Jiní ovšem vidí pokládají toto vysvětlení za značně násilné a aprílové žerty vysvětlují jako odraz proměnlivosti počasí v tomto měsíci. I takové zdůvodnění však podle Mezgera kulhá.
Aprílové žertíky jsou celoevropským jevem, který se dodržuje i jižně od Alp, kde je přitom měsícem proměnlivého počasí březen. Pokud by tedy zdůvodnění sedělo, museli by se Italové a Španělé vyvádět aprílem už 1. března.
Německý národopisec vidí původ aprílu spíš v tradičních zvycích kolem zemědělského přelomu roku, tedy nového kultivačního období.
V dávných dobách byly ostatně až Velikonoce vnímány jako začátek nového roku. Duben byl v Evropě považován celý za zlomový a proto se slaví jak jeho první den, tak i poslední v podobě "čarodějnic".
Zatímco aprílové žerty na 1. dubna mají spíše intelektuální charakter a útočí na schopnost rychle se orientovat, co je pravděpodobné a co ne, vztahují se k čarodějnicím žerty spíše hrubějšího zrna, páchané jakoby zlými duchy, kteří se zlobí, že ztrácejí svou zimní moc.
Kult aprílu pěstují v moderní době zejména média. Na denním pořádku jsou novinové kachny v podobě seriózně se tvářících zpráv. I nejmenší lokální deník považuje za povinnost vyvést své čtenáře a informuje o odstřelu komína místní továrny, záchraně bortícího se mostu či nečekaném příjezdu Michaela Jacksona do místní diskotéky. Zájemci, kteří se nahrnou ke sledování těchto pozoruhodností, však narazí pouze na novináře, kteří tak mají příležitost referovat v dalším vydání o tom, kolik lidí se nechalo napálit.
Jeden z nejznámějších novinářských aprílů, na který naletěl dosud snad rekordní počet lidí, je zpráva jistého durynského deníku z počátku 20. století, že kvůli přebytkům ve státní kase budou úřady vyplácet zpět část daní; kdo si pospíší, bude mít své jisté.
Nával před úřední budovou byl 1. dubna skutečně masový a zabarikádovaní úředníci jen s obtížemi odráželi požadavky davu na vrácení přeplatků.
Na druhé straně na aprílové zprávy naletí často i sami novináři.
Například tento týden vydali jako vážně míněnou zprávu, že paleontologické muzeum v Mnichově bude vydražovat unikátní zkamenělinu plže-amonita, starou 150 milionů let. Tu údajně našly dvě studentky přímo v dlažební desce na nádvoří muzea. Pro velký zájem musela být nakonec zpráva několikrát odvolávána jako předčasný aprílový žert.
