Bezpochyby tím vyvolá diskuse mezi svými fanoušky i odpůrci. A je nakonec jedno, zda se politice bude opravdu věnovat, nebo ne.
* Vaši popularitu na internetu odstartovali studenti, kteří vám udělali první webové stránky. Vy jste se však o této jejich iniciativě překvapivě vyjádřila poněkud negativně. Proč si myslíte, že to mysleli špatně?
Myslím si, že by se studenti ČVUT měli zaobírat něčím užitečnějším než někoho hromadně podporovat v nějakém hlasování a než někomu vytvářet webové stránky. Podle mého názoru je to pro ně jen ztráta času. Kdybych chtěla, tak si ty stránky založím sama. Kromě internetových stránek mi poslali i několik desítek tisíc hlasů.
* Po tom, co jste se stala známou a populární, odvysílala televize Nova vaši druhou píseň, kterou jste měla také zazpívat porotě v úvodním kole SuperStar. Z jistých náznaků však někteří lidé usuzují, že tato druhá píseň mohla být dotočena dodatečně a pak nepravdivě vydávána za součást vašeho originálního úvodního vystoupení...
Můžu vás ubezpečit, že ta druhá píseň byla zpívána před komisí 9. ledna 2004 ještě před mým originálním vystoupením před porotou 11. ledna 2004. Rozhodně to nebylo dotočeno dodatečně, až když jsem se stala známou a populární.
* Neuvažovala jste o tom využít svou popularitu třeba v politice a kandidovat ať už v jakýchkoli volbách? Je mnoho lidí, kteří by vás volili...
Ano, o tom jsem uvažovala, ale až budu mít za rok aspoň maturitu, protože jinak by to byl trapas, nevím, jestli by mě lidé volili, kdyby znali moje názory. Kdyby znali moje radikální názory, tak by mě nejspíš nevolili. Já sama bych vůbec nevěděla, pro kterou českou politickou stranu bych se měla ve volbách rozhodnout, kdybych měla hlasovat. Každá ta strana měla dost špatný program. Já bych ty věci prostě dělala trošku jinak... No nevím, jestli by mě někdo podpořil.
* V čem ještě kromě zpěvu a angličtiny podle svého názoru vynikáte?
Skoro ve všem. Jsem všestranně nadaná. V jízdě na kole, v plavání, v kreslení a v malování, a hlavně v právu a legislativě. Tenhle předmět jsme začali brát ve škole a docela mi to jde.
* Na internetu jste opakovaně zveřejnila číslo svého mobilního telefonu. Nemáte s tím potíže? Nevolají vám třeba nějací úchylové?
Ne, nic takového se naštěstí nikdy nestalo. Když jsem zveřejnila svoje číslo při rozhovoru na internetu, volalo mi ten den odhadem tak 200 lidí a přišlo mi asi 150 esemesek. Já jsem to ani přesně nepočítala, to by se nedalo. Bylo toho strašně moc. Ty telefonáty jsem ani nebrala, ani by se to nedalo všechno stihnout. Některé zprávy byly pozitivní a lidé mi přáli hodně úspěchů a štěstí, jiné byly negativní, obsahovaly i vulgární nadávky, ale s něčím takovým musí počítat každý, kdo se stane trošku známý. Z toho si těžkou hlavu nedělám. Lidé si pravděpodobně chtěli vyzkoušet, jestli je to skutečně moje telefonní číslo. A bylo.
* Jeden z vašich ctitelů vám v chatu napsal, že se do vás zamiloval. Vy jste reagovala výzvou, aby vám zavolal. Víte, ostatní vaši ctitelé by možná rádi věděli, zda se z něho stal váš přítel nebo zda mají stále šanci oni. Můžete jim něco vzkázat?
Ne, můj přítel se z něj nestal. Je možné, že mě opravdu kontaktoval, ale v přívalu jiných telefonátů jsem jeho telefonát snad ani nezaznamenala. Nikoho nemám, žádného přítele.
