Přesto mají podle Razíka Churšída, afghánského odborníka na manželskou problematiku, větší šanci na úspěšné manželství než kterýkoli sňatek na Západě. "Není to jenom smlouva mezi dvěma lidmi," říká Churšíd. "Je to smlouva mezi rodinami a ty na ně budou vyvíjet silný tlak, aby jejich sňatek byl úspěšný a přinesl prospěch celé rodině, která se díky němu spojila."
V Pákistánu prožívají "nezákonné" radosti
Pákistánský Péšávar nemá nic společného s Las Vegas - snad jen to, že tu v poslední době jen kvetou sňatky afghánských párů, které se snaží na chvíli uniknout realitě války. Svatba v Pákistánu jim také zajišťuje malé nezákonné radosti, jako je tanec či hudba, které v Afghánistánu zakázal Taliban. "Afghánci se rádi nechávají oddat v Pákistánu," říká Salamat Husajn, majitel oddávací síně Šíráz. "Mohou tady zapomenout na všechny starosti, uvolnit se a být normálními lidmi," dodává. Odhaduje, že se každý týden v místních svatebních síních nechá oddat asi padesát afghánských párů a stejný počet uzavírá manželství v některém z uprchlických táborů v okolí.
V mnoha případech se pár
Před svatbou nesetká a dají je dohromady jejich rodiny, což většinou znamená, že ženich a nevěsta pocházejí ze stejné společensko-ekonomické vrstvy a mají do začátku přece jen něco společného. Afghánská tradice velí, aby dívka při svatbě dostala tolik zlatých šperků, kolik si rodina může dovolit. Tyto dárky jí zůstávají pro poměrně zřídkavý případ, že by se s ní chtěl manžel rozvést.
Zaplatit hostinu je naopak věcí ženichovy rodiny a i tady se utrácí tolik peněz, na kolik jejich kapsa stačí. Nejlepší hotel v Péšávaru například v úterý pořádal afghánskou svatbu pro 2800 hostů, kde menu pro jednoho člověka přišlo v přepočtu na dvacet dolarů. "Tohle je největší svatba, jakou jsem kdy zažil," připouští Riaz Achtár, ředitel hotelu. Jeden rozdíl mezi afghánskou a západní svatbou je hodně zřetelný - afghánští svatební hosté se dělí do mužské a ženské místnosti.
"Všichni muži si dobírají ženicha na téma svatební noci a radí mu, co má dělat," říká Salamat Husajn. "A ženy zase vysvětlují novomanželce, jak se má chovat." Děti pak pobíhají z místnosti do místnosti a tlumočí nejšťavnatější poznámky z jednoho tábora do druhého. Muži spolu tančí a ti nejodvážnější podplácejí číšníka z baru pro cizince, aby donesl láhev whisky. Ženy zatím malují na ruce a nohy novomanželky henou jemné vzorky. "Po hostině následuje svatební noc, novomanželka po ní odjíždí ke své rodině, aby jim o všem vyprávěla, a tam si ji další den vyzvedne manžel," vysvětluje Husajn. "Všechno je to hrozně šťastné období." Jaká byla svatební noc? ptají se nezadaní přátelé Nazira, ale ten zachovává důstojné mlčení. "To je jenom mezi mužem a ženou," odpovídá. "Teď se vrátíme zpátky do Afghánistánu a založíme vlastní rodinu." Válka neválka, život jde dál.
