* Vzpomenete si, jak jste se dali s Milanem dohromady?
Začalo to v době, kdy mu bylo sotva osmnáct - chodila jsem s Milanovou sestrou do jedné třídy na obchodní akademii a ona jednou přivezla domů třídní fotku. No a Milan mě na ní viděl a sehnal si moje číslo.
* Pak první schůzka, první polibek...
To zase ne, tehdy jsem pracovala v Itálii. Ale líbila jsem se mu, takže jsme si další rok psali. Až potom to začalo.
* Jak jste se jako modelka dostala do světa?
Začínala jsem jako osmnáctiletá v Praze, ale už po třech týdnech jsem odjela do Milána. Šlo to ráz naráz. Na jedné přehlídce si mě všimla milánská agentura, tak jsem tam hned odjela, dařilo se a já zůstala na rok a půl. Výborná zkušenost. I proto, že jsem se tam naučila pořádně italsky, což se nám s Milanem zanedlouho hodilo.
* Co vám na tom mladém bláznovi do fotbalu imponovalo?
Byl hrozně hodný. To sice pořád je, ale víte, jak to chodí - když je vztah na začátku, tak to prožíváte víc. A on mi všechno pochválil, cokoli jsem udělala, bylo stoprocentní, a vlastně nenašel nic, co by se mu na mně nelíbilo. Taky byl neuvěřitelně galantní, což se málo vidí. Otvíral mi dveře, přisunul židli... To se mi na něm líbí dodnes.
* Tohle mi říkali i chlapi z Vigantic - kdykoli prý přijde do hospody, všechny nahlas pozdraví a podá jim ruku.
On nemá zapotřebí dělat ze sebe hvězdu. A navíc dobře ví, že by ve Viganticích s namyšleným chováním neuspěl.
* Jak snášíte fakt, že je pro něj fotbal odmalička na prvním místě?
Máte pravdu, je pro něj tím nejdůležitějším. Ale nezanedbává mě. Není to tak, že by měl fotbal a potom dlouho nic. Já jsem hned v závěsu.
* Bavíte se doma o jeho zápasech?
Něco si řekneme, ale jdeme po povrchu. Určitě s ním neprobírám taktiku. I na stadiony chodím jen proto, že ho mám ráda. I když... to se v teď v Portugalsku změnilo.
* Takže jste podlehla atmosféře mistrovství?
Přesně. I kdyby Milan nehrál, tak bych příště na takový turnaj jela a fandila, protože se mi strašně líbí, jak to lidi stmelilo. Bylo krásné, když vedle sebe skákali manažeři a studenti. I to, že si spousta lidí musela kvůli fotbalu ledacos odepřít, ale stejně přicestovali.
* Vadilo by vám, kdyby Milan přestoupil z Anglie třeba do španělského klubu?
V Liverpoolu zůstanu ráda, vždyť jsme tam nedávno koupili dům. Ale jestli se máme stěhovat, tak to určitě řešit nebudu. Neukápne jediná slza, i když tam mám dost kamarádek.
* Která je z nich je nejdůležitější?
Samozřejmě Pavlína Šmicrová, manželka Milanova spoluhráče Vládi. S tou si voláme každý den. A i když Šmicrovi bydlí docela daleko od města, tak se jednou týdně stejně sejdeme někde na půli cesty na kafi nebo se jdeme projít s jejich dětmi... A o fotbale se určitě nebavíme. Jsme ženský.
* Už jste smířená s tím, že obětujete svoji kariéru Milanovu fotbalu?
Rozhodla jsem se dobrovolně a vyhovuje mi to. Milan mě k ničemu nenutil. Vemte si to - když přestoupil z Baníku do Liverpoolu, tak na rozdíl ode mě neuměl anglicky. A byla tam spousta věcí k zařizování, od nového bydlení až k bankovním účtům. Ano, strašně mu pomáhali Patrik Berger s Vláďou Šmicrem, ale já měla času víc. Takže jsem tu ani nepořádala žádné rozlučky, jen jsem se přirozeně sebrala, odjela do Anglie a zůstala tam napořád.
* Vaříte?
To mě baví, takže žádný problém.
* Milan má asi vysoké nároky, babička s mámou mu odmalička podstrojovaly.
No jasně, ale dělají třeba kynuté knedlíky a buchty, což on si moc nemůže dovolit. Já mu klidně kačenu se zelím taky upeču, ale jinak se snažím vařit zdravě, hlavně kuřecí maso.
* Přemýšlíte už o dětech?
Na to jsme mladí, ale náš vztah k tomu zatím směřuje. Svatba a děti snad jednou přijdou, jen to určitě nebude letos v létě.
Začalo to v době, kdy mu bylo sotva osmnáct - chodila jsem s Milanovou sestrou do jedné třídy na obchodní akademii a ona jednou přivezla domů třídní fotku. No a Milan mě na ní viděl a sehnal si moje číslo.
* Pak první schůzka, první polibek...