* V diskusích na internetu se objevil názor, že na plakátech nejste vy, ale vaše dvojnice...
Byla jsem to já a fotila jsem se na ty billboardy. Možná, že mám nějakou dvojnici, ale nepředpokládám, že by ji tam dali. Proč by mi potom platili honorář, kdybych to nebyla já?
* Myslím si, že je zcela zjevné, že vyhrajete hvězdnou pěchotu. Jako vítězka se pak máte zúčastnit vysílání SuperStar. Půjdete tam?
Já bych se zdržela komentáře. Ono se říká, že mlčeti zlato a mluviti stříbro nebo že nejlepší obrana je ignorance nebo že moudřejší ustoupí, a ona je to pravda. Podle mého názoru jsem nebyla ze všech nejhorší a řada jiných soutěžících byla mnohem horší než já. Já jsem měla snahu naučit se anglický text a podle mého mínění se mi to povedlo. Náhodou jsem slyšela tu mou interpretaci smíchanou s originálem té písně a od toho originálu se to moc neodlišovalo. Takže nechápu, co proti mně pořád všichni mají.
* Pokud budete mít možnost promluvit v živém vysílání, řeknete celému národu nějaký šokující názor? Třeba to, co si myslíte o porotě... Jinými slovy, máte chuť říci jim v přímém přenosu do mikrofonu něco, co se jim třeba nebude líbit?
Celý národ se na ten pořad určitě dívat nebude, ale tak maximálně tři miliony lidí, to je první věc a druhá věc je ta, že toho bylo řečeno už dost a tolik, že se toho ani už více říct nedá.
* V soutěži SuperStar zbyli čtyři finalisté. Kterému z nich byste vítězství přála? Posíláte mu hlasy?
Nejvíce bych vítězství přála samozřejmě sobě, protože já jsem stejně ze všech nejlepší. Já jsem aspoň byla originální. Ale z finálové desítky bych si nejvíce přála, aby vyhrál Julian Záhorovský. Nejenže se mi líbí, jak vypadá, ale má i takový osobitý vystupování a nezaměnitelnej hlas, a když na něj koukám na obrazovce, tak vidím, že má všechno, co by podle mne měla ta superstar mít. Každou neděli jsem mu proto posílala esemeskou i hlas. Bohužel už vypadl. Ale tahle soutěž vznikla hlavně kvůli kšeftu pro telefonní operátory, kteří hodně vydělávají za poslané zprávy a telefonáty.
* Několikrát se hovořilo o vydání vašeho CD. Je něco takového na obzoru?
No, přišly mi nabídky od pěti vydavatelství. Všichni mi nabízeli, že mám natočit písničky od populárních zpěvaček od šedesátých let do současnosti, ale to jsem odmítla, protože ty písničky se mi zaprvé nelíbí a zadruhé, kdybych měla mít repertoár, tak aspoň vlastní, a nikoliv převzatý. Je to moje definitivní rozhodnutí a už ho nikdy nezměním.
* Při vašich vystoupeních v SuperStar to vypadalo, že vůbec necítíte trému. Opravdu jste před svým vystoupením necítila ani záblesk strachu nebo rozpaků?
Ne, necítila jsem žádnou trému. Z čeho a proč, prosím vás? Cítila jsem se u toho tak nějak ve svý kůži.
* Měla jste vůbec někdy z něčeho trému? Dovedete si vůbec představit, co je to mít trému?
Abych se přiznala, tak nedovedu. Je to pro mne úplně něco cizího. Slovo "tréma" vůbec neznám, to jsem nikdy neprožila.
* Podstoupila jste někdy test IQ, a pokud ano, tak s jakým výsledkem?
Ano, před čtyřmi roky, a vyšlo mi, že mám IQ 110, to odpovídá průměrné inteligenci.
* Nyní je již nějaký čas po vašem vystoupení v SuperStar. Jak se na to s odstupem času dívá vaše rodina?
