Když pak v lednu 1926 Schrödinger zveřejnil rovnici pohybu elektronu jako vlny kmitající kolem jádra, jeho šéf zvolal: "Vždyť vy jste našel novou fundamentální rovnici moderní fyziky!" "Čtu váš článek s velkým vzrušením... Kochám se krásou, která se mi odhaluje před očima!" napíše za pár týdnů autorovi zakladatel kvantové teorie ve fyzice Max Planck. Tak vznikla teorie o vlnovém pohybu mikročástic - takzvaná vlnová mechanika, základní součást kvantové mechaniky. V roce 1933 za ni Schrödinger dostal Nobelovu cenu.
Obvod jako na dlani
Právě před půl stoletím se dokořán otevřela cesta k dnešním počítačům. V lednu 1951, tři roky po vynálezu prvního hrotového tranzistoru, totiž oznamují fyzikové Bellovy telefonní laboratoře v New Jersey R. L. Wallace, M. Sparks a W. B. Shockley vynález tranzistoru plošného. Teprve ten umožnil konstrukci integrovaných obvodů a mikroprocesorů, bez kterých se žádný moderní počítač neobejde. Shockley za to dostal roku 1956 Nobelovu cenu.
Uvařil základní kameny života
6. ledna 1981 umírá v kalifornském La Jolla Harold Clayton Urey (narozen 1893), původním vzděláním zoolog. Jeho objev deuteria (těžkého vodíku) z konce roku 1931 umožnil rozvoj jaderné techniky - těžká voda je nejběžnějším moderátorem neutronů. O dvacet let později dokázal syntetizovat organické sloučeniny včetně některých pro život nezbytných aminokyselin z vody, metanu, čpavku a vodíku působením ultrafialového záření, čímž pravděpodobně reprodukoval prvotní fázi vzniku života na Zemi.
Poněkud zvláštní chomout
11. ledna 1871 dostává mladý obvodní lékař na tehdy pruském Poznaňsku Robert Koch od své novomanželky mikroskop. Že by měštka Emma fandila vědě? Kdež! On Berti totiž pořád sní o kariéře lodního doktora a tahle hračička ho prostě má udržet doma. Stalo se: Koch, okouzlený živým mikrosvětem, vrhl se na lovení mikrobů a nakonec se stal jedním z nejužitečnějších údů lékařského stavu. Jen chudinka Emma ostrouhala - manželství se totiž rozpadlo.
- pondělí 26. února 2001
