech. Teď jsem začala i běhat. Mě toho baví hodně. Ještě si plánuju skok padákem. Tento rok mám méně hereckých příležitostí, než bývá obvykle, tak se věnuji třeba studiu angličtiny. Chodím do bezvadné školy, kde si vždy v pátek vyberu rozvrh na následující týden, tak to jde krásně skloubit s mou prací. Jinak mě baví tanec, protože jsem od malička tančila a teď bych se tomu zase chtěla věnovat. Mně se vždy líbil reggaeton, tam se zapojuje každá část těla. Ale bojím se, že udělám prudký pohyb a zablokují se mi záda (smích).

Stanislava Jachnická

Vy jste zvyklá sportovat odjakživa. Co váš oblíbený kickbox?
To už je dávno, teď místo mě chodí na kickbox syn, a vypadá to, že bude úspěšný. Už nějaký titul má. Dřív hrál hokej, ale teď se věnuje hodně právě kickboxu a tenisu. Občas si dáme lekci celá rodina, kdy si zatrénujeme všichni a to je super.

Jak jste si užívala focení s Lenkou Hatašovou? Bavilo vás to, nebo naopak po této zkušenosti litujete modelky?
Práci Lenky Hatašové sleduju už dlouho. Vždycky, když jsem viděla, jak zajímavě se kolegyně herečky proměnily, tak jsem si přála s ní také fotit. A když se to splnilo, tak jsem si to moc užívala. Přece jen se nestává, že fotíte s profesionálem každý den. Měla jsem výborný make-up od Zdeňka Fencla, no a pak světla, fénem vítr do vlasů, lehké pokyny k výrazu a výsledek je zaručený. Modelky vůbec nelituju, naopak jim závidím. Focení mě moc baví, já být mladší…