Sestry Nálepkovy jsou rozdílné

  • 4
Světlanu a Táňu Nálepkovy od sebe dělí šest let a na první pohled rozdílné povahy. Světlana je extrovert, který exhibuje na jevišti, Táňa introvert, který je nejšťastnější zalezlý doma, kde si může psát knihy. V současné době jí vychází už pátý román.

A přitom si už každá zkusila profesi té druhé. Táňa učila dramatickou výchovu a Světlana se snažila napsat článek pro jeden časopis.

"Myslím si, že byl dost povedený, ale nakonec ho neotiskli. Prý k tomu nebyla potřebná fotodokumentace," vzpomíná herečka. "Já chci všechno hned, jsem hrozně netrpělivá," vysvětluje, proč by se nikdy nemohla pustit do většího literárního útvaru.

Stačilo jí, když před lety sestře diktovala svoje zážitky, díky nimž pak vznikla autobiografická kniha Světlana na houpacím koni. Od té doby Táňa vydala další čtyři knihy a pátá se dostává do knihkupectví právě v těchto dnech. Jmenuje se Obcování muzejního znalce a volně navazuje na předchozí román Zabít draka, který měl podtitul Hnusná kniha o lásce. I Obcování má pozoruhodný dovětek - Ještě hnusnější než běžná kniha o lásce.

"Oba příběhy se odehrávají za hluboké totality, v 70. a 80. letech, což byla hnusná doba a ty lásky na to dojížděly. Aspoň ty moje lásky," říká Táňa, která už píše třetí díl. Tam čtenář konečně najde rozuzlení vztahu Češky Maji a Jugoslávce Mira.

S každou knihou se Táňa Nálepková trápí přibližně rok a pokaždé, když má před sebou prázdný papír, cítí se prý úplně bezradná. Ani s počtem prodaných výtisků se na tom nic nemění. Jen v pořadí třetí knihu tvořila o něco radostněji. Povzbudila ji totiž literární cena Knižního klubu, kterou v té době dostala za Scénář provinčního příběhu. "To jsem pak psala vyloženě z euforie," říká.

Všechny její knihy nesou autobiografické prvky. Promítla do nich svoje zkušenosti s profesí pedagožky, galeristky či zaměstnankyně muzea (původním vzděláním je etnografka). Hlavním tématem je však hledání svobody. Ať už v politické rovině, na pracovišti nebo v osobním životě. "Svoboda je nezbytná na všech úrovních, a když ji člověk nemá, tak jeho život stojí za prd," říká spisovatelka, kterou prý nikdy ani na chvíli nenapadlo situovat děj do atraktivního uměleckého světa, v němž se pohybuje její sestra.

Nicméně v románu Cvičebnice praktického bytí má postavu ženy, která je obětí domácího násilí. A tímhle problémem teď žije Světlana Nálepková. Byla totiž oslovena Fondem právní pomoci pro oběti domácího násilí, aby je podpořila. Výsledkem je benefiční koncert Šansonem proti domácímu násilí, který se uskuteční tuto neděli v Divadle ABC. Jako hosté na něm vystoupí Jitka Zelenková, Igor Šebo a Marta Kubišová.

"Žije u nás 30-40 procent týraných žen, mužů, dětí a seniorů. A vinou legislativy nemají skoro žádné zastání," říká Nálepková. "Moje kamarádka z dětství k nim taky patřila a nedávno si vzala život," dodává. Písničky, které v divadle zazní, budou o lásce, ale jak říká herečka, i na počátku domácího násilí byla nejdříve láska.

Rodina. Táňa Nálepková (vlevo) píše knihy, ale její dcera Anna Hrnečková je stejně jako její tety Světlana Nálepková (vpravo) herečkou. Hraje v pražském divadelním souboru CD 2002.