Jsou lidé, kteří se hospodám stylizovaným do pravěku, do bitvy u Hradce Králové, do leteckých eskader první světové války nebo do Hollywoodu zásadně vyhýbají. Ale U sedmi švábů to není žádná křeč, žádné muzeum pro turisty. Je tu příjemně, ve dne v noci šero, na stolech hoří svíce a od výčepu se většinou ozývají nahrávky minesengrů, trubadůrů, kantorů, traxlerů a vůbec různé středověké revivaly.
Po jen pár metrů vzdálené Nerudově ulici stoupají a klesají davy turistů, ale tady bývá hlavně přes den klídek a volné místo (pravda, večer ten či onen stůl zaminují rezervační cedulky). Další dobrá zpráva je, že tu, vezmeme-li v úvahu lukrativní místo na Malé Straně, není vcelku až tak draho. Čili: krčma není domácím nepřístupná.
Ten "styl 1493" pojali U švábů s citem - nabílená nízká klenba, krb, velký stojací svícen, sem tam nějaká rekvizita typu cep nebo erb a v hluboko v podzemí dokonce zamřížovaný výklenek s lidskou lebkou. Šenkýřky jsou oblečeny "po staru", ale naštěstí ne do nějakých malostranských či jiných krojů.
Dole pod schody, kde bývá většinou prázdno, je cítit nefalšovaný odér gotických sklepů, cosi jako vůně po starých bramborech. Dobré!
Nůž zapíchnutý v dřevěné přepážce u dveří si člověk na první pohled splete s věšákem; jinak je tu ale proto, aby se na něj metaly slaměné kroužky - kdo zavěsí všechny tři, má prý náprstek medoviny zadarmo. Když nejsou hosté, věnuje se této kratochvíli personál.
Zatímco lokál je dřevní, na záchodech naopak vládne hi-tech jednadvacátého století. Není tu třeba ani jeden vypínač, všechno se rozsvěcí a zhasíná samo. Fotobuňka rafinovaně umístěná na umyvadle byla asi pro někoho takovým překvapením, že málem ukroutil kohoutek. Dveře se neotvírají samy, jsou ručně zašupovací.
Zvláštní pozornost zasluhuje kuchyně. Jídelníček je sice hodně stručný (ovšem obsahuje mnohoslibnou doušku "další jídla dle fantazie kuchaře"), ale každopádně kvalitní. Porce vepřového (80 korun) byla skutečně impozantní, mnoho masa a mnoho zeleniny, hlavně zelí, a to celé v jakési bešamelové omáčce. Uf! Podobně hodnotná byla čtvrtka kuřete, servírovaná "středověce" bez vidličky.
Kdo se necítí na velké jídlo, může bez obav zvolit klobásu nebo paštiku. Lákavě vypadá i sádlo s jablky.
Polívka je buď "řídká" (což je vývar s velkými kusy čerstvé zeleniny), nebo "zahuštěná" (dršťková).
Pozoruhodnou součástí personálu je sporý mladík s řekněme běloruským přízvukem, opásaný úctu vzbuzujícím kinžálem - kromě roznášky výborných jídel štípe dříví, otáčí pečení nad ohništěm a žertuje se šenkýřkami.
Letos dvanáctého března tu dávali zadarmo medovinu - to že jsme vstoupili do NATO. (Jinak medovina a vínovice se cenou trochu vymykají z relativní láce - za panáka dáte i padesát korun).
Pivo je spolehlivé, rozhodně už neplatí, to co v roce 1493, totiž že pivo z Menšího Města Pražského za moc nestálo a bylo cítit puškvorcem; což se malostranští sládci snažili vysvětlovat tím, že u jejich břehu je ještě Vltava nakažená vodou z Berounky.
I Josef Šváb-Malostranský by tu mohl být spokojen...
U SEDMI ŠVÁBŮ,
Jánský Vršek 14, Praha 1 - Malá Strana. Otevřeno pondělí - neděle 11 - 23 hod. Šest stolů v krčmě, dalších devět v podzemním sklepení.
Žádná hvězdička je v hodnocení nejméně, pět nejvíc. Útratu v testovaných podnicích si platí autoři sami, o hodnocení personál ani majitelé nevědí.
Krušovice černá 10° *** 25 Kč
Krušovice 12° *** 25 Kč
Kvalita obsluhy ****
Celkový dojem ****
 Hospůdka se nachází v samém srdci Prahy, přesto v ní přes den nebvývá k prasknutí. Pokud se host necítí na velké jídlo, může vybírat i z pokrmů studené kuchyně. |
