Připadám si nedospělý

- Jako jeden z mála Čechů zdolal filmový Olymp; za Ostře sledované vlaky získal v roce 1969 Oscara. Natočil i další dodnes uváděné filmy jako Rozmarné léto, Postřižiny nebo Slavnosti sněženek. Dneska ovšem filmový režisér Jiří Menzel režíruje spíš v divadlech a také sám hraje. Před časem prohlásil, že film je jeho žena a divadlo milenka. Nyní ho ovšem živí právě milenka. Jiří Menzel o sobě říká, že když začínal, chtěl dělat dobré filmy jako Martin Frič. Jeden za druhým a slušně a poctivě. "Jako bych už tenkrát vytušil, že dneska těžké téma je zítra legrace. Anebo příšerná nuda. Kdežto dobře udělané lehké téma je dobré i po třiceti letech. O vážných filmech se píšou knížky, člověk si jich váží, ale už se na ně bojí koukat. Anebo to nějak přetrpí, a pak řekne, že to je krásný film a nepřizná se, že spal."

Nedávno jste v Itálii dostal cenu za celoživotní dílo, rozšíříte ho ještě?
Myslíte, že jsem u konce? To se mýlíte. Nechci, aby to bylo uzavřené. Mám znalosti, zkušenosti i cit; ještě bych je mohl zúročit. Ale chybí mi konkrétní podnět. Svěrák mi měl napsat scénář, pak se dal dohromady se Smoljakem, ale mají toho moc. Ta látka je zajímavá, líbí se mi, jenže sám ji udělat neumím. A je mi žinantní žebrat u někoho jiného a ani nevím, na koho bych se obrátil. Mrzí mě, že mi různí lidé posílají náměty, nabízejí knížky a myslí si, že já sám si můžu poručit - tak a tohle budu dělat. To je nesmysl. Film se dneska nedá natočit tak, že si to někdo vymyslí. Pro mě je jediná možnost, aby nějaký producent měl ke mně důvěru, na film peníze a tu práci mi nabídl. Takhle jsem to dělal celý život. Ale přesvědčovat producenty, lámat sponzory, doprošovat se, a pak se zaťatými zuby udělat něco, na co nakonec přijde dvacet tisíc diváků, na to nemám chuť.

A jak snášíte fakt, že už asi nenatočíte Hrabalovo Obsluhoval jsem anglického krále?
To by bylo na dlouhé povídání. Ale někde v koutku duše chovám naději, že to přece jen budu dělat. Zvlášť na téhle věci mi záleží. Je to něco jako coitus interruptus.

Natočil jste řadu hrabalovských filmů a přitom vůbec nemilujete zaplivané hospody a opilecké promluvy. Jak to jde dohromady?
Nevím. Mám rád Bohumila Hrabala, ale to neznamená, že musím mít rád hospodu. Souvisí to s tím, že všechno, co dělám, se snažím udělat, jak nejlíp umím. Nemám rád motorky, a natočil jsem film o motocyklových závodech. Nemám rád pivo, a točil jsem v pivovaru. To je věc profesionálního zájmu. Všude jsou živí lidé. I v hospodě. Řekl bych, že s panem Hrabalem jsme si právě proto dobře rozuměli, že jsme byli každý jiný.

Ve vašich filmech často hrají stejní herci. Čím na vás zapůsobili?
Především jsou to osobnosti. S neosobností nemůžete jít na stříbrné plátno. Abyste se na někoho vydrželi hodinu a půl koukat, musí na něm něco být. Takových herců není moc. A u mě to ještě musí být kamarádi. Potřebuju s nimi mít co nejužší vztah. Jsem konzervativní člověk a těžko se smiřuju s novým prostředím i s novými lidmi. Nejraději pracuju s těmi, které už znám. To se týká i kameramana, muzikanta, vedoucího výroby... Vždycky jsem se rád obracel na někoho, s kým jsem už měl dobrou zkušenost. To platí i o divadlech, ve kterých dělám. Třeba v Českých Budějovicích už mám jakousi kotvu. Pokud mě budou lákat jinam, museli by mně slíbit mnohem víc peněz, aby mi stálo za to přesazovat se. A seznamovat se s jinými lidmi.

Co si představujete pod slovy být nahoře?
Was heisst být náhorše? Že máte peníze, že jste takzvaně za vodou nebo že máte moc a vliv? Ono je dobré, když jste nahoře, ale jenom tak, aby vám zároveň zůstaly nohy na zemi. Vždycky jsem se bál, abych nezblbnul.

Ale dá se s nohama na zemi natočit film?
Nedávno jsem byl na akci, kde bylo hodně lidí a čtyři z nich za mnou sami od sebe přišli, že mají rádi moje filmy. A že by si přáli, abych zase nějaký udělal. To se mi děje často a nejen tady. Ve Švédsku, v Maďarsku i jinde mi lidé z branže říkají - je škoda, že netočíte filmy. To mi samozřejmě dělá dobře, lichotí to mé ješitnosti. Ale chovám se trošičku jako upejpavá panna, protože se mi upřímně řečeno do filmování nechce. Je to spousta práce, a pak film jde čtrnáct dní v kinech a nic z toho. Akorát se vám smečka kritiků bude posmívat, i když to uděláte, jak umíte nejlíp. Začnou vás srovnávat s Tarantinem a s Oliverem Stonem a vy abyste chodil kanály. Na to nemám nervy. Film taky hrozně moc stojí. Jeden z důvodů, proč jsem chtěl dělat "Krále", byl, že existovala šance, že se nebude točit za české peníze. V době, kdy nemocnicím chybějí miliony, mám jich já patnáct vyhodit za film? To mě trošku irituje.

