Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Spíš talent než diagnóza

aktualizováno 
- Věční chlapci - lovci vzácných zážitků, milovníci krásy a nových začátků, hledači věčného štěstí. Choďte s nimi na víno a nechte si vyprávět, kolik půvabu je skryto v křivce vaší šíje a jak krásné a smutné jsou vaše oči. Pozvedne vám to sebevědomí a budete se cítit skvěle, zvláště teď, s příchodem jara. Při pouhé myšlence na společný život však popadněte pomyslnou čepici do pomyslných zubů a vrhněte se za obzor.


Za Rakousko-Uherska byl váš rozvedený prastrýc Alfréd, který opustil pratetu Žofii a své tři děti, společenským vyvrhelem, o kterém si rodina pouze šeptala. Časy se však mění a s nimi i obecný náhled na to, co je a co není přijatelné. Anglický historik Paul Johnson obviňuje z destrukce morálky i Freudovu psychoanalýzu, která ve jménu svobody jednotlivce vypustila do světa temné síly lidské duše. Společenské zrcadlo pranýřující nezodpovědnost je však dávno rozbito na střípky. Starostlivý otec dvou dětí má dnes pro své okolí stejnou hodnotu jako třikrát rozvedený věčný chlapec, tančící životem podobně jako Don Juan světovou literaturou.

Problém jako test
"Charakteristickým rysem mužů-věčných chlapců je touha po změně a neschopnost na delší dobu pevně zakotvit ve vztahu, který má i své kritické a náročné chvíle," soudí pražský psycholog Josef Pavlát. "Chcete-li takového partnera znechutit a vyděsit, předestřete mu závažnější problém, jehož řešení vyžaduje, aby se angažoval."
I bez pádných důvodů však navazuje nové vztahy, zakládá nové rodiny a plodí nové děti. Notoričtí poutníci za štěstím mnohdy jen kopírují model, který jim poskytli jejich rodiče. V mládí je jistě zraňoval, časem jej však začali považovat za normální.

Carpe diem bez lítosti
"Když jsem onemocněla a čekala na onkologickou operaci, nosil mi muž kytice růží, za kterými málem nebyl vidět," vypráví překladatelka Hana B. "V nemocnici ale byl jen jednou. Zakrátko jsem zjistila, že žije s jinou ženou, ale ani to pro mě tehdy nebyl důvod k rozchodu. Měla jsem úplně jiné starosti. Rozvedla jsem se proto, že ho moje nemoc viditelně znechucovala."
Nejen od nemocných žen, ale i od nemocných či postižených dětí věčný chlapec utíká, jako by mu hořelo za patami. V lepších případech ponechává tíhu starostí na matce a omezí se na finanční zabezpečení rodiny. Co však rozhodně odmítá sdílet, je přetížení zvýšenou odpovědností. Nemoc prostě mnohé rodiny stmeluje, jiné však likviduje s razancí uragánu.
"S odchodem otců od rodin s postiženým dítětem se v praxi setkáváme dost často," konstatuje vedoucí lékařka pražského Jedličkova ústavu Alena Massárová. "Péče o postižené dítě totiž zásadně mění životní styl a je časově i psychicky nesmírně náročná. Známe i případy, kdy dítě opustí matka, jsou však výjimečné."

Když chybí pevný cíl
Jak se věčný chlapec pozná? Těžko. Svůj morální handicap totiž nenosí napsaný na čele. Partnera si navíc člověk vybírá tehdy, když klopýtá pod nápory zamilovanosti, a to zrovna nejsou okamžiky triumfu zdravého rozumu. Upozornit vás však může stabilita a citová úroveň jeho rodiny.
"Zpozorněte, když se dozvíte, že se o umírající babičku vašeho vyvoleného museli postarat cizí lidé či sociální pracovníci. Také jeho dosavadní životní cesta by neměla být příliš klikatá a bez logických návazností," konstatuje doktor Pavlát. "Napoví vám, zda je schopen sledovat dlouhodobé cíle - dostudovat, budovat si kariéru, šetřit na byt a nespoléhat na výhru v loterii."
Pokud už věčný chlapec zaujal místo po vašem boku, máte jisté možnosti. Může zvítězit vaše zralost a nadhled a vy objevíte i jeho dobré stránky. I tak je vám však souzeno přehlížet věčné cesty za dobrodružstvím, nerealistické plány a permanentní zamilovanost do jiných žen. Těžko s ním však budete prožívat nudu.

Jak poznáte věčného chlapce?
- pokud už není rozveden, pak před známostí s vámi vystřídal více "snoubenek"
- jeho nejčastější reakcí na problém je v lepším případě vztek, v horším pozice mrtvého brouka
- notoricky se mu nedaří dovést věci do konce
- je zosobněním nespolehlivosti: jeden den by se pro vás rozkrájel, nazítří zapomene, že existujete

Autor:





Nejčtenější

Paris Hiltonová (Cannes, 20. května 2014)
Paris Hiltonová: Zveřejnění nahrávky sexu mi zničilo život

Dědička hotelového impéria Paris Hiltonová (36) říká, že mohla být druhou princeznou Dianou, kterou miloval celý svět.... celý článek

Heidi Janků a její manžel Ivo Pavlík
Zemřel hudebník Ivo Pavlík, manžel Heidi Janků

V sobotu zemřel hudebník Ivo Pavlík (†84), manžel zpěvačky Heidi Janků (54) a první manžel nedávno zesnulé Věry... celý článek

Jennifer Anistonová (Los Angeles, 7. prosince 2016)
Anistonová: Nechápu, proč se řeší moje bradavky, stojí mi od přírody

Když hrála Jennifer Anistonová (48) v seriálu Přátelé, snad v každé scéně jí stály bradavky. Tehdy ji podezřívali, že... celý článek

Lukáš Krpálek, jeho syn Antonín a manželka Eva (2016)
Manželé Krpálkovi: Hlavně ať druhé dítě není divočák

Je to rok, co Lukáš Krpálek (26) získal olympijské zlato. Krátce před tím se mu narodil syn Antonín, a také proto si... celý článek

Paris Jacksonová na Met Gala (New York, 1. května 2017)
Jacksonová: Jsem normální člověk s celulitidou, jizvami a kily navíc

Dcera krále popu Michaela Jacksona se stále častěji objevuje na fotografiích v předních světových módních magazínech.... celý článek

Další z rubriky

Tomáš Řepka a Kateřina Kristelová
Hodně lidí by si přálo, abych se s Tomášem rozešla, míní Kristelová

Moderátorka Kateřina Kristelová (37) prý veškeré negativní reakce a názory na vztah s bývalým fotbalistou Tomášem... celý článek

Andrea s manželem Mikolášem při výběru kočárku pro jejich miminko (2017)
Andrea Růžičková konečně porodila. Jméno syna hned neprozradila

Herečka Andrea Růžičková (33) několik dní přenášela a snažila se vyvolat porod všemožnými cestami. Vždy ale sázela... celý článek

Julianne Moore (Cannes, 18. května 2017)
Moore: V životě nejvíc lituji toho, že jsem si začala trhat obočí

Herečka Julianne Moore (56) si už od puberty trhá obočí. A dodnes lituje momentu, kdy chytila do rukou pinzetu a... celý článek



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.