Díváme se na to pořád všichni stejně. Mladší brácha se za mne stydí, starší brácha mě obdivuje, že konečně někdo v naší rodině bude schopnej. Tatínek mě pochválil a byl nadšenej, že umím udělat z hovna zlaté kuličky. Maminka o kvalitě mého výkonu nebyla nijak přesvědčená, ale rozhodně mě obdivovala, že jsem tam šla. Myslím, že ani nezáleží na tom, jak se na to oni dívají, tady je mnohem důležitější ten můj pohled. Já jsem plnoletá a můžu provádět to, co uznám sama za vhodné.
* Jak plánujete svůj další život?
Jsem veliká optimistka, takže plánuju, že se bude vyvíjet pozitivně. Příští rok bych měla odmaturovat a chtěla bych se přihlásit na školu, která je v Praze za Kotvou a u Klementina a je tam blízko i Národní knihovna. A to si zjistěte sami, jaká škola to je. Také bych se chtěla finančně úplně osamostatnit, abych nebyla na nikom závislá. Částečně se mi to podařilo už teď, to je pro mne ze všeho nejdůležitější. O to budu usilovat. A chtěla bych si i najít vlastní podnájem. Prostě být samostatná, to je moje priorita. Ostatním věcem budu dávat volnej průběh.
* Neuvažovala jste o tom využít svou popularitu třeba v politice a kandidovat ať už v jakýchkoli volbách?
Ano, o tom jsem uvažovala, ale až za rok, až budu mít aspoň maturitu, protože jinak by to byl trapas, nevím, jestli by mě lidé volili, kdyby znali moje názory. Kdyby znali moje radikální názory, tak by mě nejspíš nevolili. Já sama bych vůbec nevěděla, pro kterou českou politickou stranu bych se měla ve volbách rozhodnout, kdybych měla hlasovat. Každá ta strana měla dost špatný program. Já bych ty věci prostě dělala trošku jinak... No nevím, jestli by mě někdo podpořil.
* Chodíte do školy a ještě pak do noci pracujete na brigádě v supermarketu. Neuvažujete o tom přestat s brigádou a třeba si najmout agenta a pokusit se získat další peníze za další reklamy?
Jak jsem už naznačila v předchozí odpovědi, tak ze všeho nejdůležitější je pro mne finanční a materiální nezávislost, takže moje práce mě baví a nikdy bych ji za nic nevyměnila. Co se týká těch billboardů nebo reklam, tak mám s Bernardem uzavřenou smlouvu, že do konce roku 2005 nesmím být v žádné jiné reklamě ani billboardu, a ta smlouva se musí a bude dodržovat.
* Nevím, zda jsem byl první, koho napadlo, že to celé mohlo být předem geniálně naplánováno, pečlivě nacvičeno a provedeno s úmyslem dosáhnout právě takového efektu, jakého se dosáhlo. Tedy například, že vám vlastně vůbec nešlo o to dostat se do dalšího kola, ale naopak jste chtěla třeba vyvolat i tu rozepři s porotou...
Ne, nic nebylo předem naplánováno. Všechno to vzniklo až tam. Ten kolotoč kolem mne způsobili hlavně studenti z ČVUT, oni na tom nesou největší podíl viny. Já jsem zvyklá každému říkat věci tak, jak si je myslím, i porotě. Jsem přímá a někdo to nemůže rozdýchat, a to je jeden z mnoha důvodů, proč se kolem mne rozeběhl takový kolotoč.
* Vaši popularitu na internetu odstartovali studenti, kteří vám udělali první webové stránky. Vy jste se však o této jejich iniciativě překvapivě vyjádřila poněkud negativně. Proč si myslíte, že to mysleli špatně?
Myslím si, že by se studenti ČVUT měli zaobírat něčím užitečnějším než někoho hromadně podporovat v nějakém hlasování a než někomu vytvářet webové stránky. Podle mého názoru je to pro ně jen ztráta času. Kdybych chtěla, tak si ty stránky založím sama. Kromě internetových stránek mi poslali i několik desítek tisíc hlasů.
