Nöela Roberta zní: "Výhodou dějin Říma je, že jsou obecně čitelné, jsou vymezeny přesnými daty, která nám umožňují rozpoznat jejich přesné hranice." Slova pravdivá, přesto, že právě v jeho knize se je nepodařilo zcela naplnit. Jasné hranice, kam až právě toto dílo zajít chtělo, a kam ne, rozpoznáváme jenom velmi těžko. V edici, v níž Nakladatelství Lidové noviny již vydalo "Klasickou Čínu" a připravuje "Řecko" či "Středověký Island", je i o Římu vše pečlivě seřazeno - od dějin až například po soukromý život obyvatel kdysi největší říše světa. Určitá nesnáz však spočívá právě v tom, že není zcela jasné, komu je kniha určena. Podle všeho všem. A v tom je její problém. Není to nakonec ani žádné historické dílo, ani encyklopedie, má prvky odbornosti, ale i ploché popisnosti, je pro dospělé i pro mládež. Je v ní současně i mnoho zajímavých věcí, které neodborníkům poodhalují i překvapivým způsobem, jak vlastně starý Řím ovlivnil civilizace další doby. Hned na úvod při probírání dějin je vysvětlena nejenom legenda, podle níž Romulus a Remus založili Řím, ale i skutečnost. Tento příklad může čtenáře přitáhnout ke čtení, i když další části vyžadují mimořádnou soustředěnost - jde o historii. Protože dějiny Římské říše jsou dlouhé a barvité, je jim věnován patřičný prostor, ovšem jeho velkou část zabírá chronologie, které se pro "laika" místy stává nesrozumitelná, protože se mu nedostává souvislostí a nedokáže mnohé věci zařadit do kontextu. To v kapitole o politickém a společenském uspořádání každý lehce rozpoznává pozoruhodnou věc: i když vládcové Říma postupovali vždy velmi nesmlouvavě, z celé společnosti čiší i snaha o jakési sociální cítění. Když už byl někdo občanem, tak mohl také volit i být volen, a to vlastně známe i dnes. Pozoruhodné byly některé povinnosti římského občana (na str. 83): povinnost dostavit se ke sčítání lidu; povinnost vykonávat vojenskou službu či povinnost platit daně. To vše jsou věci připomínající dnešek. Ještě poutavější jsou popisy, jak byl například tvořen kalendář, jak se měřil čas nebo jak se starověký Říman oblékal, jaký měl vztah k sexu, jak bydlel, jak se učil, jak zacházel s otroky, jak se léčil a jakému obrovskému množství bohů se klaněl. Mnohé pak může překvapit jednoznačné zdůvodnění v kapitole sedmé - Literatura -, že "Římané jsou známí tím, že neměli smysl pro filozofické myšlení". To na rozdíl od Řeků. Poslední část knihy tvoří přes padesát stránek životopisných poznámek o významných osobnostech Římské říše a rejstřík. Co všechno zanechala římská civilizace současnému světu, se pak dozvíme na samém konci, na obalu knihy. Není toho přitom málo: senát, systém veřejné správy, právní systém, kalendář, historiografii, gastronomii, vily, nájemní domy, veřejné lázně, akvadukty, zahrady a parky, silniční síť. Zbývá už jen otázka, co všechno v nás zanechá přečtení této knížky. Mnohé osvětluje, ale mnohé zůstává nevyjasněno. I když její ambicí asi bylo spíše představit Řím co nejširší veřejnosti - a k tomu pak byly použity adekvátní prostředky.
Jean-Nöel Robert: Řím (753 př. n. l. až 476 n.l.), vydalo Nakladatelství Lidové noviny, 2001, cena 229 Kč.
- sobota 1. září 2001