Vždycky jste působil dojmem spíš mírného, vlídného člověka. Poslední dobou jste ale měl konflikt s mladými filmaři, sešvihal producenta... Změnil jste se?
Vůbec ne. Sirotek to byla nutnost, které jsem se nemohl vyhnout. Některé věci se mají trestat. A já jsem měl možnost to udělat. Je-li člověk potupen, má se bránit. Ani teď toho nelitiju. Spousta lidí mně k tomu gratuluje a závidí mi to. Bohužel jsem si taky myslel, že to třeba vyprovokuje, přesvědčí Železného, že opravdu chci Anglického krále dělat. On se ale tváří, že asi ne. Prostě chce někoho jiného. To ovšem není jen na rákosku. A ten mnohokrát citovaný výrok o mladých filmařích? Nebojím se některé věci říkat právě proto, že je nemyslím zle. Když jsem se v Uherském Hradišti vyjádřil o mladých filmařích jako o spratcích, řekl jsem to spíš ze srandy, v nadsázce. Kdybyste byl na divadelní zkoušce a slyšel, jak mluvím s herci, které miluju, pochopil byste to. Ale když se tyhle dvě věci dají dohromady s tím, že jsem ve zlém odešel z FAMU, je to pro některé hloupé novináře vítané sousto.

Takže, kdyby vás někdo napadl z projevů stařecké nesnášenlivosti, řekl byste...
Že je vůl. Že neumí číst mezi řádky. Nebo schválně některé věci nechce vidět. Ona je v tom do jisté míry zlá vůle. Prostě - podívejte se na něj, už je v háji. Ale ten výrok opravdu nebyl míněn zle. A kdo mě zná, ví, že nejsem zahořklý. Možná jsem pesimističtější, než jsem býval, ale stačí se podívat na má představení, inscenuju samé veselé věci. Kdybych byl zahořklý, vypadalo by to, co dělám, úplně jinak.

Co s vámi dělá skutečnost, že jste na prahu sedmé desítky života?
Špatně snáším to slovo šedesát. Fyzicky se cítím líp než v padesáti. A protože nemám děti, tak mi pořád nedochází, že je mi tolik, kolik mi je. A když mi to někdo připomene, nerad to slyším. Jsem prostě ješitný.

Nemrzí vás, že nemáte děti?
Ne. Myslím, že jeden Menzel úplně stačí.

A nechybí vám žena jako dlouholetá životní partnerka?
To by byla nuda. Je tolik ženských, proč pořád jedna a ta samá? To říkám smrtelně vážně. Měl jsem štěstí na chytré holky, hodně mě naučily a za hodně věcí, které jsou ve mně dobré, vděčím právě jim.

Pan ministr Motejl mi nedávno řekl, že v určitém věku už není důležité, s kým jdete do postele, ale kdo vás do ní uloží. Nebude to spíš manželka než chytrá holka - milenka?
Já jsem měl svou maminku a každá jiná ženská, která si na ni začala hrát, mě jenom otrávila. Nikdy jsem nestál o pečovatelku. To člověka uráží. Možná, že někdy budu potřebovat ošetřovatelku, ale pak ať je to ošetřovatelka profesionální. Nemám právo obtěžovat mně blízkého člověka svými nemocemi.

Dovedete si sám sebe představit jako důchodce, který sedí v parčíku a krmí holuby?
To ne, k holubům nemám žádný vztah. Ale být zalezlý doma a číst si a dělat dlouhý nos na svět a na ostatní chudáky, kteří musí pracovat, to by se mi docela líbilo. Bohužel jsem si během svého takzvaně produktivního věku v normalizaci nedokázal vydělat tolik, abych mohl mít slušné stáří, nedokázal jsem se pořádně zaopatřit. A slušný život můžu vést jen díky tomu, že pořád dělám, i když jsem ve věku, kdy už bych mohl dostávat důchod a na všechno se vykašlat.

Často tvrdíte, že si pořád připadáte jako nedospělý, není to jen snaha o působivý image?
To není image, ale tím, že nemám děti, si opravdu připadám nedospělý. Takže i před mladšími lidmi se cítím míň fotrovský. Moje nedospělost pramení také z toho, že mě pořád ještě štve, že člověk už od mládí ví, jak by asi měl vypadat svět, aby byl spravedlivý, a postupem let dospívá k tomu, že svět je jiný a že ho nejde změnit. Je ale pravda, že na stará kolena si trošičku víc začínám pěstovat sebevědomí. Říkám si, že když o mně tolik lidí tvrdí, že jsem dobrý, asi na tom něco bude.

