„Táta se každý den vrátil domů z nahrávacího studia a my jsme museli všichni poslouchat, co tam ten den vzniklo,“ smála se návrhářka v rozhlasovém pořadu Sunday Morning a vzpomínala na svou pubertu. Paul McCartney to s ní neměl jednoduché. Ona samozřejmě poslouchala úplně jinou hudbu a jako dospívající měla pocit, že je její otec se svými písničkami trapný.
„Dodnes na toto téma rád žertuje a připomíná nám, jací jsme byli. Brával si do ruky kytaru a brnkal na ni nové melodie a zpíval. Křičela jsem, ať zmlkne, že se chci dívat na televizi,“ pokračovala.
„A táta na nás hulákal, že lidé umírají touhou, aby slyšeli jeho písně a jeho vlastní děti na něj křičí, aby byl zticha,“ doplnila.
Stella dokonce v minulosti uvažovala nad tím, že by si nechala změnit příjmení, aby si ji lidé nespojovali se slavným otcem a nedívali se na její úspěchy skrz prsty. I ve škole měla s příjmením problémy a v očích ostatních byla protekčním dítětem, kterému všechno prochází.
„Když jsem šla na vysokou školu, měla jsem v plánu změnu jména. Chtěla jsem to udělat v klidu a tajnosti, aby se to nikdo nedozvěděl a neprobíralo se to v médiích. Bylo to docela bolestivé,“ míní Stella McCartney.
Slavná návrhářka je sama čtyřnásobnou matkou a už ví, jaké to je, když se děti dostanou do puberty. Dnes by si možná ostrá slova na osobu svého otce odpustila, ale prý mají alespoň veselé historky na rodinná setkání.
