Peterková: Probudila jsem se ze sna

KRISTÝNY PETERKOVÉ SE ON-LINE PTEJTE
V PÁTEK 22.4. OD 12 HODIN

Sázkaři před pořadem a porotci Michal Horáček a Eduard Klezla během něj jmenovali jako outsidery Filipa Jankoviče a Michaelu Noskovou. Ti se s touto rolí při vyhlašování výsledků celkem sžili a rychle přispěchali s promluvou pro případ, že stojí na jevišti SuperStar naposledy.

Pernou chvilku si možná prožil i Petr Bende, jehož výkon neoslovil Gabrielu Osvaldovou a Ondřeje Soukupa. Poměrně překvapivě však nejméně diváckých hlasů získala dříve favorizovaná Kristýna Peterková.

Na co jste myslela, než jste šla po nedělním vyhlášení spát?
Všechno mi běhalo v hlavě. O všem jsem přemýšlela, všechno si rekapitulovala. Snažila jsem se na tom všem najít to pozitivní, co mi soutěž přinesla, i o co špatného jsem teď ochuzená, protože je tu opravdu velký tlak a stres. Musím si to sama v sobě probrat, protože nejdůležitější je můj vnitřní pocit.

Porota byla s vaším výkonem spokojená, podle sázkových kanceláří jste patřila mezi černé koně soutěže. Překvapil vás nedělní výsledek?
Soutěž je zajímavá právě v tom, že se může stát cokoli. Moc jsem nepřemýšlela o tom, jestli vypadnu, nebo nevypadnu. V ten moment bylo všechno tak rychlé, že jsem si to ani neuvědomila. Se svým výkonem jsem vnitřně spokojená, tu písničku mám strašně ráda, a je pro mě hlavní, že jsem obstála sama před sebou. Všichni kolem vás mají nějaké názory a člověk musí stát za svým, jinak ho to rozviklá a psychicky rozloží. Nikdo neví, co je v soutěži nejlepší, nebo nejhorší, je to o tom, jak se s danou situací každý člověk vyrovná.

Uškodila vám nálepka policistky?
Nevím, ale myslím, že to bylo spíš roztomilé než negativní. A jestli tomu tak je, tak je mi trochu líto, že panuje takové povědomí. Nejsem policistka, a i kdybych byla, tak bych se za to nestyděla, protože je to povolání, které je v naší společnosti strašně důležité.

A co odhalení, že máte přítele...
Možná že kdybych byla volná, tak bych byla přitažlivější, ale myslím, že o tom to fakt není. Hlavně já to tak neberu. Můj přítel je muzikant, kytarista, tím pádem jsme soutěží absolutně společně žili, všechno jsme řešili, pomáhal mi s výběrem písniček, se vším. Nebyla jsem na to sama a náš vztah to posílilo.

Co vás nejvíc mrzí na tom, že musíte finále opustit?
Sice to bylo náročné a seznámili jsem se i s negativní stránkou showbyznysu, ale bude mě mrzet, že nebudu mezi určitými lidmi, kteří v desítce byli, protože tam byla fakt sranda. Zvlášť při tomto finále byla strašně uvolněná atmosféra a hodně jsem si to užila. Bude mě mrzet, že nezažiju věci, které jsem mohla zažít. Ale zase zažiju jiné věci, o které bych přišla, kdybych postoupila. Všechno je strašně relativní.

V čem je to pro vás dobré?
Všechen tlak a stres se v soutěži určitě bude zvětšovat a jsem ráda, že tam nebyl extrém, že bych se z toho hroutila. Mám pocit, jako bych se probudila ze sna a teď nastane život. Pozitivní pro mě je, že můžu pracovat na sobě a na repertoáru, který bych mohla hrát. Mám na všechno víc času. Jsou to zkoušky, ve kterých musím obstát, a když v nich obstojím, tak je to ta správná cesta.

Stále spojená s hudbou?
To rozhodně. Všechno je pro mě obrovská výzva k tomu, abych na sobě začala pracovat všemi směry a abych pro to udělala maximum. Byla to úžasná příležitost, kterou jsem dostala, a teď je na každém z nás, jak se s tím vypořádá a co si z toho vezme. Lidé strašně rychle zapomínají a strašně rychle dokážou člověka odsoudit. Budu se snažit vzít si z toho to nejlepší a dál bojovat.

Podpořila vás důvěra poroty, jmenovitě profesora Eduarda Klezly?
Určitě. Mě hrozně dojalo, že za mnou po vyhlášení přišli s panem Horáčkem. Hodně mě to podrželo a vážím si toho.

V týdnu jste absolvovali mnoho výukových programů– pěvecké zkoušky či tanec. Co vám nejvíc dalo?
Na všechno bylo poměrně málo času, ale byly to věci pro mě zajímavé – nejdřív zpěv a pak jít shánět oblečení... Myslím, že každou holku to svým způsobem baví. Celkově mi soutěž dala nový pohled na spoustu věcí. Začalo se mi profilovat, co bych chtěla dělat, čemu se věnovat, na co mám a na co nemám. Všechno, co mi to dalo, bylo pozitivní. Rozšířily se mi obzory.

A do čeho se pustíte v nejbližší době?
Nejdřív se pořádně vyspím, potom asi pojedu na chalupu, kde budu v klidu bez lidí a budu si o všem přemýšlet. Skončilo něco, pro co jsem žila, a teď se zase můžu těšit na to, co bude. Naberu další sílu a energii.