Experimentální psycholog Peter Rogers z university v Bristolu požádal 60 dobrovolníků, aby zhodnotili, jakou mají žízeň. Některým pak dali sklenici vody, aby se napili, zatímco ostatním nedali k pití nic.
Doktor Rogers je pak následně požádal, aby se podrobili testům inteligence. Ti, co měli žízeň a dostali napít sklenice vody, byli v testech o deset procent úspěšnější než ti, co napít nedostali. Na druhou stranu však ti, co žízeň neměli a napili se vody, byli při testu o 15 procent horší než ti, kteří se nenapili.
Pití přílišného množství vody může ovlivňovat například schopnosti při řízení automobilu nebo při činnostech, při kterých se využívá intelektuálních vědomostí, tvrdí doktor Rogers v článku, který publikoval časopis Appetite.
Jedním z vysvětlení, které Rogers předkládá, může být to, že studená vody odvádí krev z mozku do cév ve stěnách střev na základě stejného principu, který nás po snědení těžkého jídla dělá ospalými.
