"Myslím si, že cirkusy a zoologické zahrady by měly mít povoleno zvířata preventivně vakcinovat, vždyť se mnohdy jedná o vzácná zvířata, která jsou navíc drahá, nemůžeme je přece jen tak pobít," řekl Navrátil.
"V jistém směru jsou na tom zoologické zahrady lépe než my. Dotují je magistráty, cirkus je naopak soukromý podnik, takže veškeré případné ztráty poneseme na vlastních bedrech," posteskl si.
"Situace se navíc mění každým okamžikem. Momentálně je zakázán jen mezinárodní tranzit, takže až ve čtvrtek skončíme v Opavě, můžeme odjet na další štaci do Ostravy. Nevíme ovšem, co bude dál. Jestli nám nařídí izolaci, jak a kde budeme shánět například krmivo pro zvířata? A co zbytek cirkusu? Jestli někde uvízneme na delší dobu, můžou nám odejít artisté a další zaměstnanci. Kde je pak budeme shánět? A finance? Vše si hradíme z vlastních kapes, denní provoz cirkusu nás přijde na nějakých patnáct až dvacet tisíc korun, navíc stále ještě splácíme dluhy z našich začátků. Třeba v Německu, když se něco podobného přihodí, a cirkus musí zůstat nikoliv vlastní vinou stát, postará se o něj město. U nás to vypadá tak, že stát vydá příkazy a pokyny, ale nenabídne vůbec žádné řešení. Raději se proto budeme dál spoléhat sami na sebe," vylíčil Navrátil situaci v cirkuse.
"Ocenili bychom nějakou podporu, když ne finanční, tak alespoň morální. Připadá nám, že u nás vůbec nefunguje komunikace mezi státem a občany. Před šesti lety jsme byli v obdobné situaci. Tehdy měl okres podezření na paratuberkulózu mezi našimi kamerunskými kozami. Opakovaně jsme žádali o testy, které by podezření případně potvrdily nebo vyvrátily, ovšem bez úspěchu. Nakonec to dopadlo tak, že veterina přikázala stádo pobít, aby se prý případně nemoc nepřenesla na velbloudy a lamy. Dodatečně se pak zjistilo, že jsme stádo utratili úplně zbytečně. Že to nebylo jen stádo obyčejných zvířat, ale kozy cvičené, že jsme do nich investovali svůj čas a měli s nimi spoustu práce, už nikoho nezajímalo," podotkl ředitel Humberta.
"V jistém směru jsou na tom zoologické zahrady lépe než my. Dotují je magistráty, cirkus je naopak soukromý podnik, takže veškeré případné ztráty poneseme na vlastních bedrech," posteskl si.
"Situace se navíc mění každým okamžikem. Momentálně je zakázán jen mezinárodní tranzit, takže až ve čtvrtek skončíme v Opavě, můžeme odjet na další štaci do Ostravy. Nevíme ovšem, co bude dál. Jestli nám nařídí izolaci, jak a kde budeme shánět například krmivo pro zvířata? A co zbytek cirkusu? Jestli někde uvízneme na delší dobu, můžou nám odejít artisté a další zaměstnanci. Kde je pak budeme shánět? A finance? Vše si hradíme z vlastních kapes, denní provoz cirkusu nás přijde na nějakých patnáct až dvacet tisíc korun, navíc stále ještě splácíme dluhy z našich začátků. Třeba v Německu, když se něco podobného přihodí, a cirkus musí zůstat nikoliv vlastní vinou stát, postará se o něj město. U nás to vypadá tak, že stát vydá příkazy a pokyny, ale nenabídne vůbec žádné řešení. Raději se proto budeme dál spoléhat sami na sebe," vylíčil Navrátil situaci v cirkuse.
"Ocenili bychom nějakou podporu, když ne finanční, tak alespoň morální. Připadá nám, že u nás vůbec nefunguje komunikace mezi státem a občany. Před šesti lety jsme byli v obdobné situaci. Tehdy měl okres podezření na paratuberkulózu mezi našimi kamerunskými kozami. Opakovaně jsme žádali o testy, které by podezření případně potvrdily nebo vyvrátily, ovšem bez úspěchu. Nakonec to dopadlo tak, že veterina přikázala stádo pobít, aby se prý případně nemoc nepřenesla na velbloudy a lamy. Dodatečně se pak zjistilo, že jsme stádo utratili úplně zbytečně. Že to nebylo jen stádo obyčejných zvířat, ale kozy cvičené, že jsme do nich investovali svůj čas a měli s nimi spoustu práce, už nikoho nezajímalo," podotkl ředitel Humberta.