Kde vidíte hranici mezi zdravým sebevědomím a arogancí?
Tu má každý člověk v sobě. Nikdo nemá právo svým sebevědomím urážet druhého. Aroganci vidím asi takhle - nejdříve já a teprve pak ti ostatní. Sebevědomí je něco jiného - mám právo být s ostatními jako rovný s rovnými, protože nejsem horší než ostatní. A chraň mě pámbu, abych si myslel, že jsem něco lepšího než vy.

Myslíte si, že se skromností se dá někam dojít?
Ona je skromnost a skromnost, já bych dal přednost slovu slušnost. To znamená nevytahovat se. Panenko, sedávej v koutě, všimnou si tě, asi dneska nefunguje. Nemůžete žít v iluzi, že si vás lidi všimnou. Doba je tak povrchní, že pokud na sebe neupozorníte, nikdo o vás neví. A někteří lidé toho velice zneužívají; jde jim spíš o to na sebe upozornit, než něco pořádně udělat. A je jim k tomu dobrý jakýkoliv prostředek. Tahle doba přeje dryáčníkům a exhibicionistům.

Jaký pocit ve vás převažuje z uplynulých devíti let?
Takové malé nasrání. Pramení z toho, že jsme podcenili, že mezi námi jsou darebáci. Mám na to jednu paralelu. V osmašedesátém roce byl národ jednotný a nadšený z toho, jak se dokázal zbavovat komunistů. A ejhle, během roku se najednou vyrojili gauneři. Dobytek, který se rychle začal kamarádit s Rusáky a dělat kariéry. Po dvaceti letech se zase nadšeně cinkalo klíči a říkali jsme si - tak a konečně bude demokracie. A než jsme se stačili rozkoukat, už někteří věděli, kde se co dá ukrást, jak se vyšplhat nahoru. A ty naivy, co udělali revoluci, postupně vystrkali parvenuové, lidé, kteří pochopili, že přes politiku se dá dělat kariéra. Najednou je těch vyčuránků v politice většina a ti, co byli na začátku, všichni ti disidenti a slušní lidé, jsou dávno v háji. Zůstalo jich tam pár. A útočí se proti nim, proti Havlovi a dalším skoro jako za bolševika. A ti, co začali podnikat, dělat obchůdky, restaurace a s velikým rizikem budovat kapitalismus, jsou dušeni těmi, kteří dokázali včas ukrást hodně. Nejsme na jedné lodi. Nebo lépe řečeno jsme, jenže do ní teče a zatímco naivové o sto šest pumpují, aby loď zachránili, ti, kteří mají ty díry na svědomí, jsou už dávno v pohodlí záchranných člunů.

Opravdu vás to tak překvapuje?
Když já jsem si bláhově myslel, že tenhle národ má výhodu, že je malý a všichni na sebe vidíme, a tudíž se nedá tak snadno švindlovat. Navíc jsme se mohli poučit ze zkušeností těch před námi a některým věcem se vyhnout. Ale to je možná právě projev té mojí nedospělosti. Jenže tady mohl být pořádek, před pěti lety tu jistá šance byla. A jak se to všechno rozeštvalo, rozhádalo. Zbytečně. A zapomněly se udělat některé zákony a v těch skulinkách se najednou spoustě lidí daří dobře, aniž by něco vytvořili. Na úkor ostatních. A my nemáme morální sílu, abychom se na ty darebáky naštvali a zatočili s nimi; každý z nás má trošku špatné svědomí.

Filmový a divadelní režisér a herec Jiří Menzel tvrdí, že je-li člověk potupen, má se bránit

Autor:
  • Nejčtenější

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

22. března 2024  19:07,  aktualizováno  20:05

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

24. března 2024

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

26. března 2024  15:14

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila....

Budu upřímná, jedno dítě mi stačí, přiznává Patricie Pagáčová

22. března 2024

Moderuje jenom výjimečně. Patricie Pagáčová se cítí být především herečkou. I když na velkou roli...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Leona Machálková učila svoji pákistánskou „snachu“ česky

29. března 2024

Konečně mohla Leona Machálková (56) v Praze přivítat přítelkyni svého syna Artura Šípka (21) Zehru....

Žiju v pekle, říká Christina Applegate o životě s roztroušenou sklerózou

29. března 2024

Herečka Christina Applegate (52), známá především díky roli Kelly Bundové ze sitcomu Ženatý se...

Adept na Bonda poznal svou manželku v 18 letech. Jí bylo 42

29. března 2024  10:38

Před pár týdny se kolem hollywoodského fešáka Aarona Taylor-Johnsona (33) vyrojily spekulace, že by...

Leona Machálková učila svoji pákistánskou „snachu“ česky

29. března 2024

Konečně mohla Leona Machálková (56) v Praze přivítat přítelkyni svého syna Artura Šípka (21) Zehru....

O panenství přišla Wilsonová v 35 letech. Lidé nemají být pod tlakem, říká

28. března 2024  18:18

Australská herečka a komička Rebel Wilsonová (44) prozradila, že o panenství přišla relativně...

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Administrativní pracovník

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Praha

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...