Proč mají velryby na hlavě vodotrysk?

I když to podle jména tak vypadá, není velryba velká ryba, ale savec. Na rozdíl od ryb, které mají žábry a stačí jim vzduch rozpuštěný ve vodě, dýchají savci plícemi, takže se musí pro svůj příděl kyslíku čas od času vynořit nad hladinu. Potápěči mají ústí dýchací trubice namířené přímo vzhůru, aby se při nadechování nemuseli vynořovat. O tom, že je to praktické, vědí i velryby - nosní otvory mají na temeni hlavy, takže i během výměny vzduchu mohou sledovat, co se děje ve vodě. Na rozdíl od potápěčů, kteří na jedno nadechnutí vydrží pod vodou nanejvýš několik minut, si však velryba nabere zásobu vzduchu, která jí vystačí až na hodinu. Pak ovšem musí vyplout k hladině, vyfouknout mohutný proud vydýchaného, zahřátého vzduchu - a právě ten zdálky vypadá jako vodotrysk stoupající z velrybího hřbetu. Protože velryby žijí ve studených krajích, vydechnutá vodní pára se rychle srazí a v kapičkách dopadá na hladinu. Tento vynález přírody pomohl velrybám přežít tisíce let v chladném, rozlehlém oceánu. Posloužil však také námořníkům z velrybářských lodí, jimž »vodotrysk« v dálce napověděl, kam zamířit zrak, kormidlo a nakonec i harpunu. Dnes patří velryby k nejohroženějším živočichům na světě.