Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pomníky uchovávají naši paměť, ale nejsou nedotknutelné

  10:52aktualizováno  10:52
- Pomník komunistického funkcionáře, jenž padl při Slovenském národním povstání, zmizel z vltavského nábřeží 2. listopadu 1999. Pražští radní tak rozťali spor o to, zda byl Jan Šverma kladným, nebo záporným hrdinou. Zatímco Konfederace politických vězňů v něm viděla především zakladatele zločinecké organizace,levicoví politikové ho hájili jako antifašistického bojovníka... Vášnivá diskuse kupodivu nechala zcela klidnými ty nejpovolanější - historiky. »Pomníky se prostě občas bourají,« říká Dušan Třeštík.

* Vám tedy nevadí, že jsme strhli Jana Švermu?

Nevadí.

* Proč?

Je rozdíl mezi dějinami a minulostí. Dějiny jsou příběh, který si o minulosti vyprávíme. Vybíráme si postavy i události, skládáme je. Je samozřejmé,že musíme také vynechávat, jinak by náš příběh nebyl souvislý. Pokud nenarušíme základní smysl, je selekce dovolena

* Šverma se tedy do našeho příběhu nehodí?

Do příběhu, který bychom si teď o sobě měli vyprávět, asi nepatří. Ten příběh, i když je z minulosti, je totiž vždycky o nás.

* Proč vůbec lidé stavějí pomníky?

To jsme zdědili z antiky. Tehdy občané, kteří se zasloužili o rozvoj města, postavili lázně či chrám, měli právo na pomník. Města tudíž byla plná krásných budov a krásných soch.

* Odkdy Češi stavějí pomníky?

Objevili jsme je v renesanci, pokračujeme v antické tradici.

* A Římané své sochy také káceli?

Kdo se za římských císařů provinil urážkou majestátu nebo jiným zločinem, byl potrestán mimo jiné i tím, že jeho jméno bylo vymazáno z podstavce pomníku. Zničení paměti, tak se ten akt nazýval.

* Pomníky jsou tedy svědky naší paměti.

Paměť se neuchová jinak než na předmětech. Samozřejmě může přetrvat ve vyprávění, v obrazech, ale předměty, sochy a stavby jsou nejlepší.

* Knihy nestačí?

Knihy nestačí, zanikají.

* Pomníky, jak vidno, také.

Zanikají, ale ne tak snadno. Kromě toho do dobrého pomníku můžete vložit, co chcete. Pokud je to umělecké dílo, umožňuje více výkladů. T o ovšem nebyl Švermův případ, ani případ pražského Stalina. Už jen proto, že byl tak obludný, tak nemohl ten kolos na Letné zůstat.

* Současné bourání pomníků však nemá s estetikou nic společného. Spíš se to jeví jako snaha po vymazání nepříjemné kapitoly.

Pomníky padají a jsou stavěny podle toho, za co se právě považujeme. Momentálně nevíme, jak se svou nejbližší minulostí naložit. Němcům trvalo také dlouho, než dokázali otevřeně mluvit o válce. Ve Španělsku byla uzavřena zase mlčenlivá dohoda po pádu Franka.

* Ale Franka nevykopali z hrobu, zatímco my jsme stěhovali svého času urny ze Žižkova. Netrpíme nějakou úchylkou, když tak rádi boříme pomníky?

Pomníky pro nás nejsou a nikdy nebyly tak důležité jako pro jiné národy. Vezměte si třeba francouzskou Marianne. Narodila se na konci devatenáctého století jako - to nebudete věřit - postava humoristických listů. Pak se však zcela vážně stala národním symbolem a je jím dodnes. Takhle daleko to u nás nikdy nedošlo a hlavně to nikdy tak dlouho netrvalo. My jsme k minulosti spíš lhostejněli.

* Nebylo by lépe pomníky, ať už nám jsou zrovna teď sympatické, či nikoliv, nechat tam, kde jsou a brát je jako dokument doby?

Jako historik bych měl říct, že to by bylo nejlepší. Ale jako člověk chápu, že to občas nejde. Pomníky jsou obrazem naší manipulace s dějinami, vlastně - ty manipulace utvářejí dějiny.

* To zní dost děsivě...

