Pozor na triky obchodníkůolem jídla

V zemích, které prožívají potravinové krize a skandály, stravování stále více nabývá podoby, které někteří říkají dvourychlostní.
V zemích, které prožívají potravinové krize a skandály, stravování stále více nabývá podoby, které někteří říkají dvourychlostní. Na jedné straně vše, co je spojeno s pojmem fast food: rychlé obědy v samoobsluze, hotová mražená nebo instantní jídla, levná a jednoduchá na přípravu. Rychle připravit, rychle sníst. Na straně druhé je stále větší zájem o dražší kvalitní potraviny z domácí výroby, bioprodukty a potraviny ověnčené značkami kvality, s jejichž přípravou si dají patřičnou práci a výsledek si vychutnají. A jak je to u nás? Zatím se zdá, že pro tuzemského strávníka je cena nadřazena nad všechny chutě. Proto se hypermarkety se svými potravinami Clever, Mince, Koruna či Levně těší takové přízni. Nepozorovaně přitom vytěsňují kvalitnější produkty nejprve na okraj regálů a nakonec úplně mimo ně. Na levných produktech přitom není nic špatného, jejich výrobci dodržují všechny normy a předpisy, ale drží se spíš při hraně a hlavně využívají toho, co jim umožňují zákony, které jsou ostatně stále benevolentnější. Potřebují k tomu hodně škrobu, sóji, želatiny, ochucovadel a barviv. Samé povolené, neškodné a hlavně levné suroviny. Výsledek mívá ale k výrobku, jak ho máme v paměti, hodně daleko. Průmyslově vyrobené marmelády nebo sirupy mají často s lahodnými zavařeninami či šťávami, které dělává babička v létě na chatě ze skutečného ovoce, společnou jen barvu. Náměstek České zemědělské a potravinářské inspekce Petr Baudyš v té souvislosti upozorňuje však ještě na jednu hrozbu: "Vzhledem k tomu, že trh je čím dál víc nasycen, mají výrobci tendenci vymýšlet stále něco nového. V současnosti je to trend přibližovat potraviny lékům. Je velmi patrný v zahraničí, ale i u nás se už objevují potraviny, které se vydávají za něco, co nejsou, aby u zákazníka vyvolaly pocit, že si konzumací dané potraviny vyřeší některé své zdravotní problémy," říká Petr Baudyš. Přitom se podle něj dá jen velmi obtížně zkontrolovat, zda daná informace je pravdivá či není. Řada firem využívá mezer v legislativě, takže se na obale potravin můžeme setkat s údaji, které nás budou přesvědčovat, abychom si kvůli lepšímu zdraví výrobek koupili. "Reklamní trik je v tom, že o zdraví se bojí každý a štíhlý chce být také každý. Tak proč to nevyřešit tak příjemným způsobem, jako je konzumace potravin," připomíná inspektor.