Za léta sovětského ateismu většina Rusů pozapomněla na vánoční tradice. Neznají koledy, nemají vánoční pokrmy a dárky si rozdávají na Nový rok. Ze všech vánočních obyčejů už zbývá jen stromeček, který zpravidla nechávají ustrojený až do 14. ledna, kdy se zase slaví tzv. starý Nový rok. Podle juliánského kalendáře, kterým se řídí ruská pravoslavná církev, jsou totiž Vánoce i Nový rok posunuty o čtrnáct dnů oproti gregoriánskému kalendáři.
Rusům tento posun rozhodně nevadí. Díky tomu mohou slavit Vánoce i Nový rok dvakrát a navíc mají spoustu volna. Podle ruského zákona se totiž všední den stává dnem pracovního klidu, pokud svátky připadají na víkend.
Letos se to vyvedlo mimořádně dobře. V prosinci se tak například celé čtyři dny slavil Den ruské ústavy. Pak se někteří poevropštění Rusové oddávali oslavám katolických Vánoc. Nový rok se slavil oficiálně čtyři dny, na pravoslavné Vánoce jsou vyčleněny tři dny a starý Nový rok, který připadá na pátek, je sice formálně pracovní den, ale to málokdo v Rusku bere vážně.
Sociologické průzkumy přitom ukazují, že 62 procent Rusů je letos odhodláno slavit pravoslavné Vánoce. Málokdo je však dnes v Rusku schopen definovat tradiční prvky takových oslav.
Tradice, kdy po ulicích chodili čerti, ježibaby či andělé s vertěpem (betlémem), se už nedodržují ani na ruských vesnicích. Ze všech zvyků se už ví jen to, že se má až do 6. ledna držet půst a k večeři by se měla podávat kuťja, tedy kaše z pšenice, máku a ořechů ochucená medem.
Takové zvyky se však těžko dodržují s ohledem na předešlé svátky. Většinou si Rusové své bramborové saláty sní již na Silvestra. Na Vánoce pak může tabule obsahovat libovolné pokrmy. Nesmí přitom chybět maso a uzeniny. V carském jídelníčku se tento den podávalo labutí maso. To si prý neodpustí ani dnes někteří ruští boháči, i když většinou se omezují na krůtu.
Na pravoslavné svátky není zvykem dávat si věcné dárky. Dětem se nanejvýš dávají bonbony nebo jiné sladkosti. V předvečer ruských Vánoc je tudíž v obchodech naprostý klid. O to větší shon je kolem chrámů. Ty jsou v předvánoční dny i ve svátcích hojně navštěvovány. Na 200 moskevských chrámů je již slavnostně nazdobeno a připraveno k oslavám narození Krista.
V posledních letech se vánočních liturgií účastní vedoucí ruští představitelé. Letos moskevské vedení nadělilo sobě i církvi hodnotný dárek. V Moskvě byl včera definitivně kolaudován chrám Krista Spasitele, který dal ve 30. letech zbourat Stalin a který byl znovu postaven zhruba za 650 milionů dolarů. Letos poprvé se budou sloužit vánoční liturgie v hlavních prostorách chrámu. Mají se konat za účasti patriarchy Alexije II. a prezidenta Vladimira Putina.