Ale i na to manipulování s fakty a událostmi musíte být kabrňák, génius. Vezměme si příběh Boleslava a Václava. Bratři se tehdy pohádali o to, jak vládnout. Šlo o to, jestli v Čechách založit stát, nebo zůstat jen u polokompromisu mezi kmenem a něčím jiným. Šlo o to vyzbrojit velikou armádu, po celé zemi postavit hrady a donutit lidi, aby těm hradům odváděli daně a živili tak armádu. Tu armádu pak vrhnout do výboje proti německé říši... Rozhodnout mohla jen vražda, jinak to nešlo. Boleslav zvítězil, podařilo se mu s velkou dávkou štěstí vybudovat stát, ale - na hradech byly postaveny šibenice a žaláře,věci až dosud neznámé. Toho za dobrého knížete Václava nebývalo, začalo se šuškat mezi lidmi. A Boleslav měl politické potíže. Jelikož však byl chytrý, věděl si rady a z mrtvého bratra udělal svatého. Jelikož byl geniální, své vraždy využil ještě dál. Potřeboval zrovna v Praze zřídit biskupství, a tak když žádal v Římě o povolení, argumentoval tím, že my,Čechové,máme přece prvního světce(!) mezi Slovany. A uspěl! Že dotyčného m učedníka sám sprovodil ze světa? To už pro ten příběh nebylo důležité.

* Možná by bylo lépe stavět zásadně apolitické pomníky literátům, architektům. Ty snad přetrvají všechny režimy.

Pomníky nejsou zase tak významné. Přetrvat by mělo především naše vyprávění o sobě. A tím si stále nejsem jistý.

* A není to právě úkol pro historiky?

Umíme vyprávět krásné příběhy. Ale - myslíte, že je dnes chce ještě někdo slyšet?

Dušan Třeštík (1933) se zabývá dějinami raného středověku, zvláště pak rodu Přemyslovců. V současné době působí jako vědecký pracovník Historického ústavu a Centra pro medievalistická studia Akademie věd ČR.

Tank č.23 byl svého času nejpopulárnějším - ještě československým - pomníkem. Několikrát změnil barvu, než svůj podstavec na pražském náměstí Kinských opustil.

Autor:



Nejčtenější

Paris Hiltonová (Cannes, 20. května 2014)
Paris Hiltonová: Zveřejnění nahrávky sexu mi zničilo život

Dědička hotelového impéria Paris Hiltonová (36) říká, že mohla být druhou princeznou Dianou, kterou miloval celý svět....

Jennifer Anistonová (Los Angeles, 7. prosince 2016)
Anistonová: Nechápu, proč se řeší moje bradavky, stojí mi od přírody

Když hrála Jennifer Anistonová (48) v seriálu Přátelé, snad v každé scéně jí stály bradavky. Tehdy ji podezřívali, že...

Heidi Janků a její manžel Ivo Pavlík
Zemřel hudebník Ivo Pavlík, manžel Heidi Janků

V sobotu zemřel hudebník Ivo Pavlík (†84), manžel zpěvačky Heidi Janků (54) a první manžel nedávno zesnulé Věry...

Lukáš Krpálek, jeho syn Antonín a manželka Eva (2016)
Manželé Krpálkovi: Hlavně ať druhé dítě není divočák

Je to rok, co Lukáš Krpálek (26) získal olympijské zlato. Krátce před tím se mu narodil syn Antonín, a také proto si...

Paris Jacksonová na Met Gala (New York, 1. května 2017)
Jacksonová: Jsem normální člověk s celulitidou, jizvami a kily navíc

Dcera krále popu Michaela Jacksona se stále častěji objevuje na fotografiích v předních světových módních magazínech....

Další z rubriky

Marta Jandová si roli matky užívá. Práce má na nějakou dobu stopku.
Marta Jandová o dalším dítěti: Nejsem nejmladší a vím, jak to je

Zpěvačka Marta Jandová (43) prozradila, že by si dovedla představit vetší rodinu. S manželem Miroslavem Vernerem (39)...

Andrea s manželem Mikolášem při výběru kočárku pro jejich miminko (2017)
Andrea Růžičková konečně porodila. Jméno syna hned neprozradila

Herečka Andrea Růžičková (33) několik dní přenášela a snažila se vyvolat porod všemožnými cestami. Vždy ale sázela...

Julianne Moore (Cannes, 18. května 2017)
Moore: V životě nejvíc lituji toho, že jsem si začala trhat obočí

Herečka Julianne Moore (56) si už od puberty trhá obočí. A dodnes lituje momentu, kdy chytila do rukou pinzetu a...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.