Souhlasíte s tím, že Harry Potter je určen pro čtenáře od devíti do 99 let?
Tak zní doporučení uvedené v prvním dílu a já je mohu jen potvrdit. Protože mým dětem se Potter líbí taky, a to je jim přes třicet! Ale Harry se od samého začátku líbil i mně. Dost na to, abych ho hned při prvním čtení měl chuť překládat. Ovšem když jsem překládal Kámen mudrců, myslel jsem, že jde jen o jedinou knížku. Pak mi zAlbatrosu poslali druhý díl, přečetl jsem si rozhovor s paní Rowlingovou a poněkud užasle jsem zjistil, že Potter bude mít sedm dílů. To jsem teprve pochopil, co mě všechno čeká. Naštěstí jsem mohl požádat o spolupráci bratra.
Neměl jste dost času na překlad?
Ten čas byl skutečně rozhodující. Anglický majitel práv trval na časovém rozvrhu vydávání jednotlivých dílů, a my jsme přitom v Čechách začali mnohem později než jinde. To bych už sám nestihl. Volba byla nasnadě, protože můj bratr Pavel pro Albatros překládal taky, i když v jiných žánrech. Takže jsme na Pottera vytvořili rodinný tandem, jeden překladatel už by to vážně nestačil. Vždyť kromě základní řady už vycházejí i doplňkové tituly. A také musíme překládat text filmu.
Překládat ve dvou asi není snadné...
I když jsme na to dva, dbáme, aby to bylo jako z jedné ruky. Jestli to ale bude takhle přibývat dál, budeme možná litovat, že nás doma nebylo jedenáct jako Klapzubáků. U tak rozsáhlého projektu je ovšem náročné, aby překladatel udržel jednotné pojmy a výrazy. To i když to dělá sám, a pro dva je to ještě náročnější. Právě proto máme společný slovníček, který neustále doplňujeme a posíláme si ho z jednoho počítače do druhého.
Zvláštností knížky jsou vámi zcela nově vytvářené výrazy. Odkud ty se vzaly?
Harry je přece jen především knížka pro děti. Pro mě bylo nepředstavitelné, i když v některých jazycích to tak zůstalo, že by se tam hrál Quidditch a po hřišti létal červený Quaffle. Právě nad názvem nejoblíbenějšího čarodějnického sportu jsem si lámal hlavu dost dlouho. Nakonec jsem ho vymyslel večer na procházce s naším jezevčíkem, to mám největší klid a pohodu. Nebo taková jména jednotlivých bradavických kolejí. Havraspár je téměř doslovný překlad, Nebelvír vzdáleně vychází zokřídleného lva, který se v anglickém Gryffindor ozývá, v Mrzimoru je kousíček anglického slova huff neboli zlost. Zmijozel zase vychází ze syčivé podoby anglického Slytherinu. Takže mix překladu, zvukové podoby a volné intuice, který v češtině musí dobře znít a navzájem se odlišit. Chtěl jsem dodržet i tak zdánlivou maličkost jako jinou koncovku u každého z těch názvů. Hodně výrazů z posledních dílů je od Pavla. Byl to výsledek mnoha vzrušených debat po telefonu, protože já žiji v Novém Boru a on je Pražák.
Jak například vzniklo jméno Ufňukané Uršuly?
Ta se přece v originálu jmenuje úplně jinak. Anglická literatura vůbec a paní Rowlingová zvlášť má zálibu v aliteracích. Tedy v tom, aby dvojdílná jména začínala stejnými písmeny. Snažíme se to dodržovat a zní to dobře i česky. Stejně dobře to tedy mohla být Brečlavá Bedřicha nebo Fňukavá Filipina. Nakonec ale můžete použít jen jedno.
Přišel jste na to, jak tvořila názvy v knize autorka?
Jednoduše si je vymyslela a my to po ní musíme překládat. To je vždycky těžší.
Tak zní doporučení uvedené v prvním dílu a já je mohu jen potvrdit. Protože mým dětem se Potter líbí taky, a to je jim přes třicet! Ale Harry se od samého začátku líbil i mně. Dost na to, abych ho hned při prvním čtení měl chuť překládat. Ovšem když jsem překládal Kámen mudrců, myslel jsem, že jde jen o jedinou knížku. Pak mi zAlbatrosu poslali druhý díl, přečetl jsem si rozhovor s paní Rowlingovou a poněkud užasle jsem zjistil, že Potter bude mít sedm dílů. To jsem teprve pochopil, co mě všechno čeká. Naštěstí jsem mohl požádat o spolupráci bratra.
Neměl jste dost času na překlad?
Ten čas byl skutečně rozhodující. Anglický majitel práv trval na časovém rozvrhu vydávání jednotlivých dílů, a my jsme přitom v Čechách začali mnohem později než jinde. To bych už sám nestihl. Volba byla nasnadě, protože můj bratr Pavel pro Albatros překládal taky, i když v jiných žánrech. Takže jsme na Pottera vytvořili rodinný tandem, jeden překladatel už by to vážně nestačil. Vždyť kromě základní řady už vycházejí i doplňkové tituly. A také musíme překládat text filmu.
Překládat ve dvou asi není snadné...
I když jsme na to dva, dbáme, aby to bylo jako z jedné ruky. Jestli to ale bude takhle přibývat dál, budeme možná litovat, že nás doma nebylo jedenáct jako Klapzubáků. U tak rozsáhlého projektu je ovšem náročné, aby překladatel udržel jednotné pojmy a výrazy. To i když to dělá sám, a pro dva je to ještě náročnější. Právě proto máme společný slovníček, který neustále doplňujeme a posíláme si ho z jednoho počítače do druhého.
Zvláštností knížky jsou vámi zcela nově vytvářené výrazy. Odkud ty se vzaly?
Harry je přece jen především knížka pro děti. Pro mě bylo nepředstavitelné, i když v některých jazycích to tak zůstalo, že by se tam hrál Quidditch a po hřišti létal červený Quaffle. Právě nad názvem nejoblíbenějšího čarodějnického sportu jsem si lámal hlavu dost dlouho. Nakonec jsem ho vymyslel večer na procházce s naším jezevčíkem, to mám největší klid a pohodu. Nebo taková jména jednotlivých bradavických kolejí. Havraspár je téměř doslovný překlad, Nebelvír vzdáleně vychází zokřídleného lva, který se v anglickém Gryffindor ozývá, v Mrzimoru je kousíček anglického slova huff neboli zlost. Zmijozel zase vychází ze syčivé podoby anglického Slytherinu. Takže mix překladu, zvukové podoby a volné intuice, který v češtině musí dobře znít a navzájem se odlišit. Chtěl jsem dodržet i tak zdánlivou maličkost jako jinou koncovku u každého z těch názvů. Hodně výrazů z posledních dílů je od Pavla. Byl to výsledek mnoha vzrušených debat po telefonu, protože já žiji v Novém Boru a on je Pražák.
Jak například vzniklo jméno Ufňukané Uršuly?
Ta se přece v originálu jmenuje úplně jinak. Anglická literatura vůbec a paní Rowlingová zvlášť má zálibu v aliteracích. Tedy v tom, aby dvojdílná jména začínala stejnými písmeny. Snažíme se to dodržovat a zní to dobře i česky. Stejně dobře to tedy mohla být Brečlavá Bedřicha nebo Fňukavá Filipina. Nakonec ale můžete použít jen jedno.
Přišel jste na to, jak tvořila názvy v knize autorka?
Jednoduše si je vymyslela a my to po ní musíme překládat. To je vždycky těžší.