* Po tom, co jste se stala známou a populární, odvysílala televize Nova vaši druhou píseň, kterou jste měla také zazpívat porotě v úvodním kole SuperStar. Z jistých náznaků však někteří lidé usuzují, že tato druhá píseň mohla být dotočena dodatečně a pak nepravdivě vydávána za součást vašeho originálního úvodního vystoupení...
Můžu vás ubezpečit, že ta druhá píseň byla zpívána před komisí 9. ledna 2004 ještě před mým originálním vystoupením před porotou 11. ledna 2004. Rozhodně to nebylo dotočeno dodatečně, až když jsem se stala známou a populární.
* Neuvažovala jste o tom využít svou popularitu třeba v politice a kandidovat ať už v jakýchkoli volbách? Je mnoho lidí, kteří by vás volili...
Ano, o tom jsem uvažovala, ale až budu mít za rok aspoň maturitu, protože jinak by to byl trapas, nevím, jestli by mě lidé volili, kdyby znali moje názory. Kdyby znali moje radikální názory, tak by mě nejspíš nevolili. Já sama bych vůbec nevěděla, pro kterou českou politickou stranu bych se měla ve volbách rozhodnout, kdybych měla hlasovat. Každá ta strana měla dost špatný program. Já bych ty věci prostě dělala trošku jinak... No nevím, jestli by mě někdo podpořil.
* V čem ještě kromě zpěvu a angličtiny podle svého názoru vynikáte?
Skoro ve všem. Jsem všestranně nadaná. V jízdě na kole, v plavání, v kreslení a v malování, a hlavně v právu a legislativě. Tenhle předmět jsme začali brát ve škole a docela mi to jde.
* Na internetu jste opakovaně zveřejnila číslo svého mobilního telefonu. Nemáte s tím potíže? Nevolají vám třeba nějací úchylové?
Ne, nic takového se naštěstí nikdy nestalo. Když jsem zveřejnila svoje číslo při rozhovoru na internetu, volalo mi ten den odhadem tak 200 lidí a přišlo mi asi 150 esemesek. Já jsem to ani přesně nepočítala, to by se nedalo. Bylo toho strašně moc. Ty telefonáty jsem ani nebrala, ani by se to nedalo všechno stihnout. Některé zprávy byly pozitivní a lidé mi přáli hodně úspěchů a štěstí, jiné byly negativní, obsahovaly i vulgární nadávky, ale s něčím takovým musí počítat každý, kdo se stane trošku známý. Z toho si těžkou hlavu nedělám. Lidé si pravděpodobně chtěli vyzkoušet, jestli je to skutečně moje telefonní číslo. A bylo.
* Jeden z vašich ctitelů vám v chatu napsal, že se do vás zamiloval. Vy jste reagovala výzvou, aby vám zavolal. Víte, ostatní vaši ctitelé by možná rádi věděli, zda se z něho stal váš přítel nebo zda mají stále šanci oni. Můžete jim něco vzkázat?
Ne, můj přítel se z něj nestal. Je možné, že mě opravdu kontaktoval, ale v přívalu jiných telefonátů jsem jeho telefonát snad ani nezaznamenala. Nikoho nemám, žádného přítele.
* V diskusích na internetu se objevil názor, že na plakátech nejste vy, ale vaše dvojnice...
Byla jsem to já a fotila jsem se na ty billboardy. Možná, že mám nějakou dvojnici, ale nepředpokládám, že by ji tam dali. Proč by mi potom platili honorář, kdybych to nebyla já?
* Myslím si, že je zcela zjevné, že vyhrajete hvězdnou pěchotu. Jako vítězka se pak máte zúčastnit vysílání SuperStar. Půjdete tam?
Já bych se zdržela komentáře. Ono se říká, že mlčeti zlato a mluviti stříbro nebo že nejlepší obrana je ignorance nebo že moudřejší ustoupí, a ona je to pravda. Podle mého názoru jsem nebyla ze všech nejhorší a řada jiných soutěžících byla mnohem horší než já. Já jsem měla snahu naučit se anglický text a podle mého mínění se mi to povedlo. Náhodou jsem slyšela tu mou interpretaci smíchanou s originálem té písně a od toho originálu se to moc neodlišovalo. Takže nechápu, co proti mně pořád všichni mají.
