Sběrači v lese sklidili za tři miliardy

Praha - - Kdyby se letošní úroda hub, borůvek, malin a brusinek svezla na jednu hromadu a někdo by ji chtěl koupit, musel by zaplatit více než tři miliardy korun. Taková je hodnota lesních plodů, které lidé každý rok nasbírají v lese. Docent Luděk Šišák, proděkan Lesnické fakulty České zemědělské univerzity v Praze, už léta zjišťuje, kolik lidí chodí na houby, kolik lesních plodů každoročně nasbírají a jakou mají cenu. Loni například připadlo v průměru na jednu domácnost 5,3 kilogramu hub, 3,4 kilogramu borůvek a jeden kilogram malin. Jen za houby by kupující zaplatil přibližně 1,9 miliardy korun.

"Ta čísla určitě nejsou nadhodnocená, spíše naopak," tvrdí Šišák. Za tři miliardy, průměrnou roční cenu všech nasbíraných lesních plodů, by se dalo pořídit například 600 rodinných domů po pěti milionech nebo třicet modernizovaných tanků T-72 po sto milionech korun. Tři miliardy je také letošní rozpočet ministerstva životního prostředí.

Jak se sbírají lesní plody (rok 1999)
Druh	Tuny (v tisících)	Koruny (v milionech)
Houby	20,2	1880
Borůvky	13,0	973
Maliny	3,5	197
Ostružiny	2,3	144
Brusinky	1,2	105
Bezinky	3,2	149
Celkem	43,4	3448

Údaje do své vědecké studie získává především od Institutu pro výzkum veřejného mínění, který se lidí mimo jiné ptá, kolik hub nasbírali a za kolik se prodávají lesní plody na tržištích v jejich městech. Z těchto údajů pak Šišák vypočítává celkovou hodnotu lesních "úlovků". Takzvaným mimoprodukčním funkcím lesa se věnuje už více než dvacet let, od roku 1994 vede přesnou statistiku sběru lesních plodů. "Je to výrazný český a slovanský fenomén," říká Šišák.

Zjistil, že na houby či borůvky chodí do lesa dvě třetiny obyvatel republiky. "Sbírání hub je tradice. Sbírají se tu od nepaměti, je to doplněk stravy," potvrzuje Miroslav Smotlacha, jednatel České mykologické společnosti. "Češi mají houby rádi. Na podzim nemohou chybět na žádném jídelním lístku. Je to klasika," dodává Dušan Jakubec, kapitán seniorského reprezentačního týmu kuchařů, který reprezentoval Česko na poslední kuchařské olympiádě v Erfurtu.

I když se o houbách někdy mluví jako o jídle chudých, pro většinu lidí jsou houby pikantním pokrmem, kterému se nevyrovnají ani drahé pamlsky z ciziny. "Houby - jídlo chudých? To už dávno neplatí," říká Jarmila Pešková z Děčína, pro níž je sbírání hub životní vášní. "Sbírání hub je pro mě relaxací, mám radost i z malého úlovku, jen to čištění a krájení mě pak moc nebaví. Myslím, že ostatní houbaři jsou na tom stejně," dodává Pešková. Letošní houbařský rok byl podle odborníků mimořádný. "Sezona byla vynikající a ještě pokračuje. Houby pořád rostou," říká mykolog Smotlacha.

Lidé nacházeli houby - pravé hříbky - i na místech, kde normálně nerostou. Například v Praze na Bílé hoře našla jedna žena před týdnem pravý hřib v trávě mezi domy. "To se mi snad v životě nestalo. Napřed jsem si myslela, že je to prašivka, a chtěla jsem do ní kopnout," říká žena, která na podzim s manželem přinesla z lesa tolik hříbků jako snad nikdy. Ve sbírání hub jsme spolu s ostatními slovanskými národy světoví. Patrně nikde jinde se nesbírá tolik hub a tolik druhů jako v Česku.

Údaje na domácnost
Druh	kg
Houby	5,28
Borůvky	3,39
Maliny	0,92
Ostružiny	0,61
Brusinky	0,31
Bezinky	0,83

V Německu sice chodí lidé do lesa zhruba stejně jako Češi, ale tolik hub nenasbírají. A například ve Velké Británii se chodí do lesa asi čtyřikrát méně. Ve Spojených státech vyvolává "šílenství" jeden druh houby, který se výhodně prodává do Japonska. "Party, které houby zvané matzutake sbírají, nachodí až pět tisíc kilometrů," říká Smotlacha. Prodej matzutaků je tak výnosný, že sběrači na sebe dokonce vytahují kolty jako za dob zlaté horečky.

V některých zemích sběr hub vyvolává obavu o to, aby lesy nebyly devastovány, a úřady sbírání lesních plodů aspoň trochu omezují. Na některých místech Itálie či Rakouska se mohou sbírat houby jen v určité dny v týdnu, ve Švýcarsku může sběrač odnést houby jen do stanoveného množství. Ale třeba ve Finsku nebo Švédsku není sběr o mezen. V Česku se podle lesního zákona mohou sbírat houby jen pro vlastní potřebu (a to ve všech lesích - i soukromých), ale pouliční prodavači hříbků, křemenáčů či kozáků dokazují, že to s dodržováním zákona není až tak "vážné".

Luděk Šišák z lesnické fakulty tvrdí, že výklad tohoto ustanovení není jednoznačný a prodej hub se víceméně toleruje. "Nevím o případu, kdy by byl někdo za prodej hub potrestán," říká Jiří Oliva, generální ředitel státních lesů. "Obecně je zákon chápán tak, že houby a lesní plody nesmím prodávat, ale platí to i pro majitele lesa? A proč existují výkupny lesních plodů?" dodává Šišák.

Podle jiného zákona by prodavači navíc měli mít povolení k prodeji nejen od majitele lesa, ale také od hygieniků. Ani to však mnozí nedodržují. "To by tady musela mít půlka vesnice. Houby u silnice prodávají i děti," říká žena z Tisé nedaleko Ústí nad Labem. V obci se hromádky hub za pět a více marek pokaždé objeví na provizorních pultících vždy na podzim. Česká zemědělská a potravinářská inspekce doporučuje houby u silnice vůbec nekupovat. Mají být totiž skladovány při teplotě do deseti stupňů Celsia, ale u silnic je na podzim tepleji.