Renč - skandalista a sběratel cen

V létě, přesně 17. srpna, popřejte Filipu Renčovi k pětatřicátinám. Bude proč, tou dobou totiž skoro jistě jeho Rebelové zaplní letní kina, na prázdniny je to ten pravý film - písničky, pohoda a tak dále. Není to podívaná na ceny, ale to správné pro teplou letní noc. Ale jinak byla většina kariéry Filipa Renče spojena právě s cenami a skandály. Či s obojím najednou. Jako student posbíral dvě hlavní trofeje z festivalu filmových škol v Mnichově - za Zapadákov a Srdíčko, to byly roky 1987 a 1988. První z filmů mu vynesl i prestižní cenu FAMU Maxim.

Jeho filmová prvotina Requiem pro panenku byla nejnavštěvovanějším českým filmem své doby a hojně diskutovaným dílem - mimo jiné i pro způsob použití skutečného námětu a práci s ním. Sám Renč od té doby několikrát prohlásil, že skutečnost je pro něj jenom příběh, samotné vyprávění, postavy, jejich chování pak umělecká licence.

Oponenti namítali, že v tom případě ztrácí smysl slova "podle skutečného příběhu". Další roky pak byly spíše ve znamení krátkých útvarů - třikrát získal ceny Akademie populární hudby za videoklipy - Láska je láska (1993, Lucie Bílá a nemalý skandál se zákazem vysílání před desátou hodinou pro mravní pochybnost klipu), Zahrada rajských potěšení (1995, znovu Lucie Bílá) a konečně Medvídek (1999, skupina Lucie a další skandál, tentokráte pro údajnou propagaci drog).

Na konto si připsal také cenu Slovenské akademie populární hudby v roce 1993 za klip Ona je Madona Robo Grigorova. Mezitím (1995) natočil svůj druhý celovečerní film Válku barev. Jak diváci, tak i kritika ho však nijak nadšeně nepřijali - přesto získal dvě ceny. Českého lva za střih a hlavní cenu za kameru na festivalu v americkém San Diegu. Rozpačitě byl přijat také hraný dokument Polojasno z roku 1999 - deset let po listopadové revoluci.

V době, kdy umělecká budoucnost Filipa Renče nevypadala nijak nadějně, přišla ještě jedna rána - skandál s nařčením ze znásilnění. Nikdy se však nic neprokázalo a Renč byl všech obvinění zproštěn. Nicméně sám přilil olej do ohně, když využil přímý přenos z předávání hudebních cen v televizi k vlastní obhajobě. Rebelové zatím Renčovi vynahrazují dlouhé čekání na úspěch s celovečerním filmem.

Sklízejí chválu ze všech stran - od diváků i recenzentů. Ovšem i ti, kdo na žádném Renčově filmu nikdy nebyli, znají jeho režie velmi dobře.Z reklam - stačí jen připomenout některé zákazníky: Dobrá V oda, Mazda, Danone... Několikrát dal Renč najevo svůj poněkud nevraživý vztah k osobě ředitele televize Nova, Vladimíru Železnému: "Považuji tohoto člověka za morálně nestravitelného.Navíc mě mrzí, že televize Nova podstatně méně podporuje umělecké projekty než Česká televize.P an Železný si zřejmě myslí, že všude byl a všemu rozumí. Považuje se nejspíš za jakéhosi tátu národa, a to je trapné."