* Pokud budete mít možnost promluvit v živém vysílání, řeknete celému národu nějaký šokující názor? Třeba to, co si myslíte o porotě... Jinými slovy, máte chuť říci jim v přímém přenosu do mikrofonu něco, co se jim třeba nebude líbit?
Celý národ se na ten pořad určitě dívat nebude, ale tak maximálně tři miliony lidí, to je první věc a druhá věc je ta, že toho bylo řečeno už dost a tolik, že se toho ani už více říct nedá.
* V soutěži SuperStar zbyli čtyři finalisté. Kterému z nich byste vítězství přála? Posíláte mu hlasy?
Nejvíce bych vítězství přála samozřejmě sobě, protože já jsem stejně ze všech nejlepší. Já jsem aspoň byla originální. Ale z finálové desítky bych si nejvíce přála, aby vyhrál Julian Záhorovský. Nejenže se mi líbí, jak vypadá, ale má i takový osobitý vystupování a nezaměnitelnej hlas, a když na něj koukám na obrazovce, tak vidím, že má všechno, co by podle mne měla ta superstar mít. Každou neděli jsem mu proto posílala esemeskou i hlas. Bohužel už vypadl. Ale tahle soutěž vznikla hlavně kvůli kšeftu pro telefonní operátory, kteří hodně vydělávají za poslané zprávy a telefonáty.
* Několikrát se hovořilo o vydání vašeho CD. Je něco takového na obzoru?
No, přišly mi nabídky od pěti vydavatelství. Všichni mi nabízeli, že mám natočit písničky od populárních zpěvaček od šedesátých let do současnosti, ale to jsem odmítla, protože ty písničky se mi zaprvé nelíbí a zadruhé, kdybych měla mít repertoár, tak aspoň vlastní, a nikoliv převzatý. Je to moje definitivní rozhodnutí a už ho nikdy nezměním.
* Při vašich vystoupeních v SuperStar to vypadalo, že vůbec necítíte trému. Opravdu jste před svým vystoupením necítila ani záblesk strachu nebo rozpaků?
Ne, necítila jsem žádnou trému. Z čeho a proč, prosím vás? Cítila jsem se u toho tak nějak ve svý kůži.
* Měla jste vůbec někdy z něčeho trému? Dovedete si vůbec představit, co je to mít trému?
Abych se přiznala, tak nedovedu. Je to pro mne úplně něco cizího. Slovo "tréma" vůbec neznám, to jsem nikdy neprožila.
* Podstoupila jste někdy test IQ, a pokud ano, tak s jakým výsledkem?
Ano, před čtyřmi roky, a vyšlo mi, že mám IQ 110, to odpovídá průměrné inteligenci.
* Nyní je již nějaký čas po vašem vystoupení v SuperStar. Jak se na to s odstupem času dívá vaše rodina?
Díváme se na to pořád všichni stejně. Mladší brácha se za mne stydí, starší brácha mě obdivuje, že konečně někdo v naší rodině bude schopnej. Tatínek mě pochválil a byl nadšenej, že umím udělat z hovna zlaté kuličky. Maminka o kvalitě mého výkonu nebyla nijak přesvědčená, ale rozhodně mě obdivovala, že jsem tam šla. Myslím, že ani nezáleží na tom, jak se na to oni dívají, tady je mnohem důležitější ten můj pohled. Já jsem plnoletá a můžu provádět to, co uznám sama za vhodné.
* Jak plánujete svůj další život?