To zase ne, tehdy jsem pracovala v Itálii. Ale líbila jsem se mu, takže jsme si další rok psali. Až potom to začalo.
* Jak jste se jako modelka dostala do světa?
Začínala jsem jako osmnáctiletá v Praze, ale už po třech týdnech jsem odjela do Milána. Šlo to ráz naráz. Na jedné přehlídce si mě všimla milánská agentura, tak jsem tam hned odjela, dařilo se a já zůstala na rok a půl. Výborná zkušenost. I proto, že jsem se tam naučila pořádně italsky, což se nám s Milanem zanedlouho hodilo.
* Co vám na tom mladém bláznovi do fotbalu imponovalo?
Byl hrozně hodný. To sice pořád je, ale víte, jak to chodí - když je vztah na začátku, tak to prožíváte víc. A on mi všechno pochválil, cokoli jsem udělala, bylo stoprocentní, a vlastně nenašel nic, co by se mu na mně nelíbilo. Taky byl neuvěřitelně galantní, což se málo vidí. Otvíral mi dveře, přisunul židli... To se mi na něm líbí dodnes.
* Tohle mi říkali i chlapi z Vigantic - kdykoli prý přijde do hospody, všechny nahlas pozdraví a podá jim ruku.
On nemá zapotřebí dělat ze sebe hvězdu. A navíc dobře ví, že by ve Viganticích s namyšleným chováním neuspěl.
* Jak snášíte fakt, že je pro něj fotbal odmalička na prvním místě?
Máte pravdu, je pro něj tím nejdůležitějším. Ale nezanedbává mě. Není to tak, že by měl fotbal a potom dlouho nic. Já jsem hned v závěsu.
* Bavíte se doma o jeho zápasech?
Něco si řekneme, ale jdeme po povrchu. Určitě s ním neprobírám taktiku. I na stadiony chodím jen proto, že ho mám ráda. I když... to se v teď v Portugalsku změnilo.
* Takže jste podlehla atmosféře mistrovství?
Přesně. I kdyby Milan nehrál, tak bych příště na takový turnaj jela a fandila, protože se mi strašně líbí, jak to lidi stmelilo. Bylo krásné, když vedle sebe skákali manažeři a studenti. I to, že si spousta lidí musela kvůli fotbalu ledacos odepřít, ale stejně přicestovali.
* Vadilo by vám, kdyby Milan přestoupil z Anglie třeba do španělského klubu?
V Liverpoolu zůstanu ráda, vždyť jsme tam nedávno koupili dům. Ale jestli se máme stěhovat, tak to určitě řešit nebudu. Neukápne jediná slza, i když tam mám dost kamarádek.
* Která je z nich je nejdůležitější?
Samozřejmě Pavlína Šmicrová, manželka Milanova spoluhráče Vládi. S tou si voláme každý den. A i když Šmicrovi bydlí docela daleko od města, tak se jednou týdně stejně sejdeme někde na půli cesty na kafi nebo se jdeme projít s jejich dětmi... A o fotbale se určitě nebavíme. Jsme ženský.
* Už jste smířená s tím, že obětujete svoji kariéru Milanovu fotbalu?
Rozhodla jsem se dobrovolně a vyhovuje mi to. Milan mě k ničemu nenutil. Vemte si to - když přestoupil z Baníku do Liverpoolu, tak na rozdíl ode mě neuměl anglicky. A byla tam spousta věcí k zařizování, od nového bydlení až k bankovním účtům. Ano, strašně mu pomáhali Patrik Berger s Vláďou Šmicrem, ale já měla času víc. Takže jsem tu ani nepořádala žádné rozlučky, jen jsem se přirozeně sebrala, odjela do Anglie a zůstala tam napořád.
* Vaříte?
To mě baví, takže žádný problém.
* Milan má asi vysoké nároky, babička s mámou mu odmalička podstrojovaly.
No jasně, ale dělají třeba kynuté knedlíky a buchty, což on si moc nemůže dovolit. Já mu klidně kačenu se zelím taky upeču, ale jinak se snažím vařit zdravě, hlavně kuřecí maso.
* Přemýšlíte už o dětech?
Na to jsme mladí, ale náš vztah k tomu zatím směřuje. Svatba a děti snad jednou přijdou, jen to určitě nebude letos v létě.
 Milan Baroš děkuje divákům po zápase s Dánskem, ve kterém dal dva góly. |
 Milan Baroš s přítelkyní Evou Kiliánovou na ruzyňském letišti, kam 2. července přiletěla česká fotbalová výprava z Portugalska. |
 Milan Baroš s přítelkyní Evou Kiliánovou na ruzyňském letišti, kam 2. července přiletěla česká fotbalová výprava z Portugalska. |
 Eva Kiliánová |
 Eva Kiliánová |
 Modelka Eva Kiliánová na ruzyňském letišti, kam 2. července přiletěla česká fotbalová výprava z Portugalska. |