Jsem veliká optimistka, takže plánuju, že se bude vyvíjet pozitivně. Příští rok bych měla odmaturovat a chtěla bych se přihlásit na školu, která je v Praze za Kotvou a u Klementina a je tam blízko i Národní knihovna. A to si zjistěte sami, jaká škola to je. Také bych se chtěla finančně úplně osamostatnit, abych nebyla na nikom závislá. Částečně se mi to podařilo už teď, to je pro mne ze všeho nejdůležitější. O to budu usilovat. A chtěla bych si i najít vlastní podnájem. Prostě být samostatná, to je moje priorita. Ostatním věcem budu dávat volnej průběh.
* Neuvažovala jste o tom využít svou popularitu třeba v politice a kandidovat ať už v jakýchkoli volbách?
Ano, o tom jsem uvažovala, ale až za rok, až budu mít aspoň maturitu, protože jinak by to byl trapas, nevím, jestli by mě lidé volili, kdyby znali moje názory. Kdyby znali moje radikální názory, tak by mě nejspíš nevolili. Já sama bych vůbec nevěděla, pro kterou českou politickou stranu bych se měla ve volbách rozhodnout, kdybych měla hlasovat. Každá ta strana měla dost špatný program. Já bych ty věci prostě dělala trošku jinak... No nevím, jestli by mě někdo podpořil.
* Chodíte do školy a ještě pak do noci pracujete na brigádě v supermarketu. Neuvažujete o tom přestat s brigádou a třeba si najmout agenta a pokusit se získat další peníze za další reklamy?
Jak jsem už naznačila v předchozí odpovědi, tak ze všeho nejdůležitější je pro mne finanční a materiální nezávislost, takže moje práce mě baví a nikdy bych ji za nic nevyměnila. Co se týká těch billboardů nebo reklam, tak mám s Bernardem uzavřenou smlouvu, že do konce roku 2005 nesmím být v žádné jiné reklamě ani billboardu, a ta smlouva se musí a bude dodržovat.
* Nevím, zda jsem byl první, koho napadlo, že to celé mohlo být předem geniálně naplánováno, pečlivě nacvičeno a provedeno s úmyslem dosáhnout právě takového efektu, jakého se dosáhlo. Tedy například, že vám vlastně vůbec nešlo o to dostat se do dalšího kola, ale naopak jste chtěla třeba vyvolat i tu rozepři s porotou...
Ne, nic nebylo předem naplánováno. Všechno to vzniklo až tam. Ten kolotoč kolem mne způsobili hlavně studenti z ČVUT, oni na tom nesou největší podíl viny. Já jsem zvyklá každému říkat věci tak, jak si je myslím, i porotě. Jsem přímá a někdo to nemůže rozdýchat, a to je jeden z mnoha důvodů, proč se kolem mne rozeběhl takový kolotoč.
 Anna Gleisnerová alias Dajdou během on-line rozhovoru se čtenáři iDNES. (20.4.2004) |
 Anna Gleisnerová alias Dajdou během on-line rozhovoru se čtenáři iDNES nápadně skrývala svůj úsměv.(20.4.2004) |
 Česká "Dajdou" při on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.(20.4.2004) |
 Česká "Dajdou" při on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.(20.4.2004) |
 Česká "Dajdou" při on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.(20.4.2004) |
 Česká "Dajdou" při on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.(20.4.2004) |
 Česká "Dajdou" - Anna Gleisnerová. |
 Anna Gleisnerová alias Dajdou. |
 ANNA GLEISNEROVÁ Osmnáctiletá studentka z Mladé Boleslavi přezdívaná Česká Dajdou žije s rodiči a mladším bratrem. Má ještě staršího bratra. V SuperStar šokovala porotu interpretací písně Thank You od zpěvačky Dido. Výkonem i jeho obhajobou získala velkou popularitu. |
 Česká "Dajdou" při on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.(20.4.2004) |
 Česká "Dajdou" při on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.(20.4.2004) |
 Česká "Dajdou" při on-line rozhovoru se čtenáři iDNES. Psy prý nemá ráda.(20.4.2004) |
 Česká "Dajdou" při on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.(20.4.2004) |
 Česká "Dajdou" pózuje s psíkem při on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.(20.4.2004) |
 Česká Dajdou Anna Gleisnerová